Drtivá většina Čechů nesouhlasí s ruskou invazí na Ukrajinu, ukazuje průzkum

Dění na východě Evropy sledují téměř všichni i více než tři týdny od začátku invaze, 94 procent dotázaných ruský vpád na Ukrajinu odsuzuje. „Je tam pár procent, zhruba pět, kteří se k tomu staví nějak neutrálně, nechtěli nám na otázku odpovědět. Ale velká většina s tím nesouhlasí,“ přiblížil analytik STEM/MARK Jan Burianec.

S cestou premiéra do Kyjeva souhlasilo šedesát procent dotázaných

Sirény varující před útokem zněly nad Kyjevem chvíli před výjimečným setkáním. Ruská agrese spojila premiéry Česka, Polska a Slovinska. Petr Fiala (ODS), Mateusz Morawiecki a Janez Janša jsou dosud jedinými evropskými lídry, kteří vyrazili do ostřelovaného Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návštěvu ocenil: „Tito lídři krásných, nezávislých evropských států se ničeho nebojí. Bojí se jen našeho osudu. Teď jsou tu, aby nás podpořili.“

Pochvalné hlasy se ozývaly také od bývalých českých premiérů. „To, co udělal Fiala, bylo v dané chvíli absolutně správné a vyslal tím vzkaz lidem na Ukrajinu, ale i do Evropy, že my jsme zpátky. Že chceme dělat reálnou politiku pro ochranu našich zájmů, pro ochranu zájmu lidí v této zemi, protože nás se to týká bezprostředně,“ řekl expremiér Mirek Topolánek. Podobně se vyjádřil i bývalý předseda vlády Vladimír Špidla: „Oceňuji to nepochybně. To je zkrátka věc, která je opravdu důležitá.“

V bleskovém průzkumu podpořilo Fialovu cestu šedesát procent dotázaných. „Těch šedesát procent podpory je v tomto prostředí poměrně velké číslo. A můžeme to považovat téměř za raritu,“ komentuje Burianec.

Návštěvu v mimořádné situaci sledoval celý svět. „Česká republika nejenže byla u toho, ale spolutvořila tento historický okamžik,“ podotkl Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Chybělo přitom málo a český premiér odcestovat nemusel. Ti, kdo ručí za bezpečí předsedy vlády, ho varovali. „České zpravodajské služby mu k tomu vydaly, řekněme, negativní stanovisko a nesouhlasily s tou cestou, nedoporučily ji,“ sdělil reportér Deníku N Lukáš Prchal.

Fiala i přesto považoval cestu za správnou. „To, že Česká republika a také třeba Polsko nebo baltské země říkají: 'My tomu regionu rozumíme, my o něj máme zájem', je i pokračováním toho, co tady bylo dřív. Co je ještě důležitější, že stát jako Česká republika, Polsko nebo baltské země to nejen deklarují, ale vypadá to, že jsou schopny vtisknout svůj otisk do formulace celých evropských politik,“ míní Šlosarčík.

Praha tak díky kroku aspiruje na jednoho z vůdčích států Evropské unie. V uplynulých letech se přitom mnohdy stavěla proti Bruselu. Například když protestovala proti přijetí dvou a půl tisíce uprchlíků z Blízkého východu. Nebo když odmítala přijmout audit, podle kterého Česko neoprávněně čerpalo evropské dotace. Teď má země příležitost, jak ze sebe v Evropě sejmout nálepku potížisty. „Myslím si, že se Česká republika ukazuje jako země, která by se měla vrátit do toho mainstreamu ve smyslu skutečně členského státu, který má vliv, protože jsme byli marginalizováni po celou řadu let,“ míní bývalý eurokomisař Pavel Telička.

S pomocí uprchlíkům souhlasí drtivá většina

Putinova agrese na českou společnost dopadla nebývale. Vedlejším efektem je jednota. „Česko se v reakci na ukrajinskou krizi nepochybně dokázalo sjednotit tak, jak to v takových komplexních společnostech, jako je ta naše, je vůbec možné. Politická scéna nepochybně, až na malé výjimky. A myslím si, že lidé obecně také. Má to své důvody, protože dle mého soudu je to jeden z mála případů, kdy je zlo jasné. A není to otázka interpretace,“ dodává Špidla.

Do země přišlo čtvrt milionu lidí, především žen a dětí. Další jsou na cestě. Česko je na hraně kapacit. Ukrajina si to uvědomuje. „Chtěl bych se proto na vás obrátit s prosbou, abychom se pokusili překonat toto složité období společně. Tyto ženy a děti nejsou pracovními migranty. Jejich bezpečí v Česku je jistou zárukou pro jejich manžele, že nemusí mít starosti o své blízké a můžou relativně klidně a s chladnou hlavou bránit Ukrajinu a Evropu před ruskými agresory,“ vzkázal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

Obavy ze zvládání stovek tisíc nových sousedů mírně rostou, přesto je drtivá většina dotázaných, 97 procent, přesvědčená, že jim máme pomáhat. Se vzděláváním dětí ukrajinských uprchlíků v tuzemsku souhlasí 90 procent Čechů a se zaměstnáváním běženců z Ukrajiny pak 91 procent lidí.

A do začátku chtějí Češi ukrajinským válečným uprchlíkům, kteří mnohdy přišli o všechno, pomoci i finančně. „Téměř tři čtvrtiny, konkrétně 73 procent, se vyjádřilo souhlasně s tím, že schvalují příspěvek na hranici pěti tisíc korun. Nás docela překvapilo, že se našlo jedenáct procent v populaci, kteří by ten příspěvek dali vyšší,“ přiblížil Burianec.

Češi věří ve vítězství Ukrajiny

Ve vítězství Ukrajiny nad Ruskem věří i čím dál více Čechů. Že Rusko zemi vojensky zničí do pár dnů, si na začátku války myslela víc než polovina Čechů. Nyní prohru Ukrajiny čeká už jen jedenáct procent lidí. „Z hlediska různých gest, ať už dejme tomu téměř pětinové účasti žen v ukrajinské armádě nebo velmi silným emotivním projevům prezidenta Ukrajiny, se i toto přelévá do českého mínění v tom, že jsou optimističtější k vývoji,“ vysvětlil Burianec.