Spalničkami se nakazilo 130 lidí. Obyvatele Moravskoslezského kraje hygienici vybízí k očkování

Spalničkami, které Moravskoslezský kraj zasáhly na přelomu března a dubna, se dosud v regionu nakazilo 130 lidí. Mezi nemocnými bylo i 19 zdravotníků. Přestože hygienici poslední případ onemocnění zaregistrovali 12. června, zatím podle nich nelze hovořit o tom, že by ohnisko nákazy vyhaslo. Před prázdninami navíc vybízejí k očkování. Vyplývá to z informací, které v pátek zveřejnili krajští hygienici.

O vyhasnutí ohniska nákazy zatím podle hygieniků nelze hovořit, protože neuplynula dvojnásobná inkubační doba od posledního případu onemocnění, to je 42 dnů. V souvislosti s prázdninami a předpokladem četnějších cest za hranice republiky hygienici upozorňují na fakt, že s epidemií spalniček se potýkají i další evropské země jako Itálie, Německo, Rakousko, Anglie, Rumunsko či Bulharsko. Vyzvali rodiče, aby zejména v případech, kdy budou cestovat do těchto zemí, neodkládali očkování dětí.

„V této souvislosti doporučujeme u dosud neočkovaných dětí konzultaci s praktickým dětským lékařem, který zváží riziko a může rozhodnout i o dřívějším očkování dítěte. V případě zvýšeného rizika nákazy lze očkovat dítě od devátého měsíce věku,“ uvedli hygienici.

Nejvíce nakažených spalničkami stále připadá na okres Ostrava, kde dosud onemocnělo 106 lidí, jediným okresem v kraji, kde nákaza zaznamenána nebyla, zůstává okres Bruntál. Nejvíce nemocných, 61, je ve věkové kategorii nad třicet let a dále pak děti do čtyř let.

Loni bylo v Česku podle Státního zdravotního ústavu evidováno jen sedm případů spalniček. Spalničky jsou vysoce infekční nemoc, která se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek.

V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku.

Úmrtí na spalničky nebylo podle dostupných statistických údajů v Česku zaznamenáno od roku 1980. U dospělých má ale onemocnění závažnější průběh a častější jsou komplikace.

Odborníci doporučují, aby se lidé zajímali o termín očkování. „Osoby očkované dvěma dávkami před několika desítkami let by měly zvážit kontrolu hladiny svých protilátek nebo absolvovat přeočkování jednou dávkou vakcíny,“ sdělil vedoucí lékař očkovacích center Rastislav Maďar. Stoprocentně chráněný je totiž jen ten, kdo spalničky už měl.

  • V České republice bylo v roce 1920 uzákoněné povinné očkování proti pravým neštovicím (v roce 1980 byla vakcinace ukončena). Nyní se v Česku povinně očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. Děti v riziku se očkují také proti tuberkulóze.
  • Ústavní soud zakotvení povinné vakcinace v české legislativě opakovaně potvrdil. Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v ČR očkováno 95 až 98 procent populace. Pro tzv. kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.