Ruská moc sama neví, co přesně chce, míní spisovatelka Ljudmila Ulická

Rozhovor s Ljudmilou Ulickou (zdroj: ČT24)

Ruská spisovatelka Ljudmila Ulická patřila k těm, kteří odsoudili agresi své vlasti vůči sousední Ukrajině. Po vypuknutí války z Moskvy, podobně jako další ruští intelektuálové, odešla. Doufá v brzký konec konfliktu. „Nikdo nepotřebuje tisíce ztracených životů ve jménu těžko říct čeho,“ konstatuje. V českém překladu by ještě letos měl vyjít její román Jakobův žebřík. Epická freska zachytila více než století ruských dějin.

Devětasedmdesátiletá spisovatelka Ljudmila Ulická kritizuje Putinův režim dlouhodobě. Když v roce 2014 odsoudila anexi Krymu, byla označena za zrádkyni. Po napadení Ukrajiny Ruskem se přidala k těm, kteří napadeného souseda veřejně podpořili. Pro opoziční názory je ale ruský veřejný prostor stále méně bezpečný, i proto mnozí ruští intelektuálové z vlasti odcházejí. Sama Ulická se na popud svého syna přestěhovala do Berlína.

Nikdo nepotřebuje tisíce ztracených životů

Bez opozičního hlasu ale podle ní Rusko nezůstane. „Někteří lidé zůstávají. Otázkou je, pod jakým budou tlakem, protože existují určité tendence,“ poznamenává literátka. Do prognóz je ale podle ní obtížné se pouštět. „Myslím, že samotná ruská moc neví, co přesně chce, a je poněkud zmatená,“ domnívá se.

Nejasnosti vnímá v souvislosti s rozhovory o ukončení války. Ulická v konec konfliktu doufá. „Nikdo nepotřebuje tisíce ztracených životů ve jménu těžko říct čeho, nikdo nepotřebuje zoufalství spojené s evakuací, útěkem,“ říká.

Její knihy čerpají z bolavých míst ruské historie. Ať už to byl bestseller Daniel Stein, překladatel o Židovi, který za války spolupracoval s nacisty, Zelený stan odkrývající podstatu sovětského režimu či Případ Kukockij, jehož hrdina – lékař – chce ve stalinském Sovětském svazu znovu prosadit právo žen na potrat.

Každý moment musíme hodnotit své činy

Momentálně vzniká překlad epické fresky Jákobův žebřík. Příběh sleduje několik generací jedné rodiny pocházející z Kyjeva a následně se přestěhuje do Moskvy. „Jakobův žebřík je biblická metafora. Každý jednotlivec i každý národ stoupá po určitém žebříku a ten proces stoupání může být jednoduchý i složitý, někdy dramatický. Dívala jsem se na osud dědečka, čestného člověka, který byl třikrát zavřený,“ prozradila o románu Ljudmila Ulická.

A formulovala sdělení, které čtenáři předává: „Každý moment musíme hodnotit své činy, protože naše budoucnost závisí ne na minulosti, ale na dnešku, jak jsme rovní, co děláme, jestli soucítíme s trpícími, jestli pohrdáme zločinci, kteří vedou zemi do záhuby.“

Jákobův žebřík by se měl k českým čtenářům dostat do konce letošního roku. Jeho autorka pracuje nyní i na jednom starším textu, který v souvislosti se současným děním získal na aktuálnosti. Pojednává totiž o emigraci.