Boj se suchem i příprava nových nádrží. Experti v Ostravě debatují o vodě

Co udělat k lepšímu a efektivnějšímu hospodaření s vodou? I tomu se věnuje ostravská konference, která probíhá od 7. do 8. listopadu. Na dvoudenní akci odborníci probírají nejen možná opatření před suchem, ale také legislativní změny, které se týkají této životně nepostradatelné tekutiny.

„Jedním z hlavních témat je problematika sucha a zadržování vody v krajině,“ uvedla redaktorka České televize Lucie Botorová. Účastníci konference se podle ní shodli, že je třeba vybudovat koordinovanou skupinu, která by se měla zabývat koncepcí na 40 až 50 let. Provést by se měla postupně opatření zadržující vodu v krajině a mimo jiné také podpořit vznik nových vodárenských nádrží.

Účastníci akce chtějí prodiskutovat rovněž nejnovější vývoj legislativy, jako je například Koncepce na ochranu před následky sucha, či Strategický rámec Česká republika 2030. Zástupci ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství pak představí novinky ohledně zákona o odpadech nebo hygienické legislativy pro pitnou vodu.

„K aktuálním tématům patří i ochrana osobních údajů či kybernetická bezpečnost,“ napsal ředitel oborového sdružení českých vodohospodářů Oldřich Vlasák. Konference by měla zahrnout také možnosti snižování provozních nákladů a zvyšování úrovně služeb pro zákazníky.

V médiích často zaznívá, že by se voda měla vrátit zpět do českých rukou, ale je třeba si uvědomit, že 85 procent vodárenské infrastruktury je ve vlastnictví měst a obcí, které mají plnou kontrolu nad investicemi, rozvojem a obnovou infrastruktury, a především nad cenotvorbou.
František Barák
předseda představenstva Sdružení oborů vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR)

Odborníci vyzvali k budování nádrží

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území. „V oblasti vodárenství jsme zaznamenali jisté problémy s dostatkem zdrojů, ovšem to se týkalo jenom některých oblastí. Právě vybudování a využívání nových přehrad, kumulace povrchové vody v přehradách, v případě přebytku potom dotování podzemních zdrojů právě z přebytků povrchových zdrojů nám umožní zvýšit kapacitu celkových zdrojů pro výrobu pitné vody,“ řekl Barák.

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, to je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak potom ji využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

Potřeba je podle něj udělat některá opatření, jež se ale často nedaří uskutečnit. „Já bych přivítal, kdyby v českém vodárenství byla jediná koncepce na vodu. V současné době povrchová voda je v kompetenci ministerstva zemědělství a podzemní voda je v kompetenci ministerstva životního prostředí,“ řekl Barák. Někdy je pak například obtížné určit, jako třeba u vody v dolech, zda jde o vodu povrchovou, či podzemní, a do čí kompetence tak patří.

 Oldřich Vlasák uvedl, že pro připravované stavby několika nádrží, mezi nimi Nových Heřminov či Pěčína, je několik velmi pozitivních důvodů. „Je to nejenom zadržení vody v krajině, ale je to i případné propojení do vodárenských soustav, kterých v České republice je 11. Je to další z náhradních zdrojů a my musíme mít diverzifikované zdroje pro potřeby nějakých větších such nebo velkých výkyvů,“ řekl Vlach.

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž si myslí, že se vodárenské soustavy budou muset propojovat. „V oblastech, kde není dostatečná zásoba podzemních vod, tak nebudou stačit místní zdroje. Takže se bude muset přivádět voda strategickými páteřními řady z míst, kde voda existuje, do míst, kde je potřeba nahradit některé stávající vysychající zdroje,“ řekl náměstek.

Je podle něj také potřeba zamyslet se nad celkovou koncepcí, protože například velká část společností neplní povinnosti týkající se obnovy infrastruktury. „Malých provozovatelů je hrozně moc. Je tady 6000 vlastnických společností a to samozřejmě s sebou nese ztráty v efektivitě provozování. Stát by měl přijít s akčním plánem, jak tu situaci řešit,“ řekl Kříž.

Přípravy na sucho probíhají

V příštím období čekají vodohospodáře zejména úkoly související se suchem, tedy náprava nevhodného hospodaření se srážkovými vodami v České republice. Ty jsou podle odborníků v naprosté většině odváděny jednotnou kanalizací do čistíren odpadních vod. Vypracovat by se měly i plány na zvládání sucha.

Například společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK), která je jednou z největších vodárenských firem v zemi, již připravila interní Plán manipulací pro zajištění dodávky pitné vody pro období sucha.

SmVaK zásobují vodou téměř 730 tisíc lidí zejména na Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku a Opavsku, ale také například v pohraniční oblasti Polska. Plán pro případ sucha společnost připravila v souvislosti se suchem v roce 2015 a na začátku roku 2016 a koordinovala ho se státním podnikem Povodím Odry, který je v kraji správcem vodních toků a vodních děl.

„Plán reflektuje, jakým způsobem využívat jednotlivé vodní zdroje, úpravny, akumulace a systém přivaděčů v případě problému v některé lokalitě v regionu, který zásobujeme. Vše samozřejmě s vědomím, že v západní části regionu je díky velikosti kaskády Slezská Harta a Kružberk v zásobách vždy několikanásobně více surové vody než v beskydských nádržích,“ uvedl mluvčí SmVaK Marek Síbrt.