Po nadprůměrně teplém prosinci se zdá, že se zima v lednu rozhodla důrazněji přihlásit o slovo. Po první vlně mrazivého počasí a sněhu v minulém týdnu nás v příštích dnech čeká další období s ještě nižšími teplotami. Postará se o to tlaková níže Dimitrios, v jejímž týlu k nám začne od čtvrtka proudit studený vzduch. Jeho příliv pak vyvrcholí o víkendu, kdy nás čekají celodenní mrazy.
Ve středu bude zatím ještě poměrně teplo, denní maxima totiž místy překročí 0 °C, v nejteplejších oblastech, tedy nížinách Čech a Moravy vyšplhají až na 2 °C, výjimečně 3 °C. Přes den se objeví sněhové přeháňky, trvaleji bude sněžit na horách. Výraznější pásmo sněžení dorazí v noci na čtvrtek, v nížinách se může tvořit sněhová pokrývka.
Přidá se navíc čerstvý vítr, hlavně v Čechách s nárazy kolem 70 km/h, na horách až 110 km/h, což povede k tvorbě sněhových jazyků, na horách i závějí.
Čtvrteční ráno tak bude prakticky na celém území bílé, jistě k velké radosti dětí, ale už menší řidičů aut. Během čtvrtka bude sněžení pokračovat hlavně na horách, kde může připadnout dalších až 20 centimetrů sněhu. V pátek a v sobotu se sněhové vločky objeví hlavně na horách na severu a severovýchodě. Tam tak v následujících dnech připadne nejvíc sněhu – do sobotního večera to bude 20 až 40 centimetrů, na severním návětří ojediněle i víc.
Závěr pracovního týdne přinese sílící příliv studeného vzduchu od severu, což znamená od pátku celodenní mrazy, tedy takzvané ledové dny. V pátek maxima vyšplhají na -4 až 0 °C, o víkendu bude ještě chladněji: maxima čekejme jen mezi -7 a -2 °C.
V noci může až silně mrznout – při déletrvajícím vyjasnění klesnou víkendová minima pod -12 °C, ojediněle až pod -15 °C. Nejde ale o žádné teplotní rekordy, v polovině ledna občas může mrznout i silněji. V horských mrazových údolích a lokalitách bude pochopitelně chladněji, tam čekejme minima i pod -20, ojediněle pod -25 °C ale minus třicítka zřejmě nepadne.
Naposledy byly podobně nízké teploty nebo ještě o trochu nižší hodnoty naměřeny před dvěma lety: 19. ledna 2019 klesla teplota na Jezerní slati na -32,4 °C.
Vlna mrazivého počasí ale nejspíš nebude mít dlouhého trvání – už v pondělí se proudění změní na západní a s ním dorazí teplejší vzduch z Atlantiku. Denní teploty se tak místy vrátí nad nulu, není vyloučeno ani dosažení 5 °C, v nížinách a zřejmě i ve středních polohách se zase objeví déšť.
Další týden bude velmi nejistý
Zatím velmi nejistý je vývoj ve druhé polovině příštího týdne. Nad severovýchodní Evropou a v okolí Uralu se bude udržovat velmi studený arktický vzduch (o 15 až 20 °C chladnější než dlouhodobý průměr), a není zcela vyloučeno, že pronikne i do střední Evropy a do Česka. To by znamenalo zřejmě ještě nižší teploty než o tomto víkendu, na horách pak možná i arktické dny (maxima pod -10 °C).
Vpády studeného vzduchu tento a případně příští týden můžou částečně souviset se zhroucením polárního víru. Jde o zonální, tedy západovýchodní proudění ve stratosféře (ve výškách 15 až 50 kilometrů), které se v zimě vytváří nad polárními oblastmi.
V minulém týdnu ale došlo k jeho kolapsu, spojeném s výrazným stratosférickým oteplením nad Arktidou. Nad polárním kruhem tak začal foukat vítr od východu místo obvyklého západního. V některých případech může taková situace vést i k výrazným dopadům do proudění v troposféře, tedy nejnižší vrstvě atmosféry, pod 11 kilometry.
Často se to projevuje výraznou meridionalizací proudění, tedy právě intenzivními vpády studeného vzduchu na jih na jedné straně a teplého na sever na straně druhé. Vpády studeného vzduchu často ze Sibiře jsou pak příčinou velmi mrazivého počasí v Evropě včetně západních a jižní oblastí kontinentu. Jestli k něčemu podobnému dojde ve druhé polovině příštího týdne, tedy zatím nelze říct.
