Jak Jung četl z mandal

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen jednou z nejvýznamnějších osobností soudobé psychologie, vedle řady průlomových teorií přišel i se zcela novým pohledem na lidskou psychiku a na vše, co se v ní odehrává a promítá. Svědčí o tom i jeho kniha Mandaly, jež nedávno vyšla v českém překladu.

C. G. Jung (1875–1961) byl skutečně mimořádným psychologem. Po počátečním období, kdy spolupracoval s otcem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, se vydal vlastní cestou.

„Šarlatánské“ zájmy

Jung se vedle klasických vyšetřovacích metod, s jejichž pomocí se terapeuti snažili dosáhnout zlepšení, či přímo vyléčení svých pacientů, obracel i k „nepsychologickým“ prostředkům, ke znalostem, k nimž se psychologie, i ta experimentálnější, stavěla zády.

Terapeuty a výzkumníky to vůbec nenapadlo, a pokud ano, raději si to nechali pro sebe, nejspíš z obavy, aby nebyli považováni za jakési šarlatány, zabývající se „nevědeckými“ cestami. Neměli buďto dostatek odvahy, anebo jasnozřivosti, otevřenosti a také pokory. Nic z toho nechybělo právě Jungovi, násobené ještě silnou touho po poznání všeho nového, neznámého.

Z psychologova profesního vývoje a následně z jeho textů je jasně vidět, jak se postupně jeho obzor stále více rozšiřoval. Zároveň jsme svědky Jungovy neuvěřitelné sečtělosti, a to v takových oblastech, kde bychom to možná vůbec nečekali. Přitom právě tyto zájmy pro něj byly mimořádně důležité, podnětné a formující.

Zmiňme jen na okraj Jungův dlouhodobý zájem o alchymii a všemožné, silně kryptické texty, které po bádáních alchymistů zůstaly – výsledky Jungova bádání najdeme v jeho knize Alchymie a psychologie. Jung se též zajímal o východní nauky a filozofie, o taoistické texty i o buddhismus.

Obrazy z nevědomí

I takto pojaté práce máme v češtině, viz Tajemství zlatého květu, knize věnované rozboru taoistického traktátu. Ostatně jako motto svých Mandal si zvolil citát z Lao-c'. Doplnil je ještě důležitým podnázvem Obrazy z nevědomí.

Jung tím dává hned jasně najevo, že se nebude jednat o „pouhý“ výklad mandal, ale také o jejich praktické využití v terapeutické praxi. Krásně barevné a propracované obrazy mohou být tvořené jak na papíře či jiných podkladech, ale také vysypávané barevnými písky. Vždy jde ale o symbolické zobrazení universa, tak, jak jej vnímá nejen dané náboženství či směr, ale také, a to je pro Junga důležité, její konkrétní tvůrce.

Však také Jung své úvodní stručné vysvětlení, že „mandala v sanskrtu znamená kruh, tento indický termín označuje kultovní kruhové kresby“, v knize, jež je vlastně souborem tří původně separátně vydaných studií na dané téma, dále rozvádí.

Carl Gustav Jung: Mandaly
Zdroj: Portál

Důležité je, že Jung, jak tomu ale bylo v podstatě vždy, mandaly samotné i možnosti jejich využití k poznávání skrytých procesů lidské mysli zkoumal jak teoreticky, tak prakticky. Přibližně již od roku 1917 sám mandaly tvořil, vyzbrojen touto zkušeností pak mohl lépe interpretovat výtvarné projevy svých pacientů, tedy ty nesoucí podobu s mandalami.

Samozřejmě si je vědom toho, že „patří k povinnostem psychoterapeuta, aby si osvojil onu znalost, která ho učiní schopným pomoci svému pacientovi k adekvátnímu pochopení. Takové zkušenosti nejsou bez nebezpečí, představují mimo jiné matrici psychóz. Tvrdošíjným a násilným výkladům je třeba se bezpodmínečně vyhnout; pacient by nikdy neměl být nucen do takového vývoje, který nenastoupí přirozeně, spontánně.“

Nebránit se instinktům

Ne snad, že by své klienty do čehokoliv nutil, vědomí pravidel i rizik je přesto důležité. Stejně jako poznání, že „během malování se obraz vyvíjí takříkajíc sám ze sebe, často dokonce v rozporu s vědomým záměrem.“

A přesně o tom nás Jung na řadě kasuistik přesvědčuje, přičemž všechny jsou dokumentovány mandalami, které klienti vytvářeli – z jejich vývoje pak vyvozuje důležité poznatky pro terapii. Pochopitelně se jednotlivá vyobrazení liší, jedno však mají společné: kořenění v hlubinách vědomí.

Jung tak může napsat: „Nejstarší ze všeho je instinktivní základna. Kdo přehlíží instinkty, bude jimi přemožen ze zálohy, a kdo se sám neumí ponížit, přitom zároveň ztratí i svobodu, své nejcennější dobro.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Pompejí se vrátila erotická mozaika, kterou ukradl důstojník wehrmachtu

Do Pompejí se po osmi desítkách let vrátila mozaika s erotickým motivem z dob starověkého Říma. Během druhé světové války ji ukradl německý nacistický důstojník.
18. 7. 2025

Jako vyhrát olympiádu, pomohly i banány, říká nový koncertní mistr ze Státní opery

Od srpna se role koncertního mistra Orchestru Státní opery ujme violoncellista Jan Zvěřina. Úspěch v konkurzu přirