Městská část Brno-střed nesouhlasí s rozšířením městské památkové rezervace, do které by následně spadala více než její polovina. Starosta městské části Vojtěch Mencl (ODS) řekl, že tak rozsáhlé vyhlášení památkové zóny způsobí mnoho problémů a jde o nepřijatelný zásah do správy a rozvoje města. Brněnští památkáři ale oponují, že nová pravidla jsou specifická a vlastníky nemovitostí nezatíží.
Rozšíření památkové rezervace by zbrzdilo rozvoj, tvrdí starosta městské části Brno-střed
Majitel nemovitosti v památkové zóně si musí k úpravě stavby, dřevin či udržovacím pracím předem vyžádat závazné stanovisko odboru památkové péče. Pokud není kladné, nemůže záměr uskutečnit.
„Rozloha navrhované památkové zóny na území naší městské části je 594 hektarů. Představu, že na tomto území s velkým množstvím domů, parků, veřejných prostor a dalších nemovitostí bude muset každý, kdo bude chtít nějaký záměr uskutečnit, tento požadavek splnit, považujeme za zcela nereálnou,“ upozornil Mencl.
Připomínky mají i další městské části
Rada městské části už požádala brněnské radní, aby vyhlášení památkové zóny Brno – širší centrum odmítli a aby znovu zařadili objekty hodné památkové ochrany do Ústředního seznamu kulturních památek.
„Do konce září sbíráme podněty městských částí, jelikož se rozšíření ochrany dotkne kromě Brna-středu i Brna-severu, Králova Pole, Žabovřesk a Jundrova. Pouze Brno-střed je zásadně proti, ale i ostatní mají nějaké připomínky,“ uvedl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL) s tím, že se podoba památkových zón bude projednávat v druhé polovině října.
Na přesných hranicích zón památkáři v Brně stále pracují. „Cílem navrhovaných zón je zajištění ochrany historických a jinak cenných částí města Brna, jež doposud nebyly chráněny. Ochranné pásmo městské památkové rezervace není ze zákona plošnou ochranou,“ řekl ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.
Památkáři nové zóny hájí
Zóny podle Váchy přinesou jasná pravidla také v případě demolic historických objektů. Památkové zóny mají být pro jednotlivé lokality detailně specifikovány a rozděleny do kategorií na základě charakteru území, urbanistického rozvrhu a památkových hodnot.
„Specifické předpisy umožní zachovat zřejmé kulturní hodnoty a současně přes míru nezatěžovat vlastníky nemovitostí v plánovaných památkových zónách,“ doplnil Vácha.
První přípravné práce pro brněnskou zónu začaly v Národním památkovém ústavu v roce 2003. Letos v srpnu z nich vzešel návrh prohlášení zóny Brno – širší centrum a Královo Pole – historické centrum za památkové. Tato pásma jsou rozdělena do čtyř skupin podle stupně ochrany.
Nejpřísněji památkáři ochrání část A, kam spadá například většina areálu výstaviště. O něco méně budou chránit část B, která zahrnuje například Černá Pole či Štefánikovu čtvrť. Část C doplňuje charakter památkové zóny a část D jej neovlivňuje. „Dělení dovoluje i nadále plnohodnotný rozvoj jednotlivých lokalit v návaznosti na jejich urbanistické kvality,“ řekl Vácha.
