Očkování proti koronaviru se nesmí uspěchat, varuje čínský virolog

Příliš rychlý vývoj očkování a léčiv proti koronaviru podle virologa z Univerzity Fu-tan v Šanghaji Š'-po Ťianga může nést i celou řadu rizik. Odborník to napsal v komentáři, který publikoval na svých stránkách časopis Nature. Podle virologa například hrozí, že nové látky začnou být podávány dříve, než budou řádně prokázány jejich účinky nebo se najdou možné negativní dopady na lidské zdraví.

„Svět se snaží o podporu rychlých programů usilujících o vývoj vakcín a léků proti nemoci COVID-19. Firmy ve Spojených státech a Číně už dokonce plánují testovat vakcíny na zdravých lidských dobrovolnících,“ popsal virolog.

Také on souhlasí s tím, že je důležité, aby léčiva proti této nemoci byla globálně dostupná co nejdříve, současně je ale podle něj důležité při jejich vývoji nic neuspěchat a nepodcenit. 

Š'-po Ťiang, který se sám na vývoji látek proti koronavirům léta podílí, podotýká, že vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, dětské obrně nebo třeba chřipce mají za sebou už dlouhou historii bezpečného používání. Byly přitom vyvinuty v souladu s požadavky regulačních úřadů.

„Podle mého názoru jsou pro ochranu zdraví nezbytné standardní protokoly,“ domnívá se virolog. „Předtím než bude povoleno použití vakcíny proti COVID-19 na lidech, měly by regulační orgány nejdříve ověřit jejich bezpečnost,“ dodal.

Regulační orgány by měly vyžadovat také výsledky předklinického testování dokazující, že vakcína dokáže zabránit infekci. „A to i přesto, že to bude pravděpodobně znamenat týdny až měsíce testování,“ poznamenal Š'-po Ťiang.

Cíl? Bezpečná a účinná vakcína

Míra smrtnosti u COVID-19 je podle Š'-po Ťianga sice relativně nízká, nemoc se ale rychle šíří. Vakcínu proto bude potřebovat velké množství lidí. Regulační orgány by proto měly řádně – nejprve na zvířatech – vyhodnotit možná zdravotní rizika těchto nových látek a až pak začít testovat vakcínu na zdravých dobrovolnících.

Většina z léčiv na COVID-19, které jsou v Číně zaregistrované ke klinickému testování, obsahuje látky již dříve schválené k léčbě jiných nemocí. To znamená, že nejsou určeny přímo proti lidským koronavirům a jejich účinky na COVID-19 nebyly testovány na zvířatech, což by bylo za jiných okolností čínskými regulačními úřady vyžadováno, podotýká virolog. 

Navíc mnohdy nebylo bráno v potaz, jak tyto látky reagují v kombinaci s jinými léky. Jejich případná toxicita musí být vyhodnocena předtím, než mohou být použity u nynější nákazy.

„Dvakrát měř, jednou řež“

Vědci by při vývoji vakcín měli podle Š'-po Ťianga zohlednit také to, že koronavirus stojící za nemocí COVID-19 má potenciál mutovat, což by mohlo z původně fungující vakcíny učinit neúčinnou látku. Regulační orgány by tak měly dbát na to, aby látky, které pouští na testování, nefungovaly výlučně na konkrétní koronavirus, ale spíše obecněji. 

Testování vakcín a léčiv na lidech bez toho, aniž by se věnoval dostatek času na vyhodnocení možných bezpečnostních rizik, by navíc podle virologa mohlo narušit důvěru občanů ve své vlády. Ochota veřejnosti dodržovat protiepidemická opatření totiž s touto důvěrou souvisí. Pro vývoj léčiv a vakcín proti koronaviru proto podle něj platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...