Volby v Bulharsku podle předběžných výsledků těsně vyhrála protestní strana

V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku zřejmě těsně vede protestní strana Je takový národ (ITN) baviče Slaviho Trifonova před středopravicovým hnutím Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova, kterému se dříve přisuzovalo vítězství. Vyplývá to z předběžných výsledků, které centrální volební komise zveřejnila po sečtení 98,92 procenta hlasů.

Lidé v Bulharsku se k volebním urnám vydali podruhé za tři měsíce. Po dubnovém hlasování ani jedna ze tří hlavních politických stran neuspěla při sestavování vlády. Zemi nyní vede přechodný kabinet.

Podle údajů zveřejněných ráno ústřední volební komisí po sečtení hlasovacích lístků z 95 procent volebních středisek GERB podpořilo 23,91 procenta hlasujících voličů. ITN na druhém místě dostala 23,66 procenta hlasů. Třetí skončila s větším odstupem socialistická strana, která si připsala 13,63 procenta hlasů.

Rozdíl mezi GERB a ITN je velmi malý. Zbývá dopočítat hlasy ze zahraničí, kde údajně ITN podpořilo více než 80 procent hlasujících Bulharů. Odhady tří společností, které se věnují průzkumu veřejného mínění, v noci přisuzovaly vítězství ITN se ziskem 22,8 až 24 procent hlasů. GERB podle nich získal 22,5 až 23,5 procenta hlasů. 

Trifonov chce sám sestavovat vládu

Do parlamentu se celkem dostalo šest stran, včetně dalších dvou protestních formací. Oficiální konečné výsledky by měly být známy do čtyř dnů, píše agentura DPA.

Trifonov podle bulharských médií řekl, že ITN nebude vstupovat do žádné koalice a je připravena sama vytvořit novou vládu. Hned také sdělil jména osmnácti členů takového kabinetu. Resorty, včetně ministerstva obrany, by v něm mělo vést osm žen. Jako premiéra Trifonov navrhuje Nikolaje Vasileva.

K prioritám této vlády ITN by kromě realizace řady projektů v oblasti vzdělávání a zdravotnictví měly podle Trifonova patřit digitalizace služeb, zavedení většinových voleb a elektronického hlasování a účinné kroky v boji s kriminalitou, zejména korupcí.

ITN by zřejmě nesestavila většinu

Podle předpovědí by ITN spolu s protikorupční formací Demokratické Bulharsko a menším hnutím „Povstaňte! BG! Mafiáni ven!“ mohly získat 112 z 240 parlamentních křesel. To by však znamenalo menšinovou vládu, která by se musela spoléhat na podporu jiných stran, například socialistů či strany bulharských Turků DPS. Ty však ITN v minulosti označila za strany starých elit, s nimiž nechce mít nic společného. Právě z těchto důvodů přitom Trifonov v dubnu nesestavil menšinovou vládu. Konkrétní plány chce oznámit v pondělí.

Pokud by ITN v nedělních volbách zvítězila, šlo by o první prohru GERB od roku 2009 a znamenalo by to konec „Borisovovy éry“. GERB vyhrál volby před třemi měsíci s 26 procenty hlasů, ale hnutí se nepodařilo získat koaliční partnery, což se mu nepochybně nepodaří ani nyní.

Volební účast byla velmi nízká. Podle prognóz odevzdalo své hlasy pouze 38 procent oprávněných voličů. Analytici nízkou účast přičítají mimo jiné tomu, že se volby konaly během prázdnin a že se policie zaměřila na starou praxi kupování hlasů politickými stranami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 28 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...