Ostrava, nebo otrava? „Bydlíte v Radvanicích, no tak co chcete,“ řekl lékař ženě s rakovinou plic

16 minut
Reportéři ČT: Ostrava, nebo otrava?
Zdroj: ČT24

Ostrava patří podle nejnovější celosvětové studie mezi nejvíce znečištěná města Evropy. Špatná kvalita ovzduší překračuje zákonem stanovené limity. Zajistit jejich plnění je podle ostravského primátora povinností státu – a ten nyní bude čelit důsledkům. Sedmasedmdesátiletá důchodkyně zažalovala stát za to, že onemocněla rakovinou plic. Tématu se věnoval Dalibor Bártek z pořadu Reportéři ČT.

„Většina lidí v tomto městě žije v podmínkách, které neplní zákonné limity na znečištění ovzduší. Je porušován zákon. Odpovědnost asi nelze přiřadit konkrétní osobě, je to zákonná povinnost státu,“ přiznal primátor Ostravy Tomáš Macura (za ANO.)

A právě stát nyní bude muset čelit důsledkům toho, že nedokáže ohlídat kvalitu ovzduší. Bývalé učitelce tělocviku a celoživotní sportovkyni Miroslavě Pěčkové z ostravských Radvanic před třemi lety manžel onemocněl rakovinou a zemřel. Když lékaři i jí diagnostikovali nádor v plicích, začala si klást otázky.

„Nechtěla jsem tomu pořád věřit, protože jsem uvažovala: nekouřím, po horách jezdím, cvičím, snažím se žít normálně. Když jsem to panu primáři vykládala, nakonec se mě zeptal, paní Pěčková, řekněte mi, kde bydlíte? A já říkám, že v Radvanicích. No, tak co chcete, řekl mi,“ vzpomněla si na rozhovor s lékařem.

„To, co tady máme okolo sebe, a to, co dýcháme, má určitě vliv na zdraví. To jsme poznali nejenom my s manželem. V blízkém sousedství je téměř v každém domě rakovina, buďto plic, nebo leukémie, rakovina prsu, i u hodně mladých,“ argumentovala Pěčková. Rozhodla se proto zažalovat stát.

Nekomentujeme však průběh soudního řízení a s tím spojené souvislosti do doby, než o ní pravomocně rozhodne civilní soud.
Ministerstvo životního prostředí

Radvanice jsou městskou částí Ostravy, kde žije přes 6 tisíc obyvatel. Dlouhodobě dýchají vzduch, který je jedním z nejvíce znečištěných v celé republice. Pravidelně jsou zde překračovány limity jemných prachových částic a dalších škodlivých látek. Důvodem je poloha městské čtvrti a nedaleká průmyslová zóna s hutěmi Arcelor Mittal.

„V rámci sledovaných škodlivin překračují imisní limity ve vnějším ovzduší na Ostravsku, hlavně pokud se týká jemných prachových částic,“ vysvětlila Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Když je vdechneme, fungují vlastně jako taxi pro jedovaté chemikálie,“ dodal lékař Miroslav Šuta.

Na jemné prachové částice se může navázat například silně karcinogenní benzoanpyren, který v dané lokalitě výrazněji překračuje imisní limity, sdělila Krejčí. „U Mittalu jsou vůbec nejvyšší koncentrace těchto rakovinotvorných látek v Ostravě,“ informoval Šuta. 

ČIŽP: Koksovna je v limitech

Ostrava má nejhorší ovzduší v zemi a dokonce jedno z nejhorších v Evropě. Podle největší světové analýzy dat o kvalitě ovzduší, takzvané Global Air Quality City Ranking zveřejněné letos v březnu, má severomoravská metropole osmé nejznečištěnější ovzduší polétavým prachem z celé Evropské unie.

