V českém Výsluní se pět týdnů bojovalo o židovské zlato. Je z toho nejsledovanější film na Netflixu

Nejsledovanějším filmem na Netflixu je nyní celosvětově podle webu Flixpatrol německý snímek Krev a zlato, který se loni točil v Česku. Akční podívaná, v níž v zapadlé vesničce hledají nacisté zlato, vznikala skoro celá ve městě Výsluní v Ústeckém kraji. Štáb plný místních profesionálů v Česku utratil 170 milionů korun.

Je těsně před koncem 2. světové války a do zapadlého německého městečka jménem Sonneberg přijíždí nacistický oddíl se znetvořeným důstojníkem, který hledá ukradené židovské zlato. Někteří z místních s ním ale měli už své plány. V krvavě brakové variaci na spaghetti westerny se vojákům v několika krkolomných přestřelkách postaví dezertér s farmářkou, kteří se s nimi mimo jiné střetnou v místním kostele. Tato lokace byla prý pro filmaře zásadní.

„Nejsložitější bylo nalézt hlavni lokaci filmu, vesnici s kostelem,“ vzpomíná na natáčení pro ČT24 Pavel Müller ze společnosti Sirena Film, která v Česku zajišťovala servis pro Netflix a režiséra Petera Thorwartha. Zásadní bylo, aby zmíněný kostel měl interiér i věž, kde se dá točit – ačkoliv ve finálním snímku je stavba pomocí digitálních efektů takřka zničena. Dobový příběh bylo nutné umístit i do okolních ulic, aby se štáb nemusel příliš přesouvat.

„Byli jsme rádi, že jsme skoro vše potřebné pro tento hlavní motiv projektu našli ve městě Výsluní na náhorní planině Krušných hor. Místní nám vyšli vstříc a mohli jsme velkou část natáčení, pět týdnů, realizovat tam, za což jim znovu děkujeme. Měl jsem také radost, že Výsluní si ve filmu ponechalo své skutečné jméno v německé variantě Sonnenberg. Třeba to přispěje k větší návštěvnosti a sekundárním benefitům pro místní,“ míní Müller.

Proč Němci točí v Česku

V Česku měl štáb od loňského března do května 47 natáčecích dnů, pohyboval se ještě na místech jako Točník, Údolí ticha, Králův Dvůr, Nižbor, Líšná, či Křivoklát. Útrata v Česku byla podle producenta asi 170 milionů korun a v titulcích snímku najdete skoro samé Čechy včetně účasti na klíčových pozicích jako kamera, art department, kostýmy, masky, kaskadéři, speciální efekty, produkce, grip či světla. Kromě producentky Kristíny Hejdukové se na natáčení podílela kostymérka Simona Rybáková, maskérka Andrea McDonald či na Oscara nominovaný zvukař Viktor Prášil.

Ten se nominace dočkal za jiný v Česku natáčený snímek, Na západní frontě klid. Ač jde o podobnou dobovou podívanou s náročnou akcí, podle Müllera nejde příliš oba filmy srovnávat. „Na západní frontě klid byl rozsahem a komplexností mnohem náročnější projekt, víceméně ve všech aspektech. Mnohem více davových scén, vetší počet lokací, a i co se týče technické náročnosti natáčení bojových scén,“ vypočítává muž, jehož kolegyně a partnerka ve společnosti – Hejduková – pro režiséra Thorwartha v Česku zajišťovala natáčení hororu Krvavě rudé nebe, rovněž pod hlavičkou Netflixu.

„Je to asi mix důvodů,“ odpovídá Müller na otázku, co Němce přitahuje na natáčení v Česku. Podle něj je země díky pobídkám ekonomicky zajímavá, má špičkové profesionály a dobré lokace, kdy Česko a Morava dokáží pokrýt širokou paletu motivů. „Nelze také nezmínit oblíbenost Prahy pro dlouhodobější pobyt zahraničních tvůrců, a blízkost k Německu, které umožňuje trávit aspoň víkendy doma preferovanými a ekologicky přijatelnějšími vlakovými spojeními,“ dodává producent.

V centru Prahy se nyní natáčí druhá série seriálu Interview s upírem, v ateliérech potom třetí řada seriálu Kolo času a třetí řada seriálu Nadace, všechno projekty pro různé streamovací platformy. Tříměsíční natáčení hororu Nosferatu režiséra Roberta Eggerse, které bylo zatím největším letošním filmovým projektem v Česku, nedávno skončilo. V červnu bude mít také na platformě Netflix premiéru pokračování akčního thrilleru Vyproštění, které v českých lokacích natáčel herec Chris Hemsworth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 11 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 13 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 14 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...