Dopravním podnikům ve velkých městech chybí řidiči. V Brně řídí tramvaje studenti

Dopravní podniky mnoha měst v Česku se potýkají s nedostatkem řidičů. V Praze by jich potřebovali  zhruba tři stovky, v Brně šest desítek. Nové řidiče se nedaří přilákat ani na štědré náborové příspěvky. Dopravci proto zaměstnávají brigádníky, například z řad studentů, a slevují ze svých požadavků při náborech.

Kvůli nedostatku řidičů potkávají cestující brněnskou hromadnou dopravou v kabině řidiče lidi různých profesí, ale také brigádníky z řad vysokoškolských studentů. Ti mohou tramvaj řídit po absolvování dvouměsíčního kurzu. „To, že vím, že mám za sebou cestující a mám za ně obrovskou zodpovědnost, je vlastně nejtěžší,“ svěřil se student a brigádník Martin Buchta.

Za poslední čtyři roky, co letní kurz funguje, našlo brigádu u brněnského dopravního podniku dvacet devět lidí. Aktuálně jím prochází kromě Martina Buchty další čtyři studenti. „Musí mít řidičské oprávnění skupiny B a v rámci kurzu musí projít psychotesty a zdravotními zkouškami. Pak je čeká jak teoretická část, tak cvičné jízdy,“ popsala mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková.

Protože jsou kurzy hrazené z peněz dopravce, každý brigádník se mu v úpisu zavazuje, že odpracuje celkem dvě stovky směn za čtyři roky. Za hodinu dostane minimálně 130 korun, při častější práci si k tomu ale můžou připočíst další finanční bonusy.

„Se spoluprací s vysokoškolskými studenty jsme spokojeni a je to asi oboustranné, někteří z nich u nás zůstávají,“ řekla Hana Tomaštíková.

Nahrávám video

Nejhůř se v Brně hledají řidiči trolejbusů

Ještě víc než řidiče tramvají by dopravní podnik v Brně potřeboval zájemce o řízení autobusů. Pro ně je však kurz dvakrát delší, a vysokoškoláci o něj proto zájem nejeví.

Brněnskému dopravnímu podniku chybí v současné době šedesát řidičů. Nejhůř se kvůli složitému výběrovému řízení hledají řidiči trolejbusů. „Jedná o nejkvalifikovanějšího řidiče, kterého máme. Kromě řidičského oprávnění skupiny D potřebuje průkaz profesní způsobilosti a drážní průkaz,“ řekl vedoucí střediska dopravního provozu tramvajové dopravy Dopravního podniku města Brna Pavel Ovečka.

„Ta práce je velice náročná, zodpovědná. Zjišťujeme, jak je člověk pozorný, jak reaguje,“ dodala dopravní psycholožka Markéta Kumpoštová.

Novela drážního zákona, která platí od července, usnadňuje získání řidičského průkazu právě na trolejbus. Řidiči tramvají a trolejbusů dřív nesměli mít, podobně jako strojvedoucí, poruchu barvocitu. Test barvocitu se má nově oproti předchozí praxi posuzovat mírněji.

„Dříve byl řidič, který měl jakoukoliv odchylku barvocitu, považovaný za nezpůsobilého. Dnes by lékaři měli být o něco benevolentnější,“ vysvětlila mluvčí brněnského dopravce Tomštíková.

Řídit tramvaje a trolejbusy chce stále víc žen

Řidiči MHD přitom nechybí jen v Brně, ale i v dalších městech. V Libereci chybí třicet řidičů, v Pardubicích dvacet, v Ostravě devět a nejvýraznější podstavy hlásí Praha, kde by jich potřebovali zhruba tři stovky.

V metropoli také roste zájem žen o práci profesionálních řidiček tramvají a autobusů. Za poslední dva roky se jejich počet zvýšil o více než osmdesát. V současnosti v DPP pracuje přes dvě stě osmdesát řidiček. 

I ve Zlíně, kde chybí zhruba dvě desítky řidičů, se v náborových akcích zaměřili na ženy. „Zaměstnávat ženy si můžeme dovolit proto, že systém údržby je u nás takový, že řidiči nemusejí řešit opravy a servis,“ řekl Josef Kocháň ředitel Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice.

Mladí uchazeči ale chybí, navzdory nabízeným výhodám. „Poskytujeme například příspěvky na dopravu rodinných příslušníků, poskytujeme příspěvky na rekreaci dětí do patnácti let, poskytujeme příspěvky na masáže, plavání a jiné,“ sdělil ředitel dopravního podniku.

Ze škol řidiči nevycházejí a přeškolení trvá dlouho a je drahé

V Jihlavě kvůli chybějícím řidičům musely trolejbusy už od června přejít na letní provoz a letní jízdní řád tam bude platit až do 13. září. S nedostatkem řidičů se tamní dopravní podnik potýká dlouhodobě.

„Máme stovku řidičů a potřebovali bychom jich ještě alespoň sedm. Myslím, že by pomohlo, kdyby se vytvořil učební obor pro řidiče. Z žádné školy totiž řidiči nevycházejí a přeškolení na autobus trvá minimálně čtyři měsíce,“ řekl ředitel Dopravního podniku Jihlava Radim Rovner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 8 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 21 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.