Vakcín mají dostatek, ale neočkují se. Rumunsko a Bulharsko zažívají drsnou vlnu pandemie

S téměř třemi čtvrtinami všech dospělých plně očkovaných proti covidu je Evropská unie světovým lídrem v očkování. Impozantní číslo však zakrývá nepříjemnou realitu: vakcinace byla v celé Unii extrémně nerovnoměrná. Nejméně naočkovaných mají v Rumunsku a Bulharsku, v zemích, které nyní zaznamenávají vysoký nárůst počtu úmrtí spojených s covidem.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) některé země, včetně Irska, Malty, Portugalska a Dánska, dosáhly téměř univerzální proočkovanosti – kolem devadesáti procent. Na druhé straně tabulky je Rumunsko a Bulharsko, kde plně naočkovali pouze 33 % a 22 % dospělých.

Problém není v nedostatku očkovacích látek. Všechny země EU mají přístup ke všem vakcínám schváleným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

„Mají vakcíny. Každý, kdo se chce nechat očkovat, může,“ řekl CNN bulharský politolog Ivan Krastev. Bulharsko dle něj zápasí s hluboce zakořeněnou zdráhavostí se očkovat, která je poháněna politickou nestabilitou, konspiračními teoriemi a nedůvěrou v úřady.

„Je zde vysoká míra nedůvěry, což platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko,“ řekl Krastev. „I lékařská komunita, lékaři, sestry váhají s očkováním, takže není překvapením, že je na tom celá společnost stejně,“ řekl.

Obě země bojují s nárůstem nových případů koronaviru od začátku září. Rumunsko hlásilo více než 45 tisíc nových případů a přes 800 úmrtí v týdnu na konci září, což je zhruba stejně jako na vrcholu druhé vlny pandemie v dubnu.

Vývoj počtu úmrtí na covid v Rumunsku a Bulharsku
Zdroj: Worldometers.info

Středisko ECDC ve čtvrtek varovalo, že s uvolněním proticovidových opatření riskují státy s nízkou proočkovaností letos na podzim nárůst hospitalizací a úmrtí.

„Kvůli velmi vysoké cirkulaci viru je i u plně očkovaných zranitelných lidí riziko infekce s vážným výsledkem,“ uvádí ECDC ve svém nejnovějším reportu a naléhá na země, které se potýkají problémy s očkováním, aby se pokusily pochopit, proč jejich populace stále váhá.

V listopadu se v Bulharsku konají třetí letošní parlamentní volby. V dubnu a v červenci skončily ve slepé uličce, bez sestavení vlády. V důsledku toho se země zasekla ve věčné předvolební kampani s malým prostorem pro cokoli jiného.

„Proběhlo tady mnohem více volebních než očkovacích kampaní,“ řekl Krastev. „Vláda, která byla u moci, ani prozatímní vláda, nestanovily očkování jako prioritu.“

V jednotě proti očkování

Krastev řekl, že otázka vakcín bulharskou společnost příliš nerozdělila, protože většina lidí byla v nedůvěře k politikům obecně jednotná. „USA mají velkou úroveň polarizace; v Bulharsku nejde ani tak o politickou polarizaci, jako o zmatek a znechucení z čehokoli politického, což velmi poškodilo úspěch kampaně (očkování),“ řekl.

Obvinění z vládní korupce vyvolala loni v Bulharsku rozsáhlé protesty. Policie reagovala násilím, které národ šokovalo a vyvolalo v lidech ještě větší podezíravost.

Svou roli hrála i média, řekl Krastev. „Aby byla debata zajímavější, média prezentovala názory pro-očkování a proti-očkování jako stejně hodnotné, lidé byli zmatení,“ řekl.

Rumunská vláda vidí za špatnou proočkovaností lživé zprávy a konspirační teorie, které se šíří on-line.

Rozdíly kvůli menšinám

V obou zemích také existují výrazné sociální nerovnosti. Romské komunity v Rumunsku a Bulharsku patří mezi nejméně očkované. Ředitel Romského programu Institutu otevřené společnosti v Sofii Dimitar Dimitrov uvedl, že problém spočívá v napjatých vztazích mezi komunitami a širší společností.

„Na mnoho romských čtvrtí v Bulharsku byl bez řádného vysvětlení uvalen lockdown, přestože počty infikovaných v jiných částech stejných obcí byly vyšší. Takže tento postoj institucí vůči Romům a romským čtvrtím ukazuje, proč Romové nedůvěřují institucím,“ řekl Dimitrov.

Mnoho lidí, zejména ve venkovských oblastech, může podle něj mít také ztížený přístup k očkovacím klinikám. „Pokud musíte jet autobusem nebo vlakem a cestovat sto kilometrů, abyste se dostali do nemocnice a pak čekali ve frontě, potřebujete čas i peníze. Samotné očkování je zdarma, ale dostat se na očkovací místo stojí peníze,“ dodal ředitel.

Rumunská vláda nedávno oznámila, že vynaloží další zdroje na zajištění toho, aby se lidé, kteří nemají přístup na kliniky, mohli k očkování dostat. Například tím, že požádají lékaře, aby je navštívil doma. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 30 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...