Stavba metra D začne až v roce 2021. Může za to koronavirus, ozřejmil dopravní podnik

Z letošního září na příští jaro odložil pražský dopravní podnik zahájení stavby metra D, které má v první fázi propojit Pankrác a Nové Dvory, následně i Písnici a později též Vinohrady. Podle mluvčího podniku Daniela Šabíka se zdržela příprava stavby kvůli pandemii covidu-19.

Metro D má pomoci jižní části Prahy, která je závislá na autobusové dopravě, a v budoucnu také odlehčit lince C. Zatím se ale ještě jeho trasa nerazí, ačkoli podle původních plánů dopravního podniku měla v těchto dnech stavba začínat.

„Před koronakrizí jsme říkali, že bychom chtěli začít stavět letos v září. Podle aktuálního vývoje bychom v optimistické variantě mohli začít stavět na jaře příštího roku, podle pesimistické o půl roku později, to jest na podzim příštího roku,“ uvedl Šabík.

Zdržení zdůvodnil pandemií koronaviru, kvůli které se prodloužilo stavební řízení a delší byly i lhůty pro výběrová řízení. „Během nouzového stavu procesy stavebního řízení běžely mnohem pomaleji, respektive v omezeném režimu,“ vysvětlil mluvčí dopravního podniku.

Připustil, že kromě koronaviru přispěly ke zdržení také námitky, které přišly do stavebního řízení na úsek Pankrác – Nové Dvory. Dopravní podnik požádal o stavební povolení na konci loňského roku. Podnik čeká i na rozhodnutí antimonopolního úřadu, který posuzuje průběh tendru na zhotovitele stavby a monitoring úseku Pankrác–Olbrachtova.

Letos v létě skončil geologický průzkum na dvou ze čtyř míst, na zbylých dvou potrvá průzkum až do léta příštího roku. Projekt počítá s tím, že tunely vyvrtané v rámci geologického průzkumu bude možné využít i při samotné stavbě.

Kromě průzkumu DPP vyhodnocuje nabídky uchazečů v tendru na zhotovitele stavby a monitoring mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova. 

První cestující budou na svezení „déčkem“ čekat ještě dalších sedm let. „Čtvrtou linku pražského metra bychom rádi zprovoznili ve druhé polovině roku 2028, bude ale záležet na tom, kdy budeme moci začít stavět první úsek,“ doplnil mluvčí dopravního podniku.

Metro D bude nejprve jezdit z Pankráce na Nové Dvory, poté se prodlouží dále na jih do Písnice, kde vznikne i nové depo podzemní dráhy. Potom se začne stavět i na sever, trasa D povede na náměstí Míru. Výhledově by se mohla prodloužit ještě dále, není ale jasné kam – v úvahu připadá směr k náměstí Republiky, ale i na Žižkov a do Vysočan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně zasahují u požáru rodinného domu, dvě desítky evakuovaných

Hasiči v Brně-Bystrci zasahují v neděli večer u požáru rodinného domu, vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Událost je bez zranění, dvě desítky lidí jsou evakuovaných. Škody po požáru budou v milionech. ČTK to řekl mluvčí hasičů Štěpán Komosný.
před 1 hhodinou

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 19 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled