Přerov má svou industriální perlu. Bývalá secesní elektrárna se stala kulturní památkou

Na seznam kulturních památek přibyla část objektu bývalé Městské elektrárny v Přerově. Podle památkářů jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny. Postavena byla podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka, do provozu byla uvedena v roce 1920.

„Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku provozně-administrativní budovu pro její urbanistické, architektonické, umělecko-řemeslné, stavebně typologické a historické hodnoty,“ řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk. 

Kromě vlastního technického vybavení byl podle památkářů kladen důraz na kvalitní architektonické řešení, které je podstatnou součástí památkových hodnot objektu. Monumentální průmyslový objekt z režného cihelného zdiva má řadu dodnes dochovaných architektonických detailů, jako jsou zubořezy na fasádách, tvarové členění okenních a dveřních výplní s charakteristickým značením původního provozovatele či zdobné zakončení hlav komínových těles.

Secesní budova měla sloužit jako centrální sídlo společnosti, které mělo reprezentovat jak Středomoravskou elektrárnu, tak město Přerov coby jednoho ze zakládajících společníků.

Bývalá elektrárna spoluutváří panorama města

Odborníci oceňují budovu i pro její autentickou podobu, ve které se objekt bez technologického zařízení zachoval. „Kromě architektonických kvalit vykazuje stavba nesporné urbanistické hodnoty, neboť se jedná o významnou dominantu Přerova, která je součástí ustálených panoramatických pohledů na město, a typická silueta korunovaná štíty a dvěma komíny je identifikačním znakem Přerova při příjezdu do železniční stanice Přerov,“ dodal Staněk.

Památkovou hodnotu má podle památkářů pouze provozně-administrativní budova, ostatní objekty v areálu elektrárny podle nich historickými, architektonickými, technologickými ani urbanistickými hodnotami nedisponují.

Na seznam památek v Olomouckém kraji se loni dostala například šlechtická hrobka rodiny Eichhoffovy na hřbitově v Rokytnici u Přerova, historický pohon bývalého mlýna a truhlárny v Rapotíně na Šumpersku nebo soubor pěchotních srubů v katastru Branné a Starého Města na Šumpersku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 7 hhodinami

Policie chce v kauze dopravních zakázek poslat před soud osm lidí a jednu firmu

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat osm lidí a jednu firmu v kauze údajně zmanipulovaných dopravních zakázek v Olomouckém kraji. Vyšetřovatelé je viní mimo jiné ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, podvodů a podplácení, sdělil ČT náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Skupina podle vyšetřovatelů mezi lety 2018 a 2022 ovlivňovala zakázky na dopravní stavby. V závislosti na míře zapojení do trestné činnosti hrozí obviněným až šestnáct let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 17:56

V přerovském podniku Meopta hořelo, škoda je padesát milionů korun

Při požáru rozvodny v přerovském podniku Meopta vznikla škoda padesát milionů korun. Hasiči jej ve čtvrtek likvidovali až do večera, zásah trval pět hodin. Nikdo nebyl zraněn a nebyla nutná ani evakuace, uvedli hasiči. Příčinou požáru byla podle policie závada na elektroinstalaci. Meopta vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití. Také podle vedení Meopty je vyloučeno cizí zavinění požáru.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

VideoPoslední trať v Olomouckém kraji poškozená povodněmi je zpátky v provozu

Vlaky se vrátily i na poslední trať, kterou v Olomouckém kraji předminulý rok poškodily povodně. Mezi Lipovou-lázněmi a Javorníkem museli stavbaři vybudovat opěrné zdi a mosty a položili nové koleje. Kvůli problémům s podložím se práce protáhly o čtyři měsíce. Součástí rekonstrukce trati, která stála zhruba 440 milionů korun, je i zvýšení zabezpečení. Nové jsou například závory na přejezdu u zastávky v Kobylé nad Vidnavkou. Zničená trať u Malých Hoštic na Opavsku v Moravskoslezském kraji by se měla začít opravovat letos v létě. Nad záplavovým územím bude postavený nový, zhruba tři sta metrů dlouhý most. Vlaky se tam vrátí příští rok na podzim.
16. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

O pronájem pozemků u Hustopečí zasažených benzenem má zájem Diamo

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila agentura ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba jedenáct hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla policie.
2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...