Přerov má svou industriální perlu. Bývalá secesní elektrárna se stala kulturní památkou

Na seznam kulturních památek přibyla část objektu bývalé Městské elektrárny v Přerově. Podle památkářů jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny. Postavena byla podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka, do provozu byla uvedena v roce 1920.

„Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku provozně-administrativní budovu pro její urbanistické, architektonické, umělecko-řemeslné, stavebně typologické a historické hodnoty,“ řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk. 

Kromě vlastního technického vybavení byl podle památkářů kladen důraz na kvalitní architektonické řešení, které je podstatnou součástí památkových hodnot objektu. Monumentální průmyslový objekt z režného cihelného zdiva má řadu dodnes dochovaných architektonických detailů, jako jsou zubořezy na fasádách, tvarové členění okenních a dveřních výplní s charakteristickým značením původního provozovatele či zdobné zakončení hlav komínových těles.

Secesní budova měla sloužit jako centrální sídlo společnosti, které mělo reprezentovat jak Středomoravskou elektrárnu, tak město Přerov coby jednoho ze zakládajících společníků.

Bývalá elektrárna spoluutváří panorama města

Odborníci oceňují budovu i pro její autentickou podobu, ve které se objekt bez technologického zařízení zachoval. „Kromě architektonických kvalit vykazuje stavba nesporné urbanistické hodnoty, neboť se jedná o významnou dominantu Přerova, která je součástí ustálených panoramatických pohledů na město, a typická silueta korunovaná štíty a dvěma komíny je identifikačním znakem Přerova při příjezdu do železniční stanice Přerov,“ dodal Staněk.

Památkovou hodnotu má podle památkářů pouze provozně-administrativní budova, ostatní objekty v areálu elektrárny podle nich historickými, architektonickými, technologickými ani urbanistickými hodnotami nedisponují.

Na seznam památek v Olomouckém kraji se loni dostala například šlechtická hrobka rodiny Eichhoffovy na hřbitově v Rokytnici u Přerova, historický pohon bývalého mlýna a truhlárny v Rapotíně na Šumpersku nebo soubor pěchotních srubů v katastru Branné a Starého Města na Šumpersku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Pan Prokoukl nebo AI babička pomáhají odhalovat kyberšmejdy

Kyberšmejdi způsobili podle policie letos lidem a institucím škody už za pět miliard korun. Loni je za celý rok připravili o šest miliard. Velkou vlnu podvodů očekávají policisté před Vánocemi. Nezákonné praktiky mohou pomoci odhalit projekty využívající umělou inteligenci. Například web Pan Prokoukl, který před necelým rokem spustila Policie ČR ve spolupráci s Olomouckým krajem.
1. 10. 2026‌‌

Unikátní barokní grotty s ametysty z Kroměříže ožily ve 3D modelech

Unikátní umělé barokní jeskyně kroměřížského zámku si mohou lidé prohlédnout v podobě 3D modelů. Zachycují Apollonovu a Důlní grottu z konce sedmnáctého století včetně ametystové výzdoby, světel imitujících oheň a funkčních fontán. Modely jsou vystavené v olomoucké Pevnosti poznání.
29. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Od navýšených slev na jízdném už některé kraje upustily, zůstávají ve čtyřech

Z osmi krajů, které loni v létě začaly studentům a seniorům proplácet extra slevu na jízdném ve veřejné dopravě, už tak činí jen polovina. Zatímco stát dává po celé republice slevu ve výši padesáti procent, tyto kraje dál proplácejí rozdíl až do výše 75 procent.
18. 9. 2026‌‌

V řece Moravě v Olomouci uhynuly stovky kilogramů ryb

V řece Moravě v Olomouci a jejím okolí kvůli velmi nízkému průtoku uhynuly stovky kilogramů ryb, včetně trofejních kusů. Rybáři do kafilérie koncem minulého týdne odvezli bezmála tunu ryb. Jde o největší úhyn od začátku sledování místní rybí populace v devadesátých letech. Nízký průtok v Moravě a jejích přítocích způsobilo dlouhodobé sucho, ve vodě je málo kyslíku a ryby se dusí. Jejich úhyn pokračuje, uvedl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. Úředníci kvůli nízkým průtokům prodloužili do konce října zákaz odebírat vodu z některých toků na Olomoucku.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026‌‌

VideoDva roky od povodní. Některé následky se odstraňují dodnes

Před dvěma lety zasáhly Česko povodně. Zemřelo při nich sedm lidí, škody dosáhly sedmdesáti miliard korun. Voda nejvíc ničila na severu Moravy a ve Slezsku. Domy, školy, silnice, mosty i koryta toků se tam na mnoha místech stále opravují, jiné na opravu teprve čekají.
14. 9. 2026‌‌

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
14. 9. 2026‌‌

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026‌‌

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.