Pršet začalo 6. srpna 2010. V následujících třech dnech napadlo na hřebenech Jizerských hor v celkovém součtu přes 300 milimetrů srážek. Řeky reagovaly okamžitě a prudce: více než stoletá voda se prohnala povodím Lužické Nisy, Smědé, Ploučnice a Kamenice. Zemřelo 5 lidí, škody byly odhadovány ve stovkách milionů korun. Nejpostiženější byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava, v Polsku pak Bogatynia a Zgorzelec.
Na severu Čech pršelo už na začátku srpna 2010. Povodí Smědé a Kamenice už tedy bylo vodou relativně nasycené. Další vlnu deště přinesla tlaková níže, která se ze severní Itálie začala pohybovat k severu až severovýchodu.
První s ní související srážky v oblasti Jizerských a Lužických hor registrovaly meteorologické stanice 6. srpna. Zásadní úlohu sehrály i okolní kopce. Foukalo totiž od severu a déšť na návětří Jizerských a Lužických hor a také Ještědského hřbetu výrazně zesiloval. Stanice v Žitavské pánvi za tři dny naměřily přes 250 milimetrů srážek.
Překvapení pro meteorology?
První náznaky, že by se mohly na nějakém území vyskytovat vydatné srážky s výraznější odezvou na řekách, se mohly objevit ve střednědobých prognózách na 7 až 10 dní dopředu – to ovšem platí v případě plošně rozsáhlých tlakových útvarů s předpokládanou delší dobou existence. Střednědobé modely ale neumí postihnout vliv terénu. A ten se právě v tomto případě projevil velmi výrazně a byl jednou z hlavních spolupůsobících příčin takto vydatných dešťů.
První výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav ve čtvrtek 5. srpna v rámci krátkodobé předpovědi. V té době bylo jasné, že se v Česku vyskytnou vydatné srážky a následné vzestupy hladin, jen se modely zásadně lišily v tom, kde se tak vydatný déšť bude vyskytovat.
K výsledkům blízkým realitě se modely dopočítaly až v půlnočním termínu ze 7. srpna, tedy v době, kdy už vydatně pršelo. Jako zásadní se totiž ukázal právě okolní terén, tedy fakt, že srážky kvůli návětrnému efektu výrazně zesilovaly. Takzvaný nowcasting, tedy předpověď na velmi krátkou dobu v řádu hodin, která by pomohla s lokalizací extrémních úhrnů, se provozoval v té době zatím jen experimentálně.
Hydrologické resumé
Na Liberecku spadly srážky do už tak nasyceného povodí Lužické Nisy a Smědé. Nejvýznamnější povodeň se vyskytla na Jeřici a jejích přítocích, na Lužické Nise pod soutokem s Jeřicí a také na Olešce. Například v Chrastavě se Jeřice zvedla z obvyklých zhruba 15 centimetrů skoro na 4,5 metru. Při kulminaci řekou protékalo tisíckrát víc vody – namísto normálního čtvrt kubíku za sekundu přes 270 m3/s.
V povodí Smědé byl největší nárůst registrován mezi Bílým Potokem a Frýdlantem. Z kulminačních čísel je jasné, že byl výrazně převýšen stoletý průtok. Na Českolipsku a Děčínsku se rozvodnila Ploučnice a Kamenice. Tady se jednalo o nejvýznamnější povodeň za dobu pozorování, srovnatelnou snad jedině s povodní v roce 1897.
Samotné vyhodnocení povodňových průtoků bylo tehdy velice komplikované – při takové extremitě povodně totiž dochází ke zničení stanic a křivky je nutné dodatečně extrapolovat podle nejrůznějších modelů.
Podívejte se, jak o povodních informovala před deseti lety Česká televize:
