Po protestech v Sofii jsou desítky zraněných a zadržených. Organizátoři viní ze střetů provokatéry

Přes padesát zraněných, většinou policistů, muselo být ošetřeno v nemocnici po středečních střetech demonstrantů s policií před bulharským parlamentem v Sofii. Devět desítek lidí policie při potyčkách zadržela. Informovala o tom v noci na čtvrtek agentura AFP. Ráno agentura DPA uvedla, že policie v Sofii přes noc odstranila stany, v nichž téměř dva měsíce blokovali protestující dopravu v centru bulharské metropole. Při tom nebyl nikdo zraněn ani zadržen, uvedla DPA.

Pozdě večer ale policie zadržela přes šedesát lidí po střetech s radikálními účastníky demonstrace, která se konala před bulharským parlamentem. Na ní se sešly tisíce lidí, kteří požadují demisi premiéra Bojka Borisova. Šlo o jeden z největších protestů během dvouměsíčních manifestací. Už během dne při potyčkách policie zatkla na tři desítky lidí.

Organizátoři středeční demonstrace, která se konala u příležitosti prvního zasedání parlamentu po letní přestávce, vyzvali předem k pokojné manifestaci a střety s policií označili za akci provokatérů, uvedla agentura Reuters.

Někteří demonstranti házeli na budovu parlamentu vejce, jablka a odpadky. Podle policie se také snažili převrátit policejní vozy a napadali policisty pepřovým sprejem. Napětí před bulharským parlamentem vzrostlo pozdě večer, kdy radikální protestující házeli na policisty i zápalné lahve a petardy. Policie proti nim použila vodní dělo.

Vláda podle demonstrantů selhala v boji s korupcí

Na středeční demonstraci v Sofii Bulhaři křičeli „Demisi!“ a „Mafie!“. Viní totiž vládu Bojka Borisova, že selhala v boji proti korupci, která narušuje právní stát a přináší výhody mocným oligarchům. K demisi vyzval Borisovovu středopravou vládu i prezident Rumen Radev.

Borisov, který je s menšími přestávkami premiérem už od roku 2009, slíbil, že odstoupí, až parlament schválí jeho návrh na svolání Velkého národního shromáždění, jež by by mělo schvalovat novou ústavu. Demonstranti i opoziční strany premiérův návrh odmítli jako trik, jehož cílem je udržet se déle ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 1 mminutou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 32 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 8 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...