Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků kritická teplota, při které je poškozeno ve fázi plného kvetení devadesát procent květů, činí minus 4,4 stupně.
Na Krnovsku drtivá většina kvetoucích meruněk, navzdory všem opatřením, zmrzla. Na jihu ovocné stromy počasí zatím odolávají. Podle dat z meteorologických stanic je zřejmé, že výrazně chladněji bylo na Moravě a ve Slezsku, zatímco v Čechách teploty pod nulu zdaleka tak hluboko neklesaly. Meruňky se však pěstují nejvíce na jižní Moravě.
Pro některé sadaře tak nemělo ani smysl zapalovat mezi stromy ohně, protože teplota byla příliš nízká a finanční náklady jsou velké. Nemají přitom zdaleka jistotu, že díky tomu úrodu zachrání. Například v Buchlovicích na Uherskohradišťsku se o to alespoň pokusili.
Stejně tak se rozhodl s mrazem o úrodu bojovat Jiří Stávek v Němčičkách na Břeclavsku a zapálil v sadu balíky slámy. „To ochrání rozvinuté květy meruněk. Balík vydrží celkem dlouho, od čtyř ráno až do devíti, takže nějakých pět, šest hodin,“ řekl.
Starosti sadařům nekončí
„Dnes ještě nikdo nic nepozná, ale když mráz poškodí pletiva, květ začne pomalu šednout až zčerná. Za tři až čtyři dny bude jasno,“ řekl bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (AV ČR) – Czechglobe Zdeněk Žalud. Pro ty pěstitele, kterým se lokálně kritické mrazy vyhnuly, ale starosti nekončí. Už příští týden totiž hrozí znovu. Podle meteorologů totiž opět noční teploty klesnou pod nulu. Ale například na Krnovsku příští týden už nebude co zachraňovat.
V Česku se pěstují meruňky odrůdy Velkopavlovická a jí příbuzné, což jsou rané odrůdy s brzkým květem. A vzhledem k tomu, že zimy jsou v Česku čím dál teplejší a jaro přichází dřív, tak stromy čím dál dříve vykvétají. Hrozba nočních mrazů však zůstává na stejné úrovni, a tak je čím dál větší riziko, že mrazy květ či malé plůdky zničí.
Případ pro pojišťovny
Mrazy mohou přijít až zhruba do poloviny května. „V poslední dekádě řešila Česká pojišťovna škody způsobené mrazy sedmkrát či osmkrát, zatímco v předchozích dekádách tak dvakrát za deset let,“ poznamenal Žalud. Od roku 1961 do roku 2020 se v Lednici na Břeclavsku posunulo kvetení meruněk průměrně o dvanáct dnů dopředu. „A do roku 2050 očekáváme, že se posune o další dva týdny,“ dodal.
Pěstování raných odrůd meruněk se tak stává čím dál větším rizikem a někteří sadaři už naznačili, že další sady vysazovat nebudou a budou se rozhodovat, jak lze postupovat dál. „Existují i výrazně pozdnější odrůdy, například kanadská meruňka. Ale začít pěstovat jiné odrůdy není tak snadné. Sad začne plodit za čtyři až pět let. A také je otázka, kdo to bude chtít dělat,“ řekl Žalud.
Problémovou komoditou jsou i jablka „Nejde jen o agrometeorologické podmínky, ale i o ekonomické. České sady tvoří především jabloně, ale když se zavřela cesta do Ruska, Poláci namířili jablka do Evropy,“ připomněl Žalud. Mnozí pěstitelé si tak spočítali, že za dané situace se jim jablka pěstovat nevyplatí, a část sadů odstranili.
Žalud také upozornil, že ranní mrazíky sice s klimatickou změnou nesouvisejí, stejně jako sucho, povodně či tornádo, a jde o jevy, které doprovázely život v Česku zcela běžně. „Ale četnost těchto extrémních jevů je dopadem změny klimatu. Poznatků už máme dost, takže je důležité, abychom s nimi pracovali a dokázali je využít v náš prospěch,“ řekl.
