Studie provedená společností E-expert a Státním zdravotnickým ústavem v Ostravě neprokázala, že by podnik OKK Koksovny během mimořádných událostí přispíval ke zvýšení imisí škodlivých látek v Ostravě-Přívoze. Z dlouhodobého pohledu sice koksovna určitý vliv na znečištění má, údajně však není zásadní a podnik nepatří mezi největší znečišťovatele v regionu. Vliv koksovny na ovzduší v oblasti chce nyní přezkoumat další společnost.
Lidé si stěžovali na hustý kouř z ostravských koksoven. Podle studie však podnik emise nezvyšuje
Lidé z okolí koksovny v posledních letech několikrát upozorňovali na hustý dým unikající v areálu podniku. Moravskoslezský kraj na to reagoval zpřísněním podmínek provozu. Opatření se týkala hlavně přísnějších kontrol a monitorování provozu. Firma však už delší dobu tvrdí, že všechny limity i podmínky plní.
Studie se zaměřila na celkem třináct takzvaných nestandardních stavů, ke kterým došlo v letech 2017 a 2018. Nestandardním stavem je podle firmy situace, kdy závada na technologii nebo například porucha dodávky proudu způsobí výpadek, kvůli kterému není odsáván z baterií koksárenský plyn a jsou vidět výrony černého kouře.
Podle vedení koksoven trvá pět, maximálně patnáct minut, než se technologie znovu zapne. Výrobní ředitel Mojmír Trojek řekl, že většinou jde o poruchy na strojním zařízení. Letos tato situace nastala zatím jednou kvůli výpadku proudu.
Zvýšení emisí se většinou neprokázalo
Společnost E-export ve studii použila minutová data z nejbližší monitorovací stanice Českého hydrometeorologického ústavu. V sedmi případech foukal vítr od koksovny ke stanici, ale koncentrace imisí stouply jenom dvakrát. „To znamená, že nejde jednoznačně říct, že vždy, když dojde na koksovně k nějakému problému, tak se to projeví i v imisích,“ řekl odborný konzultant firmy Vladimír Lollek. Někdy podle něj koncentrace paradoxně klesly.
Miroslav Stanovský z OKK tvrdí, že koksovny mezi rozhodující znečišťovatele v regionu nepatří. V Přívoze jsou zvýšené například koncentrace benzo(a)pyrenu. „Lokální topeniště se podílejí na obsahu benzo(a)pyrenu v ovzduší 96 procenty, průmysl třemi a doprava asi jedním procentem. Podílejí se na tom také přeshraniční emise z Polska,“ řekl.
Naopak podle Nikoly Cariče ze společnosti Dustee Technologies zabývající se čistotou ovzduší jsou úniky z koksovny špatně monitorovatelné a koksovna nemůže být už z principu bezemisním zdrojem. V blízkosti koksárny chce proto umístit své vlastní zařízení a zveřejňovat data on-line. „U koksovny bude on-line kamera, takže to každý bude moci vidět. Bude zajímavé, jaké budou výsledky v porovnání s tím, co naměří oni,“ uvedl Carič.
Největší výrobce koksu v Evropě
Koksovna loni vypustila do ovzduší zhruba třicet tun prachu. Do ekologických opatření firma za posledních deset let údajně investovala přes 3,2 miliardy korun, šlo například o odprášení jemné a hrubé třídírny koksu či odprášení uhelné služby. „Díky těmto investicím jsme snížili emise tuhých znečišťujících látek na polovinu,“ řekl ekonomický ředitel OKK Pavel Woznica.
Dnes firma údajně využívá nejlepší dostupné technologie a přibývá i kontrol jednotlivých zařízení. „Pořád jsme těžký provoz, je tady řada technologií, u kterých může dojít k nějakému výpadku, takže se může stát, že k nějaké epizodě dojde. Ale naším cílem je, aby k tomu docházelo minimálně,“ dodal Woznica.
OKK Koksovny v Ostravě jsou největším výrobcem slévárenského koksu v Evropě, ročně ho vyprodukují 700 tisíc tun. Zaměstnávají více než pět set lidí. Firma patří do holdingu MTX Group Petra Otavy.
