Ve světě byly podány dvě miliardy vakcín proti covidu. V Británii naočkovali polovinu dospělé populace

Celosvětově bylo prvních 100 milionů dávek podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) podáno 1. února, tedy zhruba za dva měsíce od zahájení vakcinace, hranice 500 milionů využitých dávek byla překročena za dalších 52 dní a hranice miliardy dávek byla poté překročena za 30 dní. Na 1,5 miliardy vyšplhal celkový počet podaných dávek za dalších 24 dní. Hranice dvou miliard podaných dávek padla podle AFP za dalších 16 dní.

Nejrychleji se očkovat daří – pokud se odhlédne od malých států s desítkami či stovkami tisíc obyvatel – v Izraeli. V této zemi s více než devíti miliony obyvatel už podle webu ourworldindata.org obdrželo přes 59,3 procenta lidí obě potřebné dávky vakcíny.

Milníku v očkování dosáhli i ve Velké Británii, alespoň to tvrdí vládní koordinátor pro očkování Nadhim Zahawi. Přidal se k němu i premiér Boris Johnson, který napsal na Twitteru: „Polovina dospělé populace ve Spojeném království je plně očkovaná. Je to obrovský úspěch, který umožnili všichni ti, kdo se zapojili. Pojďme tu práci dokončit. Až na vás dojde řada, nechte se očkovat.“

Britský ministerský předseda přitom vypíchl statistiku omezenou jen na dospělé. Pokud se zohlední celá populace, tak po Izraeli si nejlépe ve vakcinaci vede Bahrajn (46,9 procenta plně naočkovaných lidí), Chile (41,9 procenta) a Spojené státy (40,6 procenta). 

Očkování v Evropské unii

V zemích EU dostalo dosud obě dávky očkování 83,4 milionu lidí, tedy 18,7 procenta obyvatel. Alespoň jednu dávku má přitom za sebou 172,4 milionu lidí (38,8 procenta) obyvatel států Evropské unie.

Z unijních zemí je na tom nejlépe malá Malta (47,7 procenta plně naočkovaných), dále Maďarsko (38,3 procenta) a Kypr (25,9 procenta). Česká republika je v tomto ohledu na 21. místě s 14,9 procenty plně naočkovaných obyvatel.

USA přidělí systému COVAX nejméně 75 procent z první várky vakcín pro zahraničí

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena oznámila plán rozdělení prvních 25 milionů dávek covidových vakcín, které se chystá darovat k použití v zahraničí. Nejméně tři čtvrtiny z nich, tedy 19 milionů, budou rozděleny skrze program Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem COVAX do Střední a Jižní Ameriky, Asie a Afriky. Zbývající dávky chce Washington vyslat do konkrétních oblastí včetně Mexika či palestinských území.

Podle amerických médií má z objemu poskytnutého světovému vakcinačnímu programu zhruba šest milionů dávek skončit v Latinské Americe, přibližně sedm milionů v jižní a jihovýchodní Asii a na pět milionů dávek v Africe. Agentura AP hovoří o značné vzpruze pro iniciativu COVAX, která zatím podle ní zprostředkovala chudším zemím jen 76 milionů dávek. 

Dosud USA poskytly několik milionů vakcín Kanadě a Mexiku a další milion dávek se chystají dnes večer vypravit do Jižní Koreje. Plán širšího sdílení svých zásob vláda představila v době, kdy americké regiony dohromady obdržely přes 360 milionů dávek, z nichž bezmála 300 milionů už bylo spotřebováno. 

„Rostoucí zásoby vakcín proti covidu-19 ve Spojených státech jsou vnímány nejen jako potvrzení americké vynalézavosti, ale také privilegovaného postavení země ve světě,“ píše AP.

WHO odmítla, že by se ve Vietnamu objevila nová varianta

Varianta koronaviru, kterou vietnamské úřady označily za hybrid indické a britské varianty viru, není ve skutečnosti novým hybridem, ale součástí existující indické mutace. Podle agentury Reuters to uvedl představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Ki Tong-pak.

„V tuto chvíli se podle definice WHO ve Vietnamu nevyskytuje žádná nová hybridní varianta koronaviru,“ řekl Ki Tong-pak v internetovém rozhovoru s japonským listem Nikkei. Virus zaznamenaný ve Vietnamu podle něj spadá pod ten subtyp, který se poprvé objevil v Indii a který Světová zdravotnická organizace nově nazývá delta.

Objev údajné nové varianty koronaviru oznámil koncem května vietnamský ministr zdravotnictví Nguyen Thanh Long poté, co se v zemi začaly množit případy nákazy. Vietnamská vláda tehdy uvedla, že jde o kombinaci indické a britské verze a že se nová varianta rychle šíří vzduchem.

Německá ekonomika podle ministra je už z nejhoršího venku

Německá ekonomika už překonala nejhorší část koronavirové krize a v letošním roce by mohla vykázat růst až o čtyři procenta. Uvedl to německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Jeho nejnovější prognóza je optimističtější než oficiální vládní výhled z konce dubna, který na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta po loňském propadu o 4,8 procenta.

Ministr uvedl, že Německo čelilo hospodářské recesi lépe, než se předpokládalo. Upozornil také, že hospodářský útlum byl v Německu mírnější než v řadě jiných zemí. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Altmeier také poznamenal, že vláda nyní musí připravit zodpovědný způsob postupného ukončování opatření na podporu ekonomiky. Zároveň se vyslovil pro názor, aby státní podpora zavedená kvůli dopadům koronavirové krize byla podnikům prodloužena do konce letošního roku, napsala agentura Reuters.

Macron kvůli pandemii nezavede důchodovou reformu

Francouzský prezident nezavede do konce svého mandátu slibovanou a kontroverzní důchodovou reformu. Její odklad Emmanuel Macron zdůvodnil krizí, kterou způsobila epidemie covidu.

Situace se ale zlepšuje a vláda slibuje další uvolňování. Předtím ještě opatrně testuje šíření viru na masových akcích. O víkendu navíc proběhla v pařížské hale Bercy zkouška. Pět tisíc lidí se zúčastnilo koncertu sice s rouškami, ale bez jakýchkoliv dalších omezení.

Další pokusy probíhají neoficiálně, nikdo nedokáže odhadnout, co udělají s přenosem viru manifestace, na kterých nemá řada lidí ochranu dýchacích cest. Ani tyto hromadné akce se ale nárůstem nových případů neprojevují. Zejména pokud se konají daleko od největších ohnisek přenosu viru.