Chantal Poullainová převzala Řád čestné legie

Česko-francouzská herečka a šansoniérka Chantal Poullainová převzala nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Francie tak ocenila její dlouhodobé obohacování české a francouzské kultury navzájem a trvalé přispívání k šíření francouzské kultury v Čechách. Udělení řádu je rovněž oceněním činnosti Poullainové v humanitární oblasti. Ceremoniál se uskutečnil na francouzském velvyslanectví v Praze.

Insignie rytířky Řádu čestné legie předal Poullainové za přítomnosti její rodiny a přátel francouzský velvyslanec Alexis Dutertre. 

Dutertre při předávání vyzdvihl tři hlavní rysy životní dráhy Poullainové, její rozhodnutí odejít za láskou do Československa za komunistické diktatury, její uměleckou dráhu a její osobní nasazení v Nadaci Archa Chantal, kterou založila na podporu nemocných dětí. Ocenil také její pozoruhodnou kariéru navzdory omezením totalitního režimu, do jehož doby podle něj přinesla lidskost a pravdivost.

Sedmašedesátiletá Chantal Poullainová je rodačkou z Marseille. Vystudovala divadelní akademii v Ženevě, věnovala se i baletu. Po seznámení s hercem Boleslavem Polívkou se přestěhovala začátkem osmdesátých let do tehdejšího Československa. Jejich syn Vladimír je také herec.

Jako herečka se Poullainová začala objevovat na scéně Divadla Na Provázku a později v Divadle Bolka Polívky. Legendární se stala především inscenace Šašek a královna, ze které vznikl i stejnojmenný film Věry Chytilové.

Poullainová hostovala rovněž na dalších českých jevištích, v novém miléniu se na šestnáct let stal její domovskou scénou pražský Ungelt, který se zaměřuje na komorní inscenace postavené na hereckých osobnostech. Obsazována je do celovečerních filmů i televizních seriálů. Vedle hraní se věnuje zpívání, zejména šansonům.

Z iniciativy herečky vznikla v roce 1993 nadace Archa Chantal, jejímž cílem je vylepšovat prostředí na dětských odděleních nemocnic.

Životní příběh Chantal Poullainové připomene 16. září v programu České televize premiéra dokumentu s podtitulem Moje životní odysea. Snímek natočil George Agathonikiadis.

  • Francouzské nejvyšší státní vyznamenání se uděluje na základě dekretu francouzského prezidenta.
  • V roce 1802 jej založil Napoleon Bonaparte, a to za vynikající civilní nebo vojenské zásluhy pro francouzský národ.
  • Mezi české nositele řádu patří například Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel, režisér Miloš Forman, malíř František Kupka, letec František Fajtl, spisovatel Milan Kundera nebo zpěvačka Marta Kubišová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...