Vláda přidá Státnímu fondu kinematografie 570 milionů korun na filmové pobídky. Ty jsou od letošního ledna pozastavené, protože jejich osmisetmilionový rozpočet byl hned na začátku roku vyčerpaný. V Česku se totiž v posledních letech, vedle hollywoodských filmů, začaly ve větší míře natáčet i výpravné série streamovacích platforem. Zahraniční produkce za natáčení v Česku podle Asociace producentů v audiovizi loni utratily téměř devět miliard korun.
Navýšení filmových pobídek o 570 milionů korun podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) pokryje jen závazky z minulosti. Podle něj je potřeba legislativní změna. Je třeba určit maximální částku, kterou z peněz utracených za natáčení v České republice mohou producenti získat zpátky. Ministerstvo kultury chce 150 milionů pro jeden projekt.
Příjem nových žádostí na filmové pobídky zůstává uzavřený – i proto, že zatím není jasné, kolik peněz na ně bude Státní fond kinematografie mít od vlády na příští rok.
Pobídky pro zahraniční filmaře představují možnost získat zpět část nákladů. Jde o projekty různého druhu, od několikadenního natáčení až po realizaci desetidílného seriálu, který zabere sto natáčecích dní. V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů.
Pobídky došly – filmaři odešli
Díky kvalitě služeb a pobídkám patří Česká republika dlouhodobě k nejžádanějším destinacím pro natáčení projektů velkých zahraničních platforem typu Netflix, Amazon či Apple. Zájem filmařů je ale tak velký, že letos byl systém pobídek pro velký zájem žadatelů zastaven už v lednu.
Přestože tedy rok 2021 byl podle obratů českých producentů sdružených v APA rekordní, téměř dvanáct miliard korun, zahraniční produkce začaly opouštět Českou republiku.
Pozastavené pobídky mohly způsobit odliv zahraničních projektů v druhé polovině roku 2022, a zejména pak v letech 2023 až 2024. Filmoví giganti mají možnost natáčet v okolních státech, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky, České republice začíná konkurovat i Slovensko.
Baxa: Systém se přežil
Podle Baxy se dosavadní systém filmových pobídek přežil. Problém vidí v tom, že politici nereagovali dostatečně pružně na změny. „Požadavky zahraničních produkcí v průběhu času strmě stoupaly, audiovizuální trh prošel dramatickými změnami. A místo toho, aby minulé vlády řešily zvyšující se zájem produkcí systematicky, dosypávaly do systému oproti plánovanému rozpočtu peníze navíc podle momentálního rozhodnutí. Systém se tak stal naprosto nepředvídatelným,“ uvedl.
Oznámil tak, že na ministerstvu kultury začne působit pracovní skupina se zástupci filmařů, jejímž cílem bude vytvořit funkční systém filmových pobídek.
I podle Asociace producentů v audiovizi došel dosavadní systém pobídek do krize a je nutné ho reformovat, než dojde k transformaci Státního fondu kinematografie v Audiovizuální fond a novelizaci zákona o audiovizi.
APA: Navýšení pobídek znamená výhody i pro nefilmové profese
Pro udržení systému v dalších letech a do přijetí nového zákona o audiovizi bude podle APA třeba navýšit v příštím roce investici do pobídek o dalších osm set milionů a napřesrok o šest set milionů.
„Navýšení částky pobídek, které pokryje vzniklé závazky, je spojené s dlouhodobější reformou pobídkového systému. Pro audiovizi to znamená stabilizaci a možnost dalšího růstu. Nastartování pobídek bude mít v ekonomické krizi výrazný hospodářský efekt, z peněz utracených zahraničními projekty v Česku budou čerpat výhody i nefilmové profese a státní rozpočet,“ vítá změnu předseda APA Vratislav Šlajer.
