Vakcín mají dostatek, ale neočkují se. Rumunsko a Bulharsko zažívají drsnou vlnu pandemie

S téměř třemi čtvrtinami všech dospělých plně očkovaných proti covidu je Evropská unie světovým lídrem v očkování. Impozantní číslo však zakrývá nepříjemnou realitu: vakcinace byla v celé Unii extrémně nerovnoměrná. Nejméně naočkovaných mají v Rumunsku a Bulharsku, v zemích, které nyní zaznamenávají vysoký nárůst počtu úmrtí spojených s covidem.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) některé země, včetně Irska, Malty, Portugalska a Dánska, dosáhly téměř univerzální proočkovanosti – kolem devadesáti procent. Na druhé straně tabulky je Rumunsko a Bulharsko, kde plně naočkovali pouze 33 % a 22 % dospělých.

Problém není v nedostatku očkovacích látek. Všechny země EU mají přístup ke všem vakcínám schváleným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

„Mají vakcíny. Každý, kdo se chce nechat očkovat, může,“ řekl CNN bulharský politolog Ivan Krastev. Bulharsko dle něj zápasí s hluboce zakořeněnou zdráhavostí se očkovat, která je poháněna politickou nestabilitou, konspiračními teoriemi a nedůvěrou v úřady.

„Je zde vysoká míra nedůvěry, což platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko,“ řekl Krastev. „I lékařská komunita, lékaři, sestry váhají s očkováním, takže není překvapením, že je na tom celá společnost stejně,“ řekl.

Obě země bojují s nárůstem nových případů koronaviru od začátku září. Rumunsko hlásilo více než 45 tisíc nových případů a přes 800 úmrtí v týdnu na konci září, což je zhruba stejně jako na vrcholu druhé vlny pandemie v dubnu.

Vývoj počtu úmrtí na covid v Rumunsku a Bulharsku
Zdroj: Worldometers.info

Středisko ECDC ve čtvrtek varovalo, že s uvolněním proticovidových opatření riskují státy s nízkou proočkovaností letos na podzim nárůst hospitalizací a úmrtí.

„Kvůli velmi vysoké cirkulaci viru je i u plně očkovaných zranitelných lidí riziko infekce s vážným výsledkem,“ uvádí ECDC ve svém nejnovějším reportu a naléhá na země, které se potýkají problémy s očkováním, aby se pokusily pochopit, proč jejich populace stále váhá.

V listopadu se v Bulharsku konají třetí letošní parlamentní volby. V dubnu a v červenci skončily ve slepé uličce, bez sestavení vlády. V důsledku toho se země zasekla ve věčné předvolební kampani s malým prostorem pro cokoli jiného.

„Proběhlo tady mnohem více volebních než očkovacích kampaní,“ řekl Krastev. „Vláda, která byla u moci, ani prozatímní vláda, nestanovily očkování jako prioritu.“

V jednotě proti očkování

Krastev řekl, že otázka vakcín bulharskou společnost příliš nerozdělila, protože většina lidí byla v nedůvěře k politikům obecně jednotná. „USA mají velkou úroveň polarizace; v Bulharsku nejde ani tak o politickou polarizaci, jako o zmatek a znechucení z čehokoli politického, což velmi poškodilo úspěch kampaně (očkování),“ řekl.

Obvinění z vládní korupce vyvolala loni v Bulharsku rozsáhlé protesty. Policie reagovala násilím, které národ šokovalo a vyvolalo v lidech ještě větší podezíravost.

Svou roli hrála i média, řekl Krastev. „Aby byla debata zajímavější, média prezentovala názory pro-očkování a proti-očkování jako stejně hodnotné, lidé byli zmatení,“ řekl.

Rumunská vláda vidí za špatnou proočkovaností lživé zprávy a konspirační teorie, které se šíří on-line.

Rozdíly kvůli menšinám

V obou zemích také existují výrazné sociální nerovnosti. Romské komunity v Rumunsku a Bulharsku patří mezi nejméně očkované. Ředitel Romského programu Institutu otevřené společnosti v Sofii Dimitar Dimitrov uvedl, že problém spočívá v napjatých vztazích mezi komunitami a širší společností.

„Na mnoho romských čtvrtí v Bulharsku byl bez řádného vysvětlení uvalen lockdown, přestože počty infikovaných v jiných částech stejných obcí byly vyšší. Takže tento postoj institucí vůči Romům a romským čtvrtím ukazuje, proč Romové nedůvěřují institucím,“ řekl Dimitrov.

Mnoho lidí, zejména ve venkovských oblastech, může podle něj mít také ztížený přístup k očkovacím klinikám. „Pokud musíte jet autobusem nebo vlakem a cestovat sto kilometrů, abyste se dostali do nemocnice a pak čekali ve frontě, potřebujete čas i peníze. Samotné očkování je zdarma, ale dostat se na očkovací místo stojí peníze,“ dodal ředitel.

Rumunská vláda nedávno oznámila, že vynaloží další zdroje na zajištění toho, aby se lidé, kteří nemají přístup na kliniky, mohli k očkování dostat. Například tím, že požádají lékaře, aby je navštívil doma. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 9 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 10 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 14 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 15 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 16 hhodinami
Načítání...