Prosperující vesnice Vrchní Orlice po poválečných odsunech německého obyvatelstva zmizela z map. V Sudetech u hranic s Polskem zbyl jen zdevastovaný kostel svatého Jana Nepomuckého. Ten se ve volném čase a na vlastní náklady snaží již deset let opravit dobrovolníci. Díky jejich úsilí se o památku začala zajímat i církev, které svatostánek patří.
Z vysídlené sudetské vsi zbyl jen kostel, teď ho zachraňují dobrovolníci
„Na dřevo jsem vydělával peníze na výstavách ze vstupného,“ říká Petr Zámečník, který ve své dílně bez myšlenky na odměnu pracuje na odvrácení zkázy zapomenutého svatostánku. Právě vyrábí okenní rámy. „Teď je v zimě krásně dodělám, zasklím, natřu a na jaře je můžeme zadělat,“ plánuje.
„To místo nás natolik zaujalo, že než ho nechat zchátrat a spadnout, tak nějakým způsobem přiložíme ruku k dílu,“ vysvětlil Vladislav Bukáček, který je členem dobrovolnického sdružení, jež již přes deset let postupně rekonstruuje osamělý kostel.
Dobrovolníci nadchli i církev
Po vysídlení německého obyvatelstva z Orlických hor byl kostel v 50. letech opakovaně vykrádán a pustošen. „Zmizelo skoro všechno kromě lavic, které se nepodařilo ukrást, rozštípat a odvozit na palivové dřevo,“ povzdechl si Bukáček.
Dobrovolníkům se podařilo opravit část zdí i podlah, vyrostl nový kamenný oltář, v domácí truhlářské dílně vznikly chybějící kostelní dveře i několikery okna. Nic přitom nevzniká nahodile. Aby opravy korespondovaly s původním stylem díla, tráví Petr Zámečník večery studováním dějin umění i starých kronik.
Díky úsilí místních dobrovolníků se na části rekonstrukce kostela začal podílet i jeho vlastník, římskokatolická církev. Pomáhá i Českoněmecký fond budoucnosti. Kostel má novou střechu a shánějí se prostředky na jeho odvodnění. Začal také sloužit kulturním akcím. Veškerý výtěžek jde na nákup materiálu pro další opravy.
Barokní kostel svatého Jana Nepomuckého leží v zaniklé vsi Vrchní Orlice na půli cesty mezi Neratovem a Bartošovicemi v Orlických horách. Byl postaven na počátku 18. století. Vrchní Orlice byla prosperující vsí s vlastní návsí, hospodou i školou. Zanikla po odsunu původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Kostel nebyl během komunistického režimu udržován, interiér byl postupně zpustošen a rozkraden.
V roce 2012 byl kostel vyhlášen kulturní památkou. Po dokončení oprav bude sloužit nejen k bohoslužebným účelům, měl by také hostit stálou expozici o česko-polském pomezí v době mezi světovými válkami a o životě v kraji.