Kvůli epidemii spalniček zavřela ostravská porodnice. V okolních nemocnicích se očkuje

Zdravotnický personál v Moravskoslezském kraji čeká hromadné očkování proti spalničkám. Národní referenční laboratoř na severu Moravy v pátek potvrdila 19 nakažených lidí - mezi nimi bylo i pět zdravotníků, kteří s nemocnými přišli do styku, nyní jich je dvojnásobně. Například vítkovická nemocnice v obavách před rozšířením onemocnění uzavřela porodnické oddělení, zjistila redaktorka České televize Lucie Poništová.

Porodnice Vítkovické nemocnice se uzavřela v sobotu poté, kdy se objevilo podezření na nákazu spalničkami u jedné z pracovnic, což se nakonec potvrdilo. Podle mluvčí Radky Miloševské se nemocnice takto rozhodla především proto, že k ohroženým skupinám patří zejména děti do 15 měsíců, které vzhledem ke svému nízkému věku nemohly být očkovány.

„S rodičkami, které plánovaly porod v naší nemocnici, jsme aktivně komunikovali. Samozřejmě pokud přijde nějaká maminka, která neví, že je porodnice zavřená, tak je pro ni připravena sanitka, která ji okamžitě převeze do jiné nemocnice,“ podotkla Miloševská. Zástupci nemocnice prosí klienty, aby využili služeb okolních porodnic.

Oddělení se opět otevře pravděpodobně v pátek. V případě příznivého vývoje situace by se tak mohlo stát už o den dříve. Další dvě ostravské porodnice zatím množství rodiček zvládají a nemusely přistoupit k obdobným opatřením. 

Podle mluvčího Fakultní nemocnice Ostrava Tomáše Oborného uzavření porodnice Vítkovické nemocnice zatím neznamená výraznější problémy. „Ten nápor je zvládnutelný a není nějak extrémní,“ podotkl Oborný. Obdobná situace je také v Městské nemocnici Ostrava, podle mluvčího Davida Račáka porodnice nezaznamenala dramatický nárůst porodů.

Lékaři očkují lékaře

V nedaleké ostravské fakultní nemocnici procházejí očkováním zaměstnanci na infekčním a pediatrickém oddělení. Preventivní vakcinace je určena jak doktorům a sestrám, tak úklidovému personálu. V pondělí se zde nacházelo čtrnáct pacientů se spalničkami, čtyři přibyli o víkendu.

V Městské nemocnici Ostrava projde očkováním na sedm desítek osob. Jde hlavně o zaměstnance dětského a gynekologického oddělení.

  • V České republice bylo v roce 1920 uzákoněné povinné očkování proti pravým neštovicím (v roce 1980 byla vakcinace ukončena). Nyní se v Česku povinně očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. Děti v riziku se očkují také proti tuberkulóze.
  • Ústavní soud zakotvení povinné vakcinace v české legislativě opakovaně potvrdil. Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v ČR očkováno 95 až 98 procent populace. Pro tzv. kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.

Odborník: Zajímejte se o termín očkování

„Osoby očkované dvěma dávkami před několika desítkami let by měly zvážit kontrolu hladiny svých protilátek nebo absolvovat přeočkování jednou dávkou vakcíny,“ sdělil vedoucí lékař očkovacích center Rastislav Maďar.

Stoprocentně chráněný je jen ten, kdo spalničky už měl. Na ministerstvu zdravotnictví teď leží žádost krajských hygieniků o přeočkování rizikových skupin. „Jednalo by se o zdravotnické pracovníky území kraje, dětských oddělení území města Ostravy a záchranné služby města a také úklidových pracovníků,“ sdělil krajský hygienik Radim Mudra. 

Epidemie spalniček (zdroj: ČT24)

Evidují téměř čtyři desítky nemocných

Krajští hygienici v regionu zatím evidují 38 případů spalniček, z toho 20 dětí. Většina nakažených je v Ostravě. Obdobně vysoký počet případů tohoto značně nakažlivého virového onemocnění hygienici v posledních letech nepamatují.

Spalničky se šíří od nemocného člověka kapénkami. Inkubační doba, tedy doba od vniknutí původce nákazy do organismu do prvních příznaků onemocnění, je sedm až 18 dnů. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je pak patrná sytě červená až fialová vyrážka, která se rozšiřuje na obličej, krk, břicho a končetiny.

Onemocnění se může komplikovat zápalem plic, zánětem středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánětem mozku.