Na seznam kulturních památek přibyla část objektu bývalé Městské elektrárny v Přerově. Podle památkářů jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny. Postavena byla podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka, do provozu byla uvedena v roce 1920.
Přerov má svou industriální perlu. Bývalá secesní elektrárna se stala kulturní památkou
„Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku provozně-administrativní budovu pro její urbanistické, architektonické, umělecko-řemeslné, stavebně typologické a historické hodnoty,“ řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.
Kromě vlastního technického vybavení byl podle památkářů kladen důraz na kvalitní architektonické řešení, které je podstatnou součástí památkových hodnot objektu. Monumentální průmyslový objekt z režného cihelného zdiva má řadu dodnes dochovaných architektonických detailů, jako jsou zubořezy na fasádách, tvarové členění okenních a dveřních výplní s charakteristickým značením původního provozovatele či zdobné zakončení hlav komínových těles.
Secesní budova měla sloužit jako centrální sídlo společnosti, které mělo reprezentovat jak Středomoravskou elektrárnu, tak město Přerov coby jednoho ze zakládajících společníků.
Bývalá elektrárna spoluutváří panorama města
Odborníci oceňují budovu i pro její autentickou podobu, ve které se objekt bez technologického zařízení zachoval. „Kromě architektonických kvalit vykazuje stavba nesporné urbanistické hodnoty, neboť se jedná o významnou dominantu Přerova, která je součástí ustálených panoramatických pohledů na město, a typická silueta korunovaná štíty a dvěma komíny je identifikačním znakem Přerova při příjezdu do železniční stanice Přerov,“ dodal Staněk.
Památkovou hodnotu má podle památkářů pouze provozně-administrativní budova, ostatní objekty v areálu elektrárny podle nich historickými, architektonickými, technologickými ani urbanistickými hodnotami nedisponují.
Na seznam památek v Olomouckém kraji se loni dostala například šlechtická hrobka rodiny Eichhoffovy na hřbitově v Rokytnici u Přerova, historický pohon bývalého mlýna a truhlárny v Rapotíně na Šumpersku nebo soubor pěchotních srubů v katastru Branné a Starého Města na Šumpersku.
