Bulhaři už mají dost korupce a volají po změně. Volby ale nejspíš přinesly pat

Nahrávám video
Horizont ČT24: Korupce v Bulharsku
Zdroj: ČT24

Mělo to být hlasování, které vyřeší politický pat v Bulharsku, jedné z nejchudších zemí Evropské unie. Jenže výsledek je nejasný – jen těsně nejspíš vyhrálo protestní hnutí bývalého showmana a zpěváka Slaviho Trifonova. Beznaděj ukázala i krajně nízká účast voličů – pod hranicí čtyřiceti procent.

Účinný boj s rozsáhlou korupcí je změnou, po které Bulhaři volají nejvíc. Její míra je v zemi podle Transparency International vůbec nejvyšší ze zemí Evropské unie. Frustrace, k níž korupce výrazně přispívá, explodovala před rokem v několikaměsíční sérii protestů.

Boj s nepotismem a úplatkářstvím se stal logicky hlavní otázkou letošních voleb. Téma, které mimo jiné z baviče a zpěváka Slaviho Trifonova udělalo už na jaře politika, s nímž je potřeba počítat.

„Hlavní hnací silou změn je v současnosti široké veřejné mínění. Kultura protestu. A část alternativní kultury v Bulharsku ztělesňuje Slavi Trifonov,“ vysvětlil politikovu popularitu analytik firmy Gallup International Parvan Simeonov.

Naděje klesají

I když se Trifonov jak v dubnu, tak na začátku června dokázal dotáhnout až na matadora bulharské politiky, expremiéra Borisova, nepřineslo to jednoznačný výsledek; a naděje na řešení klíčového problému Bulharska tak slábnou.

„Korupce zraňuje všechny lidi, kteří chtějí vládu práva a alespoň trochu slušný růst země,“ myslí si majitel marketingové společnosti Ivan Kolarov. Růst, po kterém v nejchudší zemi Evropské unie volají všechny generace. Mimo jiné senioři s nízkými penzemi. A po zahraničí, přesněji nových perspektivách a budoucnosti, se stále více otáčejí mladí Bulhaři.

„My mladí už máme dost života s touto dusivou korupcí a stále více si volíme cestu, která nás žene pryč. Cestu, která vede ven z Bulharska,“ říká například herec a divadelní režisér Christo Ivanov.

Úplatkářství přitom není v Bulharsku jen komunálním tématem. O jeho dimenzích může svědčit i nedávné rozhodnutí vlády Spojených států uvalit sankce na trojici bulharských prominentů právě v souvislosti s korupcí.

Výmluvný je i fakt, že vůbec první zahraniční cesta šéfky nově založeného unijního Úřadu evropského veřejného žalobce Laury Codruțaové Kövesiové vedla v červnu právě do Sofie. A to s jasně formulovanou výzvou: „Pokud mají bulharští občané nějaké poznatky, které by nás mohly zajímat, mohou je nahlásit přímo Úřadu evropského veřejného žalobce prostřednictvím našeho webu.“

Vzkaz tak reflektuje atmosféru v zemi, v níž lidé boj se všudypřítomnou korupcí často považují buď za příliš nebezpečný, nebo marný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 48 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...