Soud zamítl návrh na zrušení odborů opavské konzervatoře. Jména členů prý odbory sdělovat nemusí

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na zrušení Odborové organizace při Církevní konzervatoři Opava, který podalo vedení školy. Zřizovatelem konzervatoře je Německý řád, podle kterého organizace nesplňuje podmínky pro fungování odborů, protože nemá dost členů. Odboráři ale tvrdí, že na to, aby zákonné podmínky splnila, má organizace členů dost.

„Devět členů z odborů vystoupilo, ale ve škole je 30 zaměstnanců,“ řekla ve středu soudu předsedkyně odborové organizace Jitka Kimmelová. Uvedla, že počet členů může doložit, nechtěla ale zveřejnit jejich jména kvůli obavám, že by mohli být vedením školy perzekvováni. Ředitel konzervatoře Ivan Luger, který sám zrušení odborů navrhnul, se k verdiktu vyjádřit odmítl. 

Odborové organizace vznikají na základě mezinárodních úmluv, které Česká republika ratifikovala a implementovala do svého právního řádu, a tudíž je povinna je dodržovat.
Xenie Kaduchová
místopředsedkyně Svazu Nové odbory

Soudce Vladimír Janša v odůvodnění řekl, že je nesporné, že pět členů, kteří odbory v roce 2018 zakládali, bylo zaměstnanci školy. Odborové organizace jsou podle něj chráněny celou řadou úmluv a jména svých členů nemusí sdělovat.

Soudce zároveň uvedl, že odboráři musí zaměstnavateli předložit nějaký důkaz, například osvědčení notáře. „Jestli skutečně podle zákoníku práce sdružujete nejméně tři členy, kteří tam jsou v pracovním poměru, musíte to nějakým způsobem zaměstnavateli prokázat, aby potom musel s vámi jednat. Pokud to tak nebude, tak to pnutí mezi vámi bude neustále dokola,“ řekl soudce.

Měsíční plat deset tisíc?

Podle Kimmelové spory ve škole nastaly poté, co ji převzal nový zřizovatel a přišel nový ředitel, který zavedl nový mzdový systém. „V podstatě se vymyká běžným praktikám ve školství, protože je nastaven tak, že učitelé jsou zaměstnáni na 50 procent úvazku,“ doplnila.

Šéfka odborářů tvrdí, že za svou práci dostávají minimální hrubou mzdu a zbytek je placen autorským honorářem, který ale není součástí smlouvy. To ale podle ní znamená, že může být kdykoli odejmut, v takovém případě dostanou zaměstnanci deset tisíc korun hrubého. Ti, kteří s něčím nesouhlasí, můžou podle ní přijít o další peníze.

Veškeří pedagogové se museli nahlásit jako osoby samostatně výdělečně činné, protože z toho autorského honoráře si sami platí daně. Na tento systém se naběhlo v září a prošetřuje ho inspektorát práce.
Jitka Kimmelová
předsedkyně odborové organizace

Raději jiné místo, než OSVČ

Někteří učitelé se rozhodli, že ze školy odejdou a hledají si nové místo. Pedagožka Izabela Kožaná Manderla řekla, že z opavské konzervatoře loni v září odešla, protože se nechtěla registrovat jako OSVČ. „Jednala jsem i jako člen odborové organizace, tak jsem se po jednom z takových nepříjemných jednání rozhodla odejít,“ řekla. 

Podle ní bylo nevýhodné i to, že se snižovaly veškeré odvody na zdravotní a sociální pojištění, v případě dorovnání by si však kantoři museli sami hodně připlácet. Ze školy podle Kožané Manderla odešlo víc kantorů, obzvlášť cizinci, kteří se báli, že jim nový systém způsobí problémy.

Podle redaktorky ČT Pavly Daňkové řeší odměňování zaměstnanců Církevní konzervatoře v Opavě také Finanční úřad. Ten má ale zákonnou povinnost mlčenlivosti.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 1 hhodinou

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
17. 1. 2026

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
17. 1. 2026
Načítání...