Na seznam kulturních památek přibyly čtyři nové z Vysočiny. Památkovou ochranu mají v kraji už téměř tři tisíce objektů. Ne všichni majitelé nově zapsaných objektů ale mají radost. Dva už se odvolali na ministerstvo kultury. Památkovou ochranu vnímají spíše jako přítěž, obávají se totiž, zda seženou dostatek peněz na náročnější opravy.
Vysočina má o čtyři kulturní památky víc. Pro některé majitele to ale je spíš danajský dar
Jeden z nových památkových přírůstků se nachází v areálu železniční stanice Rozsochy. Kulturní památkou byl prohlášen objekt dokončený v roce 1904, v době svého vzniku sloužil jako veřejné toalety, lampárna, sklad a prádelna.
„Svým způsobem obohacuje a doplňuje památkový fond Kraje Vysočina o příklad sice drobné, ale zároveň kvalitní architektury, neboť objekty železničního stavitelství jsou zde zastoupeny jen velmi řídce,“ uvedl Miloslav Záškoda z telčského pracoviště NPÚ.
Náměstek brněnské Správy železnic Pavel Šprdlík ale hodnotu objektu vidí trochu jinak. „Pro nás jde o majetek zbytný, chceme tady budovat moderní železnici. Zažádali jsme pana ministra o přehodnocení,“ podotkl.
Poštovní úřad i kovárna už mají slávu za sebou
Bývalá poštovní stanice ve Stonařově byla uvedena do provozu za habsburské monarchie a fungovala sto sedmdesát let. Je poslední památkově hodnotnou budovou z jednadvaceti stanic u silnice, která bývala hlavní dopravní spojnicí mezi Prahou a Vídní. Největší slávu ale má už za sebou. Velkým problémem historické stavby je patrná vlhkost.
Víc účelů má v „životopise“ i kovárna se zvoničkou ve Věžnici. V objektu z druhé poloviny devatenáctého století byla také obecní sýpka, později upravená na školní třídu a učitelský byt. Podle Záškody má stavba „historickou, architektonickou a památkovou hodnotu“ díky autenticitě dochovaných prvků včetně kovářské dílny se zděnou výhní.
„Stav je havarijní. Obec to kupovala v roce 2017 za symbolickou cenu od bývalé paní majitelky. Kupovalo se to hlavně proto, aby se to zbouralo,“ dodává ale starosta obce David Drahoš (nestr.). Nejhůř je na tom střecha, oprava přijde na půl milionu korun. Obec dá dohromady zhruba sto tisíc, zbytek plánuje získat prostřednictvím dotací.
3 minuty
Vysočina má čtyři nové památky, ne všichni majitelé mají radost
Svérázná stavba, do které zatéká
Kulturní dům v obci Mnich byl postaven v letech 1948 až 1950 nedaleko Památníku slovanského bratrství, který připomíná střet místního obyvatelstva a partyzánů s ustupující německou armádou v závěru druhé světové války. Architekturu domu označují odborníci jako svéráznou.
Atypicky strukturovaná fasáda ale opadává a do budovy zatéká. Zařazení na seznam památek vedení obce překvapilo. „Zastupitelé ani já jsme s tím nesouhlasili. Chtěli bychom to vyjmout,“ přiznává starosta Petr Čekal (nestr.). Dům v současnosti využívá i obecní úřad a školka.
Kromě tří tisíc nemovitých kulturních památek, z toho je šestnáct národních kulturních památek, jsou na území Kraje Vysočina tři městské a tři vesnické památkové rezervace, dvaadvacet městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna.
