Dálniční obchvat Tábora je rozkopaný a průjezdný pouze v polovičním profilu od roku 2013, kdy soud v průběhu jeho rekonstrukce rozhodl, že musí být zachován sjezd k motocentru u dálnice. Nyní však pozemky pod ním připadly státu.
„Dostali jsme oficiální cestou do datové schránky od krajského úřadu Jihočeského kraje rozhodnutí, že pozemky motocentra jsou vyvlastněné. To znamená, že jsou v majetku státu,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Hana Brožková z kanceláře jihočeského hejtmana potvrdila, že kraj poslal rozhodnutí o vysvlastnění účastníkům řízení.
Spolumajitel motocentra Pavel Bratránek uvedl, že mu rozhodnutí krajského úřadu zatím nepřišlo. Již dříve označil vyvlastnění za nezákonné, podle majitelů motocentra jim stát zmařil investice a odmítá platit škody. „V každém případě budeme volit soudní obranu,“ řekl Bratránek.
Stavba potrvá 4 až 5 měsíců
Že by zmizelo úzké hrdlo na dálnici u Tábora – 400metrový úsek, kde se jezdí v každém směru pouze jedním pruhem – nelze však ještě nějaký čas očekávat. „Stále platí, že v okamžiku, kdy s konečnou platností máme pozemek a stavební povolení, tak nám bude trvat čtyři až pět měsíců, které potřebujeme na stavbu, aby se tam jezdilo plnohodnotnou dálnicí bez jakéhokoli omezení,“ poukázal Jan Rýdl.
Celý problém vznikl v 90. letech, kdy stavební úřad mylně schválil příjezd z táborského obchvatu k motocentru jako stavbu trvalou, a nikoli dočasnou. To v roce 2013 zohlednil soud, když se na něj majitelé motocentra obrátili, protože ŘSD nechtělo sjezd po rekonstrukci dálnice zachovat.
O vyvlastnění požádali silničáři v roce 2019 poté, co se nedokázalo s vlastníky dohodnout na odškodnění. Ministerstvo dopravy zrušilo loni zamítavý verdikt krajského úřadu k žádosti o vyvlastnění, úřad tak musel rozhodnout znovu. ŘSD dříve uvedlo, že navrhlo Bratránkovým odškodnění mezi deseti a dvaceti miliony korun, což však Pavel Bratránek prohlásil za lež.
Obchvat Tábora je nyní jediným nedokončeným úsekem dálnice mezi severní hranicí Jihočeského kraje a Českými Budějovicemi. Čtyřpruhová komunikace však u Tábora stála mnohem dříve než zbytek D3. Nesplňovala však parametry dálniční komunikace, proto ji ŘSD začalo přestavovat.
