Místo oživení Cejlu jen zašlá budova v centru města. Tak by mohla podle vedení Brna skončit bývalá věznice, pokud by se stala kulturní památkou. Její zpamátnění navrhl Národní památkový ústav (NPÚ) a podpořili jej jihomoravští radní. Budovu ale vlastní právě město Brno, které s vyhlášením památky nesouhlasí. Budovu chce přestavět na kreativní centrum.
Bývalá věznice na Cejlu památkou? Krajští radní jsou pro, Brno proti
Prohlášení bývalé věznice za památku nepovažuje náměstek pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno) za šťastné. „Pokud by byly autenticky zachovány všechny prostory, tak nám to znemožní vytvoření centra, anebo jej prodraží natolik, že na to nebudeme mít. Památka, do které nebude nikdo investovat a bude trvale nepřístupná, je k ničemu,“ shrnul.
Plánované kreativní centrum podle něj Cejlu pomůže. „Nejen kreativnímu průmyslu, ale i kultuře. Vznikne tam nízkoprahová nabídka volnočasových a vzdělávacích aktivit. V této lokalitě jde o jednu ze zásadních věcí,“ dodal Hollan. Zmíněná část města je totiž považována za vyloučenou.
Vyhlášení památkové ochrany by tvorbu centra podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO) zkomplikovalo. „Město se dlouho snažilo o přípravu celkové rekonstrukce. Chtěli jsme objekt oživit, aby tam mohl každý. Pokud by došlo ke zpamátnění, byla by přestavba obtížnější,“ vysvětlil primátor.
GALERIE
Bývalá brněnská věznice na Cejlu. Chodby a cely s pohnutou historií, především nacistickou a totalitní…
Památková ochrana není překážkou
Naopak člen územní komise NPÚ Petr Tomášek se nedomnívá, že by případné prohlášení věznice za památku bylo kontroverzní. „Nechápu, proč se město prohlášení brání. Památková ochrana není překážkou pro využití objektu jako kreativní centrum,“ řekl Tomášek. S Hollanem ale souhlasil, že rekonstrukce by se po vyhlášení ochrany prodražila.
Podle primátora přitom někdejší věznice potřebuje opravy. „Krovy jsou v dezolátním stavu, do budovy zatéká. Na některých místech hrozí zřícení střechy. Bojím se, že by vyhlášení vedlo k dalšímu poškození budovy a k její totální destrukci,“ dodal Vokřál. Náměstek pro kulturu Hollan se ale nedomnívá, že by potřebné úpravy byly problémové. „Jen to budeme muset zkonzultovat s ministerstvem kultury nebo památkovým ústavem,“ řekl.
Radní Jihomoravského kraje se ale staví jednohlasně za památkáře. NPÚ už podal na ministerstvo kultury návrh na zapsání objektu mezi památky. Podle Haškova náměstka Romana Celého (KDU-ČSL) nejde kraji o zabránění rekonstrukci.
Věznice fungovala přes sto padesát let
Věznice je podle Tomáška unikátní nejen v republice, ale i v celé střední Evropě. „Je to barokní budova se spoustou dochovaných prvků, která byla 200 let využívaná pro svůj účel, což je naprosto jedinečné,“ dodal. Věznice vznikla už v 70. letech 18. století. Svému účelu sloužila od roku 1784. Ve věznici byl například držen básník Petr Bezruč, v roce 1953 tam zemřel Oskar Judex, brněnský starosta z doby okupace. Věznice přestala být využívaná v roce 1956, kdy ji nahradila nová budova v Bohunicích.