Testování odpadních vod na koronavirus by mohlo sloužit jako nástroj včasného varování

Vědci v Česku mají první výsledky výzkumu, ve kterém zkoumali přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Potvrdili, že lidé s nemocí covid-19 mohou vylučovat části viru ve stolici. Odpadní vody testovali v jednadvaceti okresech, pozitivní výsledky byly téměř v polovině z nich. Zjištění by v budoucnu mohlo sloužit jako nástroj včasného varování obyvatel.

Vzorky ke speciální analýze zaměřené na přítomnost koronaviru v odpadních vodách získávali vědci po celé České republice od dubna. Po dvou měsících představili první výsledky.

„Podařilo se nám analyzovat 112 vzorků nečištěných odpadních vod, bylo to celkem z 33 čistíren odpadních vod po celé České republice. Zjistili jsme přítomnost koronaviru ve 12 procentech vzorků,“ řekla vedoucí ústavu hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Brno Kateřina Sovová.

5 minut
Rozhovor s Kateřinou Sovovou o výzkumu odpadních vod
Zdroj: ČT24

Vzorky z čistíren vědci odebírali primárně tam, kde byl zjištěný vyšší počet případů nemoci covid-19. Z jednadvaceti okresů byly pozitivní výsledky v devíti. Z toho v chebském, břeclavském a vyškovském byl koronavirus v odpadních vodách zjištěn dokonce opakovaně.

„Vzorky byly analyzovány metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase. Analýza jednoho vzorku nám zabírá dva až tři dny,“ řekla vedoucí výzkumu Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Petra Vašíčková.

Testování odpadních vod na přítomnost koronaviru
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský

Viry se v odpadní vodě objeví dřív než příznaky u nemocného

Výsledky výzkumu chtějí vědci použít pro vytvoření takzvaného systému včasnému varování obyvatel před případnou další vlnou nemoci covid-19. Viry se totiž v odpadních vodách objevují dřív než u nemocného příznaky. Hygienici by se tak o výskytu nemoci v dané oblasti dozvěděli ještě dřív než by lidé začali chodit k lékaři. „Cílem výzkumu není zjišťovat infekčnost viru, ale pouze jeho přítomnost,“ upozornila Kateřina Sovová.

Vytvoření systému ale ztěžuje počet čistíren v Česku. Podle ministerstva zemědělství je na ně napojeno přes osmdesát procent obyvatel. „Samozřejmě není reálný pravidelný monitoring na všech čistírnách odpadních vod, proto bychom chtěli na základě získaných dat vytipovat ty, na kterých by bylo vhodné monitoring provádět,“ vysvětlila Sovová. Pro pokračující výzkum potřebují vědci peníze, zažádají proto o grant u ministerstva vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...