Před sedmi lety zažil tehdejší první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) politický pád. Nešlo ale o úplný konec veřejného angažmá, pouze se stáhl z nejvyšších sfér politického života. Senátor a znovu starosta Vsetína teď ale v krajských volbách získal největší počet preferenčních hlasů v celé zemi. Zastupitelé Zlínského kraje si ho ve středu zvolili za hejtmana. A podle počtu hlasů pro něj pravděpodobně hlasovala i opozice.
Po sedmi letech znovu ve vysoké politice. Klíčové momenty kariéry Jiřího Čunka
Datum a místo narození: 22. února 1959 ve Zlíně
Vzdělání: absolvoval Střední odborné učiliště Napajedla (1977) a Střední průmyslovou školu strojní ve Zlíně (1982)
Současná funkce: senátor (od 2006), zastupitel Zlínského kraje (od 2012), starosta Vsetína (od 2014; Čunek oznámil, že po zvolení hejtmanem se funkce starosty vzdá)
Praxe: automechanik ve společnosti Pozemní stavby Zlín (1977 až 1982), bezpečnostní technik ve Zbrojovce Vsetín (1982 až 1993), vedoucí bezpečnosti práce ve společnosti Zbrojovka Vsetín Indet (1993 až 1997), kromě toho působil v řídících orgánech firem ZEVETA, a. s., a Bojkovice a AVERA, s.r.o., Vsetín
Politická kariéra: od roku 1990 člen KDU-ČSL, od roku 1994 člen zastupitelstva Vsetína, místostarosta Vsetína (prosinec 1994 až březen 1995), starosta Vsetína (listopad 1998 až prosinec 2006, znovu od prosince 2014), člen zastupitelstva Zlínského kraje (2000 až 2008 a znovu od 2012), od října 2006 senátor za obvod č. 77 - Vsetín; předseda KDU-ČSL (prosinec 2006 až květen 2009); od ledna do listopadu 2007 ministr pro místní rozvoj a první místopředseda vlády, do úřadu se znovu vrátil 2. dubna 2008, skončil 23. ledna 2009
Rodina: od roku 1982 ženatý, manželka Pavla je zubní lékařkou, mají čtyři dcery
Jiří Čunek je bezesporu nekorunovaným králem letošních krajských voleb. Zatímco ve většině krajů vítězilo hnutí ANO, na Zlínsku přivedl starosta Vsetína a senátor k vítěztví KDU-ČSL. U voličů byl s téměř patnácti tisíci preferenčními hlasy vůbec nejoblíbenějším politikem. V závěsu za ním skončil jeho spolustraník Stanislav Juránek, který měl o dvě stovky hlasů méně.
Starostu Vsetína „proslavilo“ stěhování Romů
Politická kariéra Jiřího Čunka začala v roce 1998, kdy se stal starostou Vsetína. Do té doby byl klasickým zaměstnancem, bezpečnostním technikem a nakonec šéfem bezpečnosti práce ve Zbrojovce. Jiřího Čunka a vlastně celý Vsetín před deseti lety „proslavilo“ stěhování Romů do takzvaných kontejnerů na okraj města, ale i do vzdálených okresů.
V roce 2006 také začala Čunkova kariéra ve „velké politice“. Stal se senátorem za Vsetínsko a předsedou KDU-ČSL. Po svém zvolení do čela strany se Jiří Čunek zapojil do sestavování vlády. Lidovci uzavřeli dohodu s občanskými demokraty a zelenými a Jiří Čunek byl 9. ledna 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou vlády.
Po svém vstupu do politiky se radikálně vymezil proti korupci a zneužívání sociálních dávek. Jeho přístup mu zajistil mnoho stoupenců, ale také kritiků. Už v průběhu roku 2006 se okolo Jiřího Čunka objevila řada kauz a skandálů.
Od konce roku 2006 byl Čunek vyšetřován kvůli korupci. Byl podezřelý z toho, že jako vsetínský starosta měl přijmout v roce 2002 půlmilionový úplatek. Kauzu ale státní zastupitelství na podzim 2007 nadvakrát odložilo. V roce 2009 pak Nejvyšší soud konstatoval, už ale bez vlivu na samotný případ, že při vyšetřování údajné Čunkovy korupce byl porušen zákon.
Kvůli této kauze se Čunek dostal do ostrého sporu se svou někdejší sekretářkou Marcelou Urbanovou. Ta proti němu figurovala jako hlavní svědkyně a Čunek ji mimo jiné označil za lhářku. Žena jej žalovala u soudu a kromě omluvy žádala i desetimilionové odškodné. Soudy Urbanové nakonec přiznaly 80 tisíc korun a uložily Čunkovi, aby se omluvil.
Byl podezřelý z toho, proti čemu sám bojoval
Nařčení z korupce a sexuálního obtěžování Jiří Čunek ustál. Objevila se ale další kauza - Čunek byl podezřelý i z toho, proti čemu sám bojoval. Ze zneužívání sociálních dávek.
V devadesátých letech měl pobírat od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení, ačkoliv v té době uložil do bank celkem tři a půl milionu korun. Tuto kauzu odložila policie koncem ledna 2009 s tím, že se neprokázalo, že Čunek zamlčel příjmy důležité pro přiznání sociálních dávek.
Jiří Čunek se nakonec pod nátlakem rozhodl v listopadu 2007 dočasně odstoupit z funkce prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj. Důvodem bylo to, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla pokračovat ve vyšetřování Čunkovy údajné úplatkářské aféry, které bylo v srpnu zastaveno.
Čunek současně zůstával předsedou KDU-ČSL, která vytrvale usilovala o jeho oficiální návrat do vlády. Vrátil se v dubnu 2008, kdy byl znovu jmenován ministrem pro místní rozvoj.
Atmosféru kolem Čunka ale dál kazily nevyřešené aféry, a tak když se premiér Topolánek odhodlal k rekonstrukci vlády, byl Jiří Čunek jedním z těch, které chtěl premiér nahradit. Jiří Čunek nakonec rezignoval v lednu 2009 sám. Na konci května 2009 neuspěl ani v obhajobě postu předsedy KDU-ČSL.
„Fenomén Čunek“
Jeho politická kariéra ale neskončila. „Fenomén Čunek“ funguje dál. V roce 2014 se znovu stal starostou Vsetína, obhájil i senátorské křeslo a teď byl na ustavujícím zastupitelstvu zvolen novým hejtmanem Zlínského kraje. Funce starosty se nový hejtman vzdá, ale ponechá si senátorské křeslo.
Jiří Čunek, zastánce zakladatele H-Systemu
Jiří Čunek se ale nevěnuje jen regionální agendě. Dlouhodobě se zabývá případem Petra Smetky, zakladatele H-Systemu, který sliboval lidem kvalitní bydlení, ale obral je o stovky milionů. Smetka v neděli po 12 letech vyšel z vězení.
Poškození klienti H-Systemu jsou podle senátora Jiřího Čunka okrádáni. „Jsem přesvědčen, že správci konkurzní podstaty postupovali minimálně nesprávně,“ uvedl. Na advokáty Iva Mráze, Josefa Monsporta, Hanu Marvanovou a Evu Hodačovou proto podal 19. března 2014 trestní oznámení pro podezření z možného podvodného vedení konkurzu. Marvanová podala naopak trestní oznámení na Čunka pro podezření z křivého obvinění. Protikorupční policie ale případ odložila.