Volby v Bulharsku podle odhadů vyhrál premiér Borisov. Jeho strana však nejspíš přišla o absolutní většinu

Konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska GERB tamního premiéra Bojka Borisova podle povolebních odhadů získala nejvyšší počet hlasů v nedělních parlamentních volbách. Podle institutu Alpha Research ji volilo 25,7 procenta voličů. Borisovova strana sice získala nejvíc hlasů, sestavit vládní koalici však zřejmě nebude mít jednoduché. Oficiální výsledky voleb v Bulharsku mají být známy do čtyř dnů.

Středopravá strana 61letého Borisova podle prognóz zveřejněných po uzavření volebních místností zůstane největší stranou parlamentu, přijde však o absolutní většinu a v roztříštěném sboru by mohla mít problémy s formováním vládní koalice. GERB ve volbách před čtyřmi lety získala 33,5 procenta hlasů.

O pozici druhé nejsilnější strany v zákonodárném sboru soupeří protestní strana ITN televizního moderátora a hudebníka Slaviho Trifonova a opoziční socialisté. Obě uskupení mají podle prognóz mezi 15 a 17 procenty hlasů. Šanci na získání potřebného počtu hlasů pro vstup do parlamentu mají podle odhadů i dvě další protestní strany; uskupení etnických Turků DPS a nacionalisté z Bulharského národního hnutí (VMRO).

Končící Borisovově vládě se podle agentury Reuters podařilo zvýšit průměrný měsíční příjem o více než třetinu, udržela nízký veřejný dluh a Bulharsko dovedla do takzvané čekárny na euro. 

Problémem zůstává korupce

Borisov, který je premiérem nejchudší členské země Evropské unie takřka bez přestávky od roku 2009, neuspěl v potírání korupce ani ve snaze reformovat justici, což loni vedlo k řadě protestů v ulicích. Kritici Borisova obviňují z toho, že straní místním oligarchům a že finance z evropských fondů směřuje do firem blízkých straně GERB.

Socialisté, kteří byli hlavní opoziční silou, předvolební kampaň stavěli na obnovení důvěry ve stát a na příslibu snížit chudobu. Podle Alpha Research strana se 17,6 procenta hlasů získala druhé místo.

Bulharsko první vlnu pandemie zvládlo podle agentury Reuters relativně dobře, ale nyní už si podobně jako další země ve střední a východní Evropě příliš dobře nevede. Země se sedmi miliony obyvatel denně vykazuje kolem čtyř tisíc nově nakažených. V současné době má podle serveru Our World in Data po Maďarsku v EU druhou nejvyšší míru úmrtnosti.

Třetí vlna infekcí způsobila obavy o volební účast, podle údajů zveřejněných dvě hodiny před uzavřením volebních místností však hlasovat přišlo bezmála 40 procent voličů. Ve stejný čas v roce 2017 byla volební účast 42 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...