Od největšího neštěstí v českých jeskyních uplynulo půlstoletí. Amatérské speleology zastihla bouřka

Největší tragédii v historii speleologie v českých zemích mají na svědomí podzemní povodně z bouřek. Před 50 lety, 29. srpna 1970, při zkoumání nových prostor Amatérské jeskyně v Moravském krasu zahynuli amatérští speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Šlechtův bratr Jiří přitom zemřel v jiné jeskyni o pět let dřív.

Severní část Moravského krasu zkoumala skupina amatérských speleologů už na přelomu 50. a 60. let, pokoušeli se objevit pokračování jeskyně Plánivy. Mezi takzvané Plániváky patřili i bratři Šlechtové, pro které se průzkumy nakonec staly osudnými.

Jeskyňářům se nicméně při výpravách podařilo objevit další podzemní prostory. Cigánským závrtem pronikli 18. ledna 1969 do 90 metrů dlouhého dómu a za ním až k podzemnímu toku Bílé vody. Tak objevili jeskyni, kterou nazvali Amatérskou na počest všech dobrovolných průzkumníků. Nyní se nazývá Stará Amatérská jeskyně.

Další výzkum měl pokračovat o rok později. Ráno 29. srpna 1970 se Milan Šlechta a Marko Zahradníček ponořili do sifonu a úspěšně jej překonali. Kolem poledne ale začalo v severní části krasu intenzivně pršet. Podle odborníků byly podobné přívaly deště nevídané po celá minulá desetiletí, Punkva pod Macochou strhávala i zaparkovaná auta a před propadáním Bílé vody v Nové Rasovně stoupla hladina o více než deset metrů. Údajně se jednalo o padesátiletou vodu.

Kvůli neštěstí byl vstup do jeskyní přes dvacet let zakázán

Jeskyňáři se tedy rozhodli k návratu, vzápětí bylo ale přerušeno spojení s nimi. Nejspíš se snažili ukrýt v dvoumetrovém komínku ve stropě chodby, kde je zastihl příval vody. Po masivní záchranné akci, které se účastnily stovky lidí, byl nalezen 2. září jeden ze speleologů mrtev visící za přilbu, druhý ležel na dně chodby připoutaný ke svému druhovi lanem.

Tragédie měla obrovské důsledky pro amatérské speleology, kterým byl do Amatérské jeskyně na 23 let zakázán přístup. Členové České speleologické společnosti se mohli do jeskyně naplno vrátit až po změně společenských poměrů v roce 1992.

Amatérské jeskyně jsou nejdelším jeskynním systémem v Česku, celková délka propojeného systému je dnes více než 40 kilometrů. Amatérští i profesionální speleologové se již dávno pokoušeli objevit místa, kde vzniká říčka Punkva, přičemž se vědělo, že jejími zdrojnicemi jsou Sloupský potok a říčka Bílá voda. Ta se noří do podzemí v místě nazvaném Nová Rasovna nedaleko obce Holštejn.

Amatérské jeskyně byly od svého objevení postupně propojovány s dalšími v okolí, mezi něž patří i známé Punkevní jeskyně a propast Macocha. Vyvrcholením bylo v roce 2005 propojení Amatérské jeskyně s posledním velkým systémem v okolí, se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi.

První obětí z řad jeskyňářů při objevování Moravského krasu byl v roce 1941 speleolog Jan Němec, který zahynul v závalu v Kateřinské jeskyni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
8. 7. 2026

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
5. 7. 2026Aktualizováno6. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

D2 u Brna se na dvě noci uzavře kvůli rekonstrukci křížení dálnic

Kvůli pokračující přestavbě křižovatky dálnic D1 a D2 v Brně bude nutné na dvě noci uzavřít dálnici D2. První uzavírka je naplánovaná z pátku na sobotu od 19:00 do 9:00, druhá na noc ze soboty na neděli. Stejně tak bude o červencových svátcích krátkodobě uzavřená páteřní cyklostezka podél Svratky. Uzavírky budou nutné kvůli betonáži nosné konstrukce mostu, montáži podpůrné skruže a osazování mostních nosníků.
3. 7. 2026

V Dyji uhynuly kvůli nedostatku kyslíku až dvě tuny ryb

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.
2. 7. 2026

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
2. 7. 2026

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
2. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.