Výskytem spalniček v Moravskoslezském kraji se už zabývají i zahraniční vědci. V berlínském ústavu Roberta Kocha již odborníci zkoumají možný původ tohoto onemocnění. Hygienici v současnosti evidují přes šest desítek případů. Epidemie v Ostravě propukla počátkem dubna.
„Šestnáct dětí se spalničkami je mladších jednoho roku, dalších patnáct je ve věku od jednoho do čtyř let a onemocnělo také dvaatřicet dospělých,“ zjistil redaktor České televize Tomáš Indrei.
Spalničkami se v kraji už nakazil rovněž tucet zdravotnických pracovníků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje.
Minulý týden bylo potvrzeno na sedm desítek onemocnění spalničkami. Uvedla to krajská hygienička Helena Šebáková s tím, že dalších deset lidí vykazovalo příznaky. Nejhůře je na tom z hlediska nemocnosti stále Ostrava a Karvinsko. Spalničky se v regionu zatím nerozšířily pouze na Bruntálsko.
Nemocnice již zákaz návštěv odvolala
Městská nemocnice Ostrava minulý týden zrušila zákaz návštěv malých dětí na oddělení dětského lékařství, který vyhlásila kvůli epidemii spalniček v regionu.
„Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci byl zákaz návštěv na dětském oddělení Městské nemocnice Ostrava na stanici malých dětí zrušen,“ uvedl již dříve mluvčí zdravotnického zařízení David Račák. Spalničkami se zde nakazila jedna z dětských lékařek. Podle Tomáše Indreie je stále na nemocenské.
Potíže kvůli epidemii měla také vítkovická porodnice. Ta musela být dočasně uzavřena. V provozu je opět od 13. dubna. Spalničkami se nakazilo několik sester.
Personál procházel očkováním i ve Fakultní nemocnici Ostrava. Zde jsme v první polovině dubna natáčeli:
Spalničky jsou nebezpečné hlavně pro dospělé
Loni bylo v celém Česku podle údajů Státního zdravotního ústavu evidováno jen sedm případů spalniček. Mimořádně velký počet nemocných se v republice objevil v roce 2014, kdy bylo zaznamenáno 222 případů, nejvíce od roku 2000. Tehdy to zapříčinily spalničky dovezené z Indie. Úmrtí na spalničky nebylo dle dostupných statistických údajů v Česku zaznamenáno od roku 1980. U dospělých má ale onemocnění závažnější průběh a častější jsou komplikace.
Spalničky jsou vysoce infekční nemoc, která se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím.
Čtvrtý až pátý den je pak patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění se může komplikovat zápalem plic, zánětem středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánětem mozku.
- V České republice bylo v roce 1920 uzákoněné povinné očkování proti pravým neštovicím (v roce 1980 byla vakcinace ukončena). Nyní se v Česku povinně očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. Děti v riziku se očkují také proti tuberkulóze.
- Ústavní soud zakotvení povinné vakcinace v české legislativě opakovaně potvrdil. Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v ČR očkováno 95 až 98 procent populace. Pro tzv. kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.
