Mezi koncem druhé světové války a rokem 1989 zanikly na území Moravy a Slezska desítky obcí. Z velké části se jednalo o původně německé vesnice a osady, další musely ustoupit například vodním dílům nebo vojenskému prostoru. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pátrají po tom, kde přesně obce byly, jak vypadaly, a chtějí popsat i důvody jejich zániku.
Vědci z Mendelovy univerzity na pětiletém výzkumu, který skončí v roce 2022, spolupracují s historiky z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatiky z Masarykovy univerzity.
Původně německé obce nebyly dosídlené zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Jen na Jesenicku vědci zmapovali zatím třiatřicet bývalých obcí a osad.
„Důvodem jejich zániku jsou mimo jiné přírodní podmínky, tedy zejména výrazně chladnější klima, vyšší nadmořská výška a členitost území, nižší úrodnost půd a podobně. Z těchto důvodů nebyly původně německé obce po roce 1945 dosídleny, domy stát nechal zbourat v organizovaných demolicích a často se nedochovaly ani sakrální památky,“ uvedla Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity.
Dalších osmnáct obcí přestalo existovat po zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá, čtyři obce a osady včetně jihomoravského Mušova pohltily budované přehrady, v okolí Jaderné elektrárny Dukovany zanikly dvě obce a jedna osada, přičemž z každé z nich zbyla jen kaplička. Komunistický režim u hranic s Rakouskem na jižní Moravě navíc budoval pohraniční pásmo.
Mapu a vizualizace doplní vzpomínky pamětníků
Při své práci vycházeli výzkumníci z dochovaných statistických údajů, dobových map a historické literatury. Po rešerši historiků v archivech odborníci tyto informace doplňovaly krajině-ekologickými analýzami historických map a aktuálních map v kombinaci s terénním průzkumem.
Vědci nyní dokončují databázi historických, demografických a krajině-ekologických informací a fotodokumentace k jednotlivým sídlům, které budou následně vizualizovány v interaktivní mapě.
Pro vybrané obce pak vědci připravují kroniku, která připomene jejich historii pomocí audiovizuálních dokumentů. Jde například o Zastávku, Hřibovou a Javornou na Jesenicku. Materiály doplní rozhovory s pamětníky, které vědci dohledali a nahrávali jejich vzpomínky. K projektu má vzniknout mapový portál i výstava včetně vizualizací a 3D modelů.
