Poslední dny Vincenta van Gogha byly jako kořeny stromů v Auvers-sur-Oise

Pobyt stranou od rušné Paříže, ve vesnici Auvers-sur-Oise, byl dalším pokusem, jak by Vincent van Gogh mohl najít klid. Dalším marným pokusem. Klid totiž tehdy ještě nedoceněný nizozemský malíř našel až na tamním hřbitově poté, co ho opětovné deprese v červenci 1890 pravděpodobně dovedly k sebevraždě. V horečnatých dvou měsících, které v Auvers-sur-Oise strávil, vytvořil ale přes sedmdesát obrazů. Více než polovina z nich je k vidění v pařížském Musée d'Orsay na výstavě zaměřené právě na poslední období v životě Vincenta van Gogha.

Do Auvers-sur-Oise přijel sedmatřicetiletý Vincent van Gogh 20. května 1890. Něco málo přes dva měsíce, které zde prožil, stačilo k vytvoření některých jeho mistrovských děl, byť (anebo možná právě proto) jeho intenzivní tvůrčí zápal byl poznamenán stínem psychického napětí.

Francouzská vesnice leží nedaleko Paříže, kde se o pár let dříve van Goghova paleta projasnila pod vlivem postimpresionismu. Přátelil se s Henrim de Toulousem-Lautrecem či Paulem Gauguinem a začal volně experimentovat s malířskými technikami, barvami, zátišími, autoportréty a krajinami. Jeho život měl ale k idyle daleko. Trpěl nouzí a někdy i hladem, neprodal jediný obraz. Pronásledovaly jej halucinace a myšlenky na smrt.

Z Paříže se přestěhoval do jihofrancouzského Arles. Maloval slunečnice a chtěl založit kolonii zneuznaných umělců. Jediný, kdo za ním ale přijel, byl Gauguin (a to až na naléhání van Goghova bratra Thea). Vyhraněné povahy a absint přispěly nejspíše také svým dílem, než se vztahy těchto dvou malířů vyostřily do událostí, jejichž průběh není zcela jasný. Každopádně na konci van Gogh donesl do nevěstince v kapesníku kus svého uříznutého ucha.

Hodně malujte, doporučoval lékař

„Trpět, aniž by si člověk stěžoval, to je jediná lekce, které se musíme v životě naučit,“ psal Vincent Théovi z psychiatrického ústavu v Saint-Rémy, kam nastoupil dobrovolně po pár měsících bezuzdného pití v květnu 1889. A právě Theo – obchodník s obrazy, který svého staršího bratra celý život morálně i finančně podporoval – našel pro Vincenta po pobytu v léčebně klidné místo v Auvers-sur-Oise.

Volba souvisela do značné míry s přítomností doktora Paula Gacheta, lékaře specializujícího se na léčbu melancholie, který byl zároveň přítelem impresionistů, sběratelem a amatérským malířem. Právě on van Goghovi doporučoval, aby hodně maloval.

Vincent si pronajal za 3,50 franku denně půdní pokojík v místním hostinci. Nové podněty v něm zprvu budily nadšení. „Člověk je tu dost daleko od Paříže, aby byl opravdu na venkově, je zde klid jako na obrazech Puvise de Chavannese… Vstávám v pět, chodím spát v devět,“ líčil v dopisech bratrovi.

Během pouhých dvou měsíců vytvořil 74 obrazů a 33 kreseb, uvádí Musée d'Orsay. „V tomto období pracoval jako maniak,“ vystihla malířovo tvůrčí vzepětí Emilie Gordenkerová, ředitelka Van Goghova muzea v Amsterdamu, které na výstavě spolupracovalo a letos ji také uvedlo.

Smutek potrvá navždy

Van Gogh tvořil rychle a impulzivně, aby uniknul démonům, s nimiž bojoval. V Auvers-sur-Oise se potýkal s obavami spojenými se svým duševním zdravím, vztahy s bratrem i svým místem ve světě umění. Jeho díla zachycují vesnici, venkovskou krajinu i melancholický portrét doktora Gacheta.

Pohled na auverský kostelík ovšem střídají malby odrážející van Goghovy vnitřní boje. Jako je obraz Kořeny stromů, který maloval nedlouho před svou smrtí. „Kořeny jsou holé a odsouzené k zániku. Jejich prostřednictvím chce ukázat, jak je pro něj obtížné žít. A přežít,“ interpretuje malbu Jean-Francois Serlinger, současný majitel pozemku, na němž van Gogh našel podobenství své rozervanosti.

Pšeničné pole s vránami (1890)
Zdroj: Public Domain/Vincent van Gogh/Wikimedia Commons

Rozpoznat lze i místo, z něhož měl malíř pohled na pšeničné pole s vránami – zvěčněné na dalším plátně, jímž prostupuje hrozivost, navzdory van Goghově oblíbené kombinaci modré a žluté barvy. Na obilném poli se také nejspíše 27. července 1890 smrtelně postřelil. Přesto došel zpátky do hostince v Auvers-sur-Oise, kde o dva dny později zemřel.

Poslední sbohem mu přijela dát hrstka přátel a vůz pro rakev se musel zapůjčit z vedlejší vesnice, protože místní kněz nechtěl poskytnout lafetu na pohřeb sebevraha. I když o malířových sebevražedných úmyslech se stále pochybuje.

Poslední slova Vicenta van Gogha před smrtí prý zněla: „Smutek potrvá navždy.“ Dlouhé trvání má i hodnota malířova díla, rekord drží portrét doktora Gacheta namalovaný právě v Auvers-sur-Oise. V roce 1990 se v aukci prodal za 82,5 milionu dolarů, což ho tehdy posunulo na první místo nejdráže zaplacených obrazů. Za svého života přitom van Gogh prodal jen jediné plátno – Červenou vinici za čtyři sta franků.

3 minuty
Vystava připomíná poslední období van Gogha
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...