Vakcín mají dostatek, ale neočkují se. Rumunsko a Bulharsko zažívají drsnou vlnu pandemie

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) některé země, včetně Irska, Malty, Portugalska a Dánska, dosáhly téměř univerzální proočkovanosti – kolem devadesáti procent. Na druhé straně tabulky je Rumunsko a Bulharsko, kde plně naočkovali pouze 33 % a 22 % dospělých.

Problém není v nedostatku očkovacích látek. Všechny země EU mají přístup ke všem vakcínám schváleným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

„Mají vakcíny. Každý, kdo se chce nechat očkovat, může,“ řekl CNN bulharský politolog Ivan Krastev. Bulharsko dle něj zápasí s hluboce zakořeněnou zdráhavostí se očkovat, která je poháněna politickou nestabilitou, konspiračními teoriemi a nedůvěrou v úřady.

„Je zde vysoká míra nedůvěry, což platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko,“ řekl Krastev. „I lékařská komunita, lékaři, sestry váhají s očkováním, takže není překvapením, že je na tom celá společnost stejně,“ řekl.

Obě země bojují s nárůstem nových případů koronaviru od začátku září. Rumunsko hlásilo více než 45 tisíc nových případů a přes 800 úmrtí v týdnu na konci září, což je zhruba stejně jako na vrcholu druhé vlny pandemie v dubnu.

Středisko ECDC ve čtvrtek varovalo, že s uvolněním proticovidových opatření riskují státy s nízkou proočkovaností letos na podzim nárůst hospitalizací a úmrtí.

„Kvůli velmi vysoké cirkulaci viru je i u plně očkovaných zranitelných lidí riziko infekce s vážným výsledkem,“ uvádí ECDC ve svém nejnovějším reportu a naléhá na země, které se potýkají problémy s očkováním, aby se pokusily pochopit, proč jejich populace stále váhá.

V listopadu se v Bulharsku konají třetí letošní parlamentní volby. V dubnu a v červenci skončily ve slepé uličce, bez sestavení vlády. V důsledku toho se země zasekla ve věčné předvolební kampani s malým prostorem pro cokoli jiného.

„Proběhlo tady mnohem více volebních než očkovacích kampaní,“ řekl Krastev. „Vláda, která byla u moci, ani prozatímní vláda, nestanovily očkování jako prioritu.“

V jednotě proti očkování

Krastev řekl, že otázka vakcín bulharskou společnost příliš nerozdělila, protože většina lidí byla v nedůvěře k politikům obecně jednotná. „USA mají velkou úroveň polarizace; v Bulharsku nejde ani tak o politickou polarizaci, jako o zmatek a znechucení z čehokoli politického, což velmi poškodilo úspěch kampaně (očkování),“ řekl.

Obvinění z vládní korupce vyvolala loni v Bulharsku rozsáhlé protesty. Policie reagovala násilím, které národ šokovalo a vyvolalo v lidech ještě větší podezíravost.

Svou roli hrála i média, řekl Krastev. „Aby byla debata zajímavější, média prezentovala názory pro-očkování a proti-očkování jako stejně hodnotné, lidé byli zmatení,“ řekl.

Rumunská vláda vidí za špatnou proočkovaností lživé zprávy a konspirační teorie, které se šíří on-line.

Rozdíly kvůli menšinám

V obou zemích také existují výrazné sociální nerovnosti. Romské komunity v Rumunsku a Bulharsku patří mezi nejméně očkované. Ředitel Romského programu Institutu otevřené společnosti v Sofii Dimitar Dimitrov uvedl, že problém spočívá v napjatých vztazích mezi komunitami a širší společností.

„Na mnoho romských čtvrtí v Bulharsku byl bez řádného vysvětlení uvalen lockdown, přestože počty infikovaných v jiných částech stejných obcí byly vyšší. Takže tento postoj institucí vůči Romům a romským čtvrtím ukazuje, proč Romové nedůvěřují institucím,“ řekl Dimitrov.

Mnoho lidí, zejména ve venkovských oblastech, může podle něj mít také ztížený přístup k očkovacím klinikám. „Pokud musíte jet autobusem nebo vlakem a cestovat sto kilometrů, abyste se dostali do nemocnice a pak čekali ve frontě, potřebujete čas i peníze. Samotné očkování je zdarma, ale dostat se na očkovací místo stojí peníze,“ dodal ředitel.

Rumunská vláda nedávno oznámila, že vynaloží další zdroje na zajištění toho, aby se lidé, kteří nemají přístup na kliniky, mohli k očkování dostat. Například tím, že požádají lékaře, aby je navštívil doma.