Na Rusy tlačí kulturní sankce. Zapomenout můžou na premiéry Hollywoodu, plány Netflixu i pozvánku do Cannes

Světová kulturní sféra pokračuje v omezování kontaktů s Ruskem. Hollywoodské společnosti pozastavují premiéry nových snímků v tamních kinech, přestože země pro ně představuje velmi lukrativní trh. Ze streamovacích platforem na agresi vůči Ukrajině reagoval především Netflix, mimo jiné pozastavuje práci na chystaných ruských projektech. Mnohé, nejen filmové, festivaly daly najevo, že proputinovští umělci nejsou na jejich červených kobercích vítáni.

Zapomenout mohou Rusové na premiéry hollywoodských snímků. Aktuálně společnost Warner Bros. stornovala uvedení nového Batmana, který se měl do ruských biografů dostat v pátek. Podobně reagovala i další velká studia. Promítat se v Rusku nebude třeba ani nový animovaný příběh Proměna od Pixaru.

„Budoucí obchodní rozhodnutí budeme činit na základě vývoje situace. Mezitím, vzhledem k rozsahu vznikající uprchlické krize, spolupracujeme s našimi partnery z nevládních organizací na poskytnutí naléhavé pomoci a další humanitární asistence uprchlíkům,“ uvedla společnost The Walt Disney Company.

„Hollywoodské filmy byly dost podstatnou součástí ruské distribuce a obecně je pro Hollywood ruský trh po Británii, Německu, Francii čtvrtý největší v Evropě. Tím pádem ty společnosti musí očekávat, že přijdou možná až o pět procent z očekávaných tržeb,“ odhaduje filmový publicista Tomáš Vyskočil.

Netflix odmítl vysílat propagandu a točit ruské seriály

Západní streamovací platformy v Rusku takové zájmy nemají. „Hlavně proto, že v Rusku působí úspěšně několik místních služeb. Má se za to, že Netflix si tam předplácí něco mezi půl milionem až milionem lidí, což znamená, že ruský trh je jen o něco větší než ten náš. Celosvětově má Netflix 222 milionů předplatitelů,“ upřesňuje Vyskočil.

I tak se ale na Netflix vztahuje nový zákon, platný od začátku března. Podle něj musí audiovizuální služba s více než sto tisíci uživateli denně do nabídky zařadit také dvacet státních televizních kanálů, včetně propagandy. Společnost s pravidly počítala, po ruské invazi na Ukrajinu je ale odmítla. Důsledky ještě nejsou jasné.

V současnosti Netflix není dostupný třeba v Severní Koreji, Sýrii nebo na Krymu. „Tady upřímně nerozhoduje jen politika, jako spíš to, že jednak v tom státě musí být nějaká infrastruktura, takže pokud bude Rusko odstřiženo od internetu, tak mu ani nic moc jiného nezbyde, a pak rozhodují samozřejmě i peníze, takže pokud bude kurz rublu vůči dolaru tak kritický jako v posledních dnech, přestává být pro tyto společnosti obecně zajímavé v Rusku vůbec působit,“ vysvětluje Vyskočil.

Netflix přitom plánoval do Ruska investovat, vzniknout měla třeba seriálová adaptace Anny Kareniny. Natáčení adaptace Tolstého románu je zastaveno, stejně jako plánované seriály Nothing Special, Zato a Loop. Ve všech se počítalo s obsazením ruských herců.

Do Cannes či Varů jen kritici putinovského režimu

Odmítnutí ruských tvůrců je slyšet i od filmových festivalů. Pořadatelé Cannes avizovali, že pokud ruská invaze neskončí s podmínkami přijatelnými pro Ukrajinu, nepřivítá v květnu žádnou ruskou delegaci ani nikoho napojeného na ruskou vládu. „Vzhledem k tomu, že svět zasáhla těžká krize, ve které se část Evropy ocitla ve válečném stavu, chce festival v Cannes rozšířit veškerou svou podporu lidu Ukrajiny a všem, kteří se nacházejí na jeho území,“ stojí ve vyjádření přehlídky.

Festivalové vedení se ale současně postavilo za ruské umělce a filmové profesionály, kteří „nikdy nepřestali bojovat“ proti Putinovu režimu. Podobně jedná i festival v Benátkách, ten přivítá ty filmaře, kteří nesouhlasí s politikou prezidenta Putina. „Benátské bienále nezavře dveře těm, kdo brání svobodu projevu a demonstrují proti hanebnému a nepřijatelnému rozhodnutí zaútočit na suverénní stát a jeho bezbranné obyvatelstvo,“ přislíbil.

Největší tuzemská filmová přehlídka – festival v Karlových Varech – se k problematice staví stejně. „Víme, že řada ruských filmařů se dlouhodobě kriticky staví k poměrům v Rusku. Tyto osobnosti budeme vždy podporovat. Nechceme a nebudeme však přijímat na karlovarském festivalu nikoho, kdo svým postojem podporuje válečnou agresi,“ odmítá karlovarský festival.

K bojkotu přistupují ve světě i v Česku

O uvalení kulturních sankcí na Ruskou federaci žádá prostřednictvím petic přímo ukrajinská kulturní scéna. Dokument podepsal mezi prvními ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. K bojkotu už ve světě přistoupila třeba Metropolitní opera v New Yorku, Lotyšská národní opera nebo knižní veletrh ve Frankfurtu. A oficiální prezentace ruské literatury bude chybět i na českém veletrhu Svět knihy.

„Byli bychom neradi, aby ruská kultura a ruská literatura byla spojována automaticky s Putinovým režimem, proto ten prostor zdarma poskytneme společnostem nebo autorům, které jsou v souladu s hodnotami demokracie a svobody,“ podotýká ředitel Světa knihy Radovan Auer.

Alexandrovci nepřijedou

Ruší se už domluvené spolupráce. Například hudební festival Dvořákova Praha záhy po invazi Ruska na Ukrajinu zrušil, podobně jako La Scala či Carnegie Hall, pozvání pro ruského dirigenta Valerije Gergijeva.

V Česku také letos nevystoupí Alexandrovci. Proti armádní pěveckému a tanečnímu souboru, který je spojován s ruskou propagandou, se ozývaly protesty už dříve. „Myslím si, že by se neměla plést politika do kultury, ale za situace, která na Ukrajině nastala, nemůžeme jednat jinak,“ uvedla za pořadatele Renata Štupáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...