Patnáctimetrový mechanický betlém je hotový. Ve Svitavách dostane nové prostory

Nahrávám video

Ve Svitavách skončilo restaurování patnáct metrů dlouhého mechanického betléma, který svými rozměry předčí i slavný Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem. Svitavské dílo tvoří pět skupin figur, které ve městě zůstaly po odsunu jeho německého obyvatelstva. Hrozilo, že skončí mezi odpadky. Na restaurování obřího betléma se pracovalo zhruba deset let.

Mechanický betlém podle redaktorky ČT Šárky Rusnákové sestává z pěti domácích betlémů. Patřily právě německým rodinám, které ve Svitavách žily. „Svitavy byly v 30. letech minulého století betlémářské město. Po odsunu (německých obyvatel) skončil betlém ve svitavském muzeu. Když tehdejší pracovníci po 10 letech vytáhli betlém na světlo, zjistili, že se nedá vystavovat,“ uvedla kurátorka Městského muzea a galerie ve Svitavách Blanka Čuhelová. 

Peníze na obnovu betléma, ale i na jeho vystavení, však muzeum nemělo. Hrozilo, že se vyhodí, případně že se ho ujme některé z větších muzeí. „Za to, že se betlém vrátil do Svitav, vděčíme svitavským obyvatelům, kteří si ho pamatovali a ptali se, kdy do Svitav přijde,“ řekla Čuhelová. 

Restaurátor Kamil Andres při práci na mechanickém betlémě
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Návrat betléma se podařilo zrealizovat až po třiceti letech úsilí, tedy v roce 2012. Od té doby se na jeho restaurování pracovalo. „Celý jeden rok jsme restaurovali mechaniky, takových je tam přes šedesát. Byly tam třeba i figurky, které mechaniku neměly, byly poškozené, takže se muselo všechno doplnit,“ popsal restaurátor Kamil Andres. 

Restaurátorské práce si vyžádaly tisíce hodin a podílela se na nich řada restaurátorů, vedle Kamila Andrese například Šárka a Petr Bergerovi. V roce 2015 byl betlém zapsán mezi kulturní památky.

Díky betlému vznikne nové muzeum

Restaurátor ocenil preciznost zpracování betléma i to, jak se jednotlivé figurky pohybují. Unikátní je však i z jiného pohledu. Zajímavostí je, že vznikal zhruba 150 let. „Unikátním způsobem demonstruje vývoj betlémářství v průběhu celého tohoto období,“ sdělil ředitel Městského muzea a galerie Svitavy Hynek Stříteský. 

Betlém zabírá prakticky celou místnost svitavského muzea, právě proto bude vystavován jenom v období adventu. „Významným způsobem omezuje muzejní činnost. Přijde nám to ale jako škoda, a proto jsme se s vedením města rozhodli, že založíme nové Muzeum mechanických betlémů,“ uvedl ředitel. Nové muzeum by mělo sídlit nedaleko toho stávajícího.
 

Nové muzeum by mělo ukazovat nejen mechanické betlémy samotné, ale také to, jakým způsobem fungují. Lidé tak budou moci nahlédnout do jejich útrob. V části budovy by měla být i herna pro děti. „Na projektu spolupracujeme s brněnským architektem Markem Štěpánem,“ prozradil Stříteský. Muzeum má stát 92 milionů korun, 85 procent nákladů chce město získat z dotací. 

Nové muzeum by se mělo propojit s takzvanou Ottendorferovou knihovnou. „Tím bychom získali možnost, že by se do této knihovny mohli dostat i vozíčkáři,“ uvedla místostarostka Svitav Ditta Kukaňová (nestr.). Mechanický betlém by se do nového objektu mohl přestěhovat už v roce 2027. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně zasahují u požáru rodinného domu, dvě desítky evakuovaných

Hasiči v Brně-Bystrci zasahují v neděli večer u požáru rodinného domu, vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Událost je bez zranění, dvě desítky lidí jsou evakuovaných. Škody po požáru budou v milionech. ČTK to řekl mluvčí hasičů Štěpán Komosný.
před 2 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 20 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled