Pobrexitová jednání váznou, Londýn zvažuje jednostranná opatření a „minidohody“

Pokud do konce měsíce neuzavřou komplexní dohodu o vzájemných vztazích, mohly by Spojené království a Evropská unie vyhlásit sadu „minidohod“. Podle deníku The Daily Telegraph to uvedl britský ministr Michael Gove. Jednání o novém partnerství podle zákulisních vyjádření váznou i několik dní před koncem přechodného období po lednovém odchodu Velké Británie z evropského bloku, přičemž Londýn trvá na tom, že ustoupit musí EU. Hlavní vyjednávač za Evropskou unii Michel Barnier prohlásil, že rozhovory dospěly do kritického bodu a pokračují.

„Teď je klíčový okamžik. Pokračujeme v tvrdé práci s (britským vyjednávačem) Davidem Frostem a jeho týmem,“ napsal Barnier na Twitteru. Zdůraznil, že EU zůstává oddaná závazku vyjednat poctivou a vzájemně vyváženou dohodu. „Respektujeme svrchovanost Spojeného království. A očekáváme totéž,“ dodal.

V dalším příspěvku ke zjevně klíčovému sporu ohledně rybolovu poznamenal, že Velká Británie i EU musí mít právo stanovovat vlastní zákony a kontrolovat vlastní vody – a „měli bychom být schopni konat, když naše zájmy jsou v sázce“.

Gove mluví o „jednostranných rozhodnutích“, která mohou být opětována

Obě strany ani po měsících rozhovorů nedospěly ke kompromisu ohledně přístupu unijních rybářů do britských vod či společných pravidel hospodářské soutěže. Přechodné období vyprší 31. prosince a po jeho konci už se Velká Británie nebude řídit unijním právem. Obchodní a další vztahy obou stran se po tomto termínu změní, ať bude dohoda schválena, či nikoli. Při druhé z těchto možností se ale čekají citelnější dopady.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock v rozhovoru s televizí Sky News řekl, že „samozřejmě“ preferuje uzavření dohody, EU ale podle něj předložila nepřiměřené požadavky. „Jsem si jist, že dohody lze dosáhnout, ale je zjevné, že je potřeba posun na straně EU,“ uvedl.

Dopady ukončení přechodného období bez plně funkčního komplexního partnerství mohou zmírnit menší reciproční dohody týkající se různých sektorů. Podle ministra Govea, který řídí úřad vlády a radí premiérovi ohledně brexitu, bude Velká Británie s Unií jednat o „jednostranných rozhodnutích, která učiní život jednodušším“. „A může se stát, že tato jednostranná rozhodnutí budou opětována,“ citoval ho The Daily Telegraph.

Brusel už přitom kroky v tomto směru zahájil a začal přijímat opatření zaměřená na zajištění plynulé letecké a silniční dopravy; podmínkou EU je, aby Velká Británie zajistila totéž ze své strany. Hlavní vyjednavač Evropské komise Michel Barnier zároveň v Evropském parlamentu uvedl, že vyjednávání s Londýnem dospěla k „okamžiku pravdy“.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Dolanský: Nevypadá to, že by neděle měla být rozhodující
Zdroj: ČT24

Nedělní „deadline“ Evropského parlamentu zřejmě vyjednavači překročí

Europoslanci požadují jako podmínku pro její včasnou ratifikaci ohlášení dohody nejpozději v neděli večer, takovému vývoji ale mnoho nenasvědčuje. „Evropští poslanci tvrdí, že pokud se nepodaří tu dohodu schválit do půlnoci, tak nebudou schopni se sejít – to znamená svolat Evropský parlament k tomu, aby případnou dohodu posvětili,“ dodal zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Předseda europarlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange na Twitteru uvedl, že nedodržení nedělního termínu pro oznámení dohody by mělo „zjevné“ důsledky. „EP nebude znát dohodnutý text, nebude v pozici, aby jej mohl do konce přechodného období posoudit. Takže učiňte přípravy na období bez dohody a dohodněte se Spojeným královstvím krizová opatření,“ vzkázal.

„Rozhovory jsou zaseklé,“ citoval zpravodajský web BBC nejmenovaného činitele unijní strany. „Nejde jen o ryby. Spojené království má další požadavky a rovné hrací pole (společná pravidla hospodářské soutěže – pozn. red.) není vyřešené,“ pokračoval zdroj BBC.

Agentuře Bloomberg nejmenované osoby informované o průběhu rozhovorů řekly, že uzavření vyjednávání do nedělního večera nevidí jako pravděpodobné, zároveň však mají za to, že přetrvávající spory lze stále vyřešit. Podle BBC zřejmě do Vánoc přijde verdikt ohledně toho, zda je nebo není možné dohody ještě letos dosáhnout.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson prohlašují, že chtějí jednat až do poslední možné chvíle.

„Pokud by nastala situace, že by se vyjednavači dohodli třeba 29. či 30. prosince a evropští poslanci se odmítli kvůli vánočním prázdninám sejít nebo by nebyli schopni se sejít, existuje možnost, že by členské státy mohly dočasně Evropský parlament obejít. Případná dohoda by mohla platit provizorně a evropští poslanci by ji potom schvalovali až v lednu,“ uzavřel Dolanský. Řada europoslanců ale takový postup odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 32 mminutami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 4 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 5 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 7 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...