V městské části Přívoz se nachází závod společnosti OKK Koksovny. Vlastní jej Petr Otava, podle časopisu Forbes s odhadovaným jměním 8,5 miliardy korun 22. nejbohatší Čech. Otava je vnukem bývalého komunistického generálního ředitele OKD a svůj majetek zdědil po zemřelém otci, který černouhelné doly i s koksovnami zprivatizoval a pak prodal Zdeňku Bakalovi.

Koksovny jsou vždy významným znečišťovatelem životního prostředí. Nejinak je tomu i v případě Ostravy. Měřicí stanice v Přívoze v ovzduší pravidelně zaznamenává překračování limitů prachu, rakovinotvorného benzoapyrenu, ale i benzenu.

„To je těkavá organická látka, která je produkována ve značné míře právě koksárenským zdrojem. Dostala jsem na stůl čerstvé výsledky za rok 2018. A právě v Přívoze, na jediné lokalitě v České republice, byly dlouhodobě měřeny nadlimitní koncentrace benzenu,“ podotkla Krejčí z ČHMÚ.

Za normálního provozu koksovny plynné zplodiny odsávají a dále zpracovávají. Pokud však dojde ke komplikacím, mohou plyny a prachové částice masivně zamořovat ovzduší.

Například video z 29. ledna letošního roku zachycuje, kterak z areálu šlehají metrové plameny a řinou se z něj mračna páry a šedého dýmu. „K takovýmto událostem v koksárnách běžně dochází,“ sdělil mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk.

Lékař: Stát se tváří, že se nic neděje

Rozhodující slovo ve vyvození důsledků za havárie, které mohou vést k poškozování ovzduší a životního prostředí, má Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Masivní únik emisí zachycený na lednovém záznamu prošetřila. „Nedošlo k žádné nadstandardní odchylce v rámci imisních znečišťujících látek,“ ubezpečil ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Ředitel inspekce se opírá o výsledky měření ČHMÚ. Problém je, že ústav využívá měřicí stanice, z nichž ta nejbližší je od koksoven vzdálená 700 metrů ve směru, kterým proudí jen asi 20 procent větrů od provozu. Kvalitu ovzduší neměří on-line, a výsledky tedy pouze průměruje. A navíc nezaznamenává veškeré spektrum škodlivin.

„Situace je taková, že v Přívoze jsou překračovány platné zákonné limity. Někdy jsou to překračování o desítky procent, někdy jsou to násobky povolených hodnot. A stát se tváří, jako by se nic nedělo,“ zkritizoval lékař Šuta.

„My můžeme vycházet pouze z fakt a fakta jsou taková, že koksovna má povinnosti ze zákona dodržovat takzvané integrované povolení. A naše dosavadní kontroly proběhly bez jakýchkoli vlastně zjištěných nedostatků,“ oponoval Geuss.

„Nemám žádnou základnu pro to, abych mohl tvrdit, že se tam děje něco nekalého, když mi odpovědné orgány odpovídají, že to, co se tam děje, je v souladu s platnými integrovanými povoleními. Jedinou cestou, jak z toho ven, je požádat o přezkum integrovaných povolení, což jsme učinili,“ sdělil primátor Macura (za ANO).

Mám za to, že koksovna tady nemusí být napořád.
Tomáš Macura
ostravský primátor

Integrované povolení je soubor podmínek, za kterých může konkrétní podnik fungovat. Vydává je krajský úřad, který v případě koksoven už zahájil jeho přezkum. Jak a zda vůbec povolení upraví, však nelze předvídat. Proti sobě totiž stojí na jedné straně snaha o ochranu životního prostředí a na straně druhé zájem o udržení zaměstnanosti a také výnosného byznysu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 2 hhodinami

U Malacek je podezření na kulhavku a slintavku, mohou se zpřísnit opatření na D2

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku. Zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer sdělil, že opatření se nemění, kontroly by ale měly být důslednější.
14:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 3 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 6 hhodinami

O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
před 8 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 10 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 10 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 11 hhodinami
Načítání...