Očkování proti koronaviru se nesmí uspěchat, varuje čínský virolog

Příliš rychlý vývoj očkování a léčiv proti koronaviru podle virologa z Univerzity Fu-tan v Šanghaji Š'-po Ťianga může nést i celou řadu rizik. Odborník to napsal v komentáři, který publikoval na svých stránkách časopis Nature. Podle virologa například hrozí, že nové látky začnou být podávány dříve, než budou řádně prokázány jejich účinky nebo se najdou možné negativní dopady na lidské zdraví.

„Svět se snaží o podporu rychlých programů usilujících o vývoj vakcín a léků proti nemoci COVID-19. Firmy ve Spojených státech a Číně už dokonce plánují testovat vakcíny na zdravých lidských dobrovolnících,“ popsal virolog.

Také on souhlasí s tím, že je důležité, aby léčiva proti této nemoci byla globálně dostupná co nejdříve, současně je ale podle něj důležité při jejich vývoji nic neuspěchat a nepodcenit. 

Š'-po Ťiang, který se sám na vývoji látek proti koronavirům léta podílí, podotýká, že vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, dětské obrně nebo třeba chřipce mají za sebou už dlouhou historii bezpečného používání. Byly přitom vyvinuty v souladu s požadavky regulačních úřadů.

„Podle mého názoru jsou pro ochranu zdraví nezbytné standardní protokoly,“ domnívá se virolog. „Předtím než bude povoleno použití vakcíny proti COVID-19 na lidech, měly by regulační orgány nejdříve ověřit jejich bezpečnost,“ dodal.

Regulační orgány by měly vyžadovat také výsledky předklinického testování dokazující, že vakcína dokáže zabránit infekci. „A to i přesto, že to bude pravděpodobně znamenat týdny až měsíce testování,“ poznamenal Š'-po Ťiang.

Cíl? Bezpečná a účinná vakcína

Míra smrtnosti u COVID-19 je podle Š'-po Ťianga sice relativně nízká, nemoc se ale rychle šíří. Vakcínu proto bude potřebovat velké množství lidí. Regulační orgány by proto měly řádně – nejprve na zvířatech – vyhodnotit možná zdravotní rizika těchto nových látek a až pak začít testovat vakcínu na zdravých dobrovolnících.

Většina z léčiv na COVID-19, které jsou v Číně zaregistrované ke klinickému testování, obsahuje látky již dříve schválené k léčbě jiných nemocí. To znamená, že nejsou určeny přímo proti lidským koronavirům a jejich účinky na COVID-19 nebyly testovány na zvířatech, což by bylo za jiných okolností čínskými regulačními úřady vyžadováno, podotýká virolog. 

Navíc mnohdy nebylo bráno v potaz, jak tyto látky reagují v kombinaci s jinými léky. Jejich případná toxicita musí být vyhodnocena předtím, než mohou být použity u nynější nákazy.

„Dvakrát měř, jednou řež“

Vědci by při vývoji vakcín měli podle Š'-po Ťianga zohlednit také to, že koronavirus stojící za nemocí COVID-19 má potenciál mutovat, což by mohlo z původně fungující vakcíny učinit neúčinnou látku. Regulační orgány by tak měly dbát na to, aby látky, které pouští na testování, nefungovaly výlučně na konkrétní koronavirus, ale spíše obecněji. 

Testování vakcín a léčiv na lidech bez toho, aniž by se věnoval dostatek času na vyhodnocení možných bezpečnostních rizik, by navíc podle virologa mohlo narušit důvěru občanů ve své vlády. Ochota veřejnosti dodržovat protiepidemická opatření totiž s touto důvěrou souvisí. Pro vývoj léčiv a vakcín proti koronaviru proto podle něj platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.