Očkování proti koronaviru se nesmí uspěchat, varuje čínský virolog

Příliš rychlý vývoj očkování a léčiv proti koronaviru podle virologa z Univerzity Fu-tan v Šanghaji Š'-po Ťianga může nést i celou řadu rizik. Odborník to napsal v komentáři, který publikoval na svých stránkách časopis Nature. Podle virologa například hrozí, že nové látky začnou být podávány dříve, než budou řádně prokázány jejich účinky nebo se najdou možné negativní dopady na lidské zdraví.

„Svět se snaží o podporu rychlých programů usilujících o vývoj vakcín a léků proti nemoci COVID-19. Firmy ve Spojených státech a Číně už dokonce plánují testovat vakcíny na zdravých lidských dobrovolnících,“ popsal virolog.

Také on souhlasí s tím, že je důležité, aby léčiva proti této nemoci byla globálně dostupná co nejdříve, současně je ale podle něj důležité při jejich vývoji nic neuspěchat a nepodcenit. 

Š'-po Ťiang, který se sám na vývoji látek proti koronavirům léta podílí, podotýká, že vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, dětské obrně nebo třeba chřipce mají za sebou už dlouhou historii bezpečného používání. Byly přitom vyvinuty v souladu s požadavky regulačních úřadů.

„Podle mého názoru jsou pro ochranu zdraví nezbytné standardní protokoly,“ domnívá se virolog. „Předtím než bude povoleno použití vakcíny proti COVID-19 na lidech, měly by regulační orgány nejdříve ověřit jejich bezpečnost,“ dodal.

Regulační orgány by měly vyžadovat také výsledky předklinického testování dokazující, že vakcína dokáže zabránit infekci. „A to i přesto, že to bude pravděpodobně znamenat týdny až měsíce testování,“ poznamenal Š'-po Ťiang.

Cíl? Bezpečná a účinná vakcína

Míra smrtnosti u COVID-19 je podle Š'-po Ťianga sice relativně nízká, nemoc se ale rychle šíří. Vakcínu proto bude potřebovat velké množství lidí. Regulační orgány by proto měly řádně – nejprve na zvířatech – vyhodnotit možná zdravotní rizika těchto nových látek a až pak začít testovat vakcínu na zdravých dobrovolnících.

Většina z léčiv na COVID-19, které jsou v Číně zaregistrované ke klinickému testování, obsahuje látky již dříve schválené k léčbě jiných nemocí. To znamená, že nejsou určeny přímo proti lidským koronavirům a jejich účinky na COVID-19 nebyly testovány na zvířatech, což by bylo za jiných okolností čínskými regulačními úřady vyžadováno, podotýká virolog. 

Navíc mnohdy nebylo bráno v potaz, jak tyto látky reagují v kombinaci s jinými léky. Jejich případná toxicita musí být vyhodnocena předtím, než mohou být použity u nynější nákazy.

„Dvakrát měř, jednou řež“

Vědci by při vývoji vakcín měli podle Š'-po Ťianga zohlednit také to, že koronavirus stojící za nemocí COVID-19 má potenciál mutovat, což by mohlo z původně fungující vakcíny učinit neúčinnou látku. Regulační orgány by tak měly dbát na to, aby látky, které pouští na testování, nefungovaly výlučně na konkrétní koronavirus, ale spíše obecněji. 

Testování vakcín a léčiv na lidech bez toho, aniž by se věnoval dostatek času na vyhodnocení možných bezpečnostních rizik, by navíc podle virologa mohlo narušit důvěru občanů ve své vlády. Ochota veřejnosti dodržovat protiepidemická opatření totiž s touto důvěrou souvisí. Pro vývoj léčiv a vakcín proti koronaviru proto podle něj platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...