Vakcín mají dostatek, ale neočkují se. Rumunsko a Bulharsko zažívají drsnou vlnu pandemie

S téměř třemi čtvrtinami všech dospělých plně očkovaných proti covidu je Evropská unie světovým lídrem v očkování. Impozantní číslo však zakrývá nepříjemnou realitu: vakcinace byla v celé Unii extrémně nerovnoměrná. Nejméně naočkovaných mají v Rumunsku a Bulharsku, v zemích, které nyní zaznamenávají vysoký nárůst počtu úmrtí spojených s covidem.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) některé země, včetně Irska, Malty, Portugalska a Dánska, dosáhly téměř univerzální proočkovanosti – kolem devadesáti procent. Na druhé straně tabulky je Rumunsko a Bulharsko, kde plně naočkovali pouze 33 % a 22 % dospělých.

Problém není v nedostatku očkovacích látek. Všechny země EU mají přístup ke všem vakcínám schváleným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

„Mají vakcíny. Každý, kdo se chce nechat očkovat, může,“ řekl CNN bulharský politolog Ivan Krastev. Bulharsko dle něj zápasí s hluboce zakořeněnou zdráhavostí se očkovat, která je poháněna politickou nestabilitou, konspiračními teoriemi a nedůvěrou v úřady.

„Je zde vysoká míra nedůvěry, což platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko,“ řekl Krastev. „I lékařská komunita, lékaři, sestry váhají s očkováním, takže není překvapením, že je na tom celá společnost stejně,“ řekl.

Obě země bojují s nárůstem nových případů koronaviru od začátku září. Rumunsko hlásilo více než 45 tisíc nových případů a přes 800 úmrtí v týdnu na konci září, což je zhruba stejně jako na vrcholu druhé vlny pandemie v dubnu.

Vývoj počtu úmrtí na covid v Rumunsku a Bulharsku
Zdroj: Worldometers.info

Středisko ECDC ve čtvrtek varovalo, že s uvolněním proticovidových opatření riskují státy s nízkou proočkovaností letos na podzim nárůst hospitalizací a úmrtí.

„Kvůli velmi vysoké cirkulaci viru je i u plně očkovaných zranitelných lidí riziko infekce s vážným výsledkem,“ uvádí ECDC ve svém nejnovějším reportu a naléhá na země, které se potýkají problémy s očkováním, aby se pokusily pochopit, proč jejich populace stále váhá.

V listopadu se v Bulharsku konají třetí letošní parlamentní volby. V dubnu a v červenci skončily ve slepé uličce, bez sestavení vlády. V důsledku toho se země zasekla ve věčné předvolební kampani s malým prostorem pro cokoli jiného.

„Proběhlo tady mnohem více volebních než očkovacích kampaní,“ řekl Krastev. „Vláda, která byla u moci, ani prozatímní vláda, nestanovily očkování jako prioritu.“

V jednotě proti očkování

Krastev řekl, že otázka vakcín bulharskou společnost příliš nerozdělila, protože většina lidí byla v nedůvěře k politikům obecně jednotná. „USA mají velkou úroveň polarizace; v Bulharsku nejde ani tak o politickou polarizaci, jako o zmatek a znechucení z čehokoli politického, což velmi poškodilo úspěch kampaně (očkování),“ řekl.

Obvinění z vládní korupce vyvolala loni v Bulharsku rozsáhlé protesty. Policie reagovala násilím, které národ šokovalo a vyvolalo v lidech ještě větší podezíravost.

Svou roli hrála i média, řekl Krastev. „Aby byla debata zajímavější, média prezentovala názory pro-očkování a proti-očkování jako stejně hodnotné, lidé byli zmatení,“ řekl.

Rumunská vláda vidí za špatnou proočkovaností lživé zprávy a konspirační teorie, které se šíří on-line.

Rozdíly kvůli menšinám

V obou zemích také existují výrazné sociální nerovnosti. Romské komunity v Rumunsku a Bulharsku patří mezi nejméně očkované. Ředitel Romského programu Institutu otevřené společnosti v Sofii Dimitar Dimitrov uvedl, že problém spočívá v napjatých vztazích mezi komunitami a širší společností.

„Na mnoho romských čtvrtí v Bulharsku byl bez řádného vysvětlení uvalen lockdown, přestože počty infikovaných v jiných částech stejných obcí byly vyšší. Takže tento postoj institucí vůči Romům a romským čtvrtím ukazuje, proč Romové nedůvěřují institucím,“ řekl Dimitrov.

Mnoho lidí, zejména ve venkovských oblastech, může podle něj mít také ztížený přístup k očkovacím klinikám. „Pokud musíte jet autobusem nebo vlakem a cestovat sto kilometrů, abyste se dostali do nemocnice a pak čekali ve frontě, potřebujete čas i peníze. Samotné očkování je zdarma, ale dostat se na očkovací místo stojí peníze,“ dodal ředitel.

Rumunská vláda nedávno oznámila, že vynaloží další zdroje na zajištění toho, aby se lidé, kteří nemají přístup na kliniky, mohli k očkování dostat. Například tím, že požádají lékaře, aby je navštívil doma. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
17:19Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zničíme íránské lodě, které se přiblíží k americké blokádě, hrozí Trump

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.
17:48Aktualizovánopřed 57 mminutami

VideoMagyar je hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa, míní Vondráček

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.
před 1 hhodinou

Chtěl miliardy dolarů odškodného, soud ale Trumpovu žalobu na známý deník zamítl

Floridský soudce v pondělí zamítl žalobu amerického prezidenta Donalda Trumpa na deník The Wall Street Journal (WSJ), ve které šéf Bílého domu noviny obvinil z poškození své pověsti a požadoval odškodné ve výši deseti miliard dolarů (208,4 miliardy korun). Žaloba se týká článku o Trumpových vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který list zveřejnil loni v červenci. Trump zareagoval prohlášením, že do dvou týdnů podá upravenou verzi žaloby, což mu soudce umožnil.
17:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
14:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé umírali i během příměří, tvrdí ukrajinský představitel

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil v pondělí ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Se začátkem nového týdne ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes deset tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
12:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...