Jabloň

Čeští ovocnáři mluví o letošním roce jako o nejhorším v historii. Přišli totiž až o tři čtvrtiny úrody. Největší škody mrazy napáchaly na jabloních, hrušních nebo třešních. Mezi ty, kterým úrodu poničil mráz, teď stát rozděluje přes 445 milionů korun. O mimořádnou podporu požádalo přes pět set sadařů. Většina by měla peníze dostat do konce roku.

Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, roste pohromadě v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje již registrované odrůdy. Každý šlechtitel, který chce uvést novou odrůdu na český trh, ji musí nejprve nechat přihlásit do seznamu odrůd. Odborníci v Lysicích ji následně pozorují ve vegetačním i mimovegetačním období.

Pupeny ovocným stromům vyrašily letos o měsíc dřív i v horských oblastech. Než stromy půjdou do květu, sadaři musí roubovat. Spěchají i zahrádkáři, koupené stromy je potřeba co nejdříve zasadit do země. V Bojkovicích, v podhůří Bílých Karpat, nabízí ovocná školka výhradně staré odrůdy. Co odrůda, to zajímavé jméno a příběh. Například jabloň Gdaňský hranáč rozšířili na severu Polska exulanti vyhnaní z Čech po bitvě na Bílé hoře.

Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků kritická teplota, při které je poškozeno ve fázi plného kvetení devadesát procent květů, činí minus 4,4 stupně.

Jabloň u Lidmanů v Machovské Lhotě na Náchodsku, která zvítězila v loňském ročníku ankety Strom roku, ošetřil ve středu arborista. Cílem je zhruba pětasedmdesátiletý strom zachovat a podpořit místní ovocnářskou tradici. Strom má dutý kmen, přesto stále plodí. Z ořezaných větví vzniknou rouby pro další jabloně, sdělili zástupci arboristické firmy a Nadace partnerství, která anketu Strom roku pořádá.