Ostrava patří podle nejnovější celosvětové studie mezi nejvíce znečištěná města Evropy. Špatná kvalita ovzduší překračuje zákonem stanovené limity. Zajistit jejich plnění je podle ostravského primátora povinností státu – a ten nyní bude čelit důsledkům. Sedmasedmdesátiletá důchodkyně zažalovala stát za to, že onemocněla rakovinou plic. Tématu se věnoval Dalibor Bártek z pořadu Reportéři ČT.
„Většina lidí v tomto městě žije v podmínkách, které neplní zákonné limity na znečištění ovzduší. Je porušován zákon. Odpovědnost asi nelze přiřadit konkrétní osobě, je to zákonná povinnost státu,“ přiznal primátor Ostravy Tomáš Macura (za ANO.)
A právě stát nyní bude muset čelit důsledkům toho, že nedokáže ohlídat kvalitu ovzduší. Bývalé učitelce tělocviku a celoživotní sportovkyni Miroslavě Pěčkové z ostravských Radvanic před třemi lety manžel onemocněl rakovinou a zemřel. Když lékaři i jí diagnostikovali nádor v plicích, začala si klást otázky.
„Nechtěla jsem tomu pořád věřit, protože jsem uvažovala: nekouřím, po horách jezdím, cvičím, snažím se žít normálně. Když jsem to panu primáři vykládala, nakonec se mě zeptal, paní Pěčková, řekněte mi, kde bydlíte? A já říkám, že v Radvanicích. No, tak co chcete, řekl mi,“ vzpomněla si na rozhovor s lékařem.
„To, co tady máme okolo sebe, a to, co dýcháme, má určitě vliv na zdraví. To jsme poznali nejenom my s manželem. V blízkém sousedství je téměř v každém domě rakovina, buďto plic, nebo leukémie, rakovina prsu, i u hodně mladých,“ argumentovala Pěčková. Rozhodla se proto zažalovat stát.
Radvanice jsou městskou částí Ostravy, kde žije přes 6 tisíc obyvatel. Dlouhodobě dýchají vzduch, který je jedním z nejvíce znečištěných v celé republice. Pravidelně jsou zde překračovány limity jemných prachových částic a dalších škodlivých látek. Důvodem je poloha městské čtvrti a nedaleká průmyslová zóna s hutěmi Arcelor Mittal.
„V rámci sledovaných škodlivin překračují imisní limity ve vnějším ovzduší na Ostravsku, hlavně pokud se týká jemných prachových částic,“ vysvětlila Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Když je vdechneme, fungují vlastně jako taxi pro jedovaté chemikálie,“ dodal lékař Miroslav Šuta.
Na jemné prachové částice se může navázat například silně karcinogenní benzoanpyren, který v dané lokalitě výrazněji překračuje imisní limity, sdělila Krejčí. „U Mittalu jsou vůbec nejvyšší koncentrace těchto rakovinotvorných látek v Ostravě,“ informoval Šuta.
ČIŽP: Koksovna je v limitech
Ostrava má nejhorší ovzduší v zemi a dokonce jedno z nejhorších v Evropě. Podle největší světové analýzy dat o kvalitě ovzduší, takzvané Global Air Quality City Ranking zveřejněné letos v březnu, má severomoravská metropole osmé nejznečištěnější ovzduší polétavým prachem z celé Evropské unie.
V městské části Přívoz se nachází závod společnosti OKK Koksovny. Vlastní jej Petr Otava, podle časopisu Forbes s odhadovaným jměním 8,5 miliardy korun 22. nejbohatší Čech. Otava je vnukem bývalého komunistického generálního ředitele OKD a svůj majetek zdědil po zemřelém otci, který černouhelné doly i s koksovnami zprivatizoval a pak prodal Zdeňku Bakalovi.
Koksovny jsou vždy významným znečišťovatelem životního prostředí. Nejinak je tomu i v případě Ostravy. Měřicí stanice v Přívoze v ovzduší pravidelně zaznamenává překračování limitů prachu, rakovinotvorného benzoapyrenu, ale i benzenu.
„To je těkavá organická látka, která je produkována ve značné míře právě koksárenským zdrojem. Dostala jsem na stůl čerstvé výsledky za rok 2018. A právě v Přívoze, na jediné lokalitě v České republice, byly dlouhodobě měřeny nadlimitní koncentrace benzenu,“ podotkla Krejčí z ČHMÚ.
Za normálního provozu koksovny plynné zplodiny odsávají a dále zpracovávají. Pokud však dojde ke komplikacím, mohou plyny a prachové částice masivně zamořovat ovzduší.
Například video z 29. ledna letošního roku zachycuje, kterak z areálu šlehají metrové plameny a řinou se z něj mračna páry a šedého dýmu. „K takovýmto událostem v koksárnách běžně dochází,“ sdělil mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk.
Lékař: Stát se tváří, že se nic neděje
Rozhodující slovo ve vyvození důsledků za havárie, které mohou vést k poškozování ovzduší a životního prostředí, má Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Masivní únik emisí zachycený na lednovém záznamu prošetřila. „Nedošlo k žádné nadstandardní odchylce v rámci imisních znečišťujících látek,“ ubezpečil ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Ředitel inspekce se opírá o výsledky měření ČHMÚ. Problém je, že ústav využívá měřicí stanice, z nichž ta nejbližší je od koksoven vzdálená 700 metrů ve směru, kterým proudí jen asi 20 procent větrů od provozu. Kvalitu ovzduší neměří on-line, a výsledky tedy pouze průměruje. A navíc nezaznamenává veškeré spektrum škodlivin.
„Situace je taková, že v Přívoze jsou překračovány platné zákonné limity. Někdy jsou to překračování o desítky procent, někdy jsou to násobky povolených hodnot. A stát se tváří, jako by se nic nedělo,“ zkritizoval lékař Šuta.
„My můžeme vycházet pouze z fakt a fakta jsou taková, že koksovna má povinnosti ze zákona dodržovat takzvané integrované povolení. A naše dosavadní kontroly proběhly bez jakýchkoli vlastně zjištěných nedostatků,“ oponoval Geuss.
„Nemám žádnou základnu pro to, abych mohl tvrdit, že se tam děje něco nekalého, když mi odpovědné orgány odpovídají, že to, co se tam děje, je v souladu s platnými integrovanými povoleními. Jedinou cestou, jak z toho ven, je požádat o přezkum integrovaných povolení, což jsme učinili,“ sdělil primátor Macura (za ANO).
Integrované povolení je soubor podmínek, za kterých může konkrétní podnik fungovat. Vydává je krajský úřad, který v případě koksoven už zahájil jeho přezkum. Jak a zda vůbec povolení upraví, však nelze předvídat. Proti sobě totiž stojí na jedné straně snaha o ochranu životního prostředí a na straně druhé zájem o udržení zaměstnanosti a také výnosného byznysu.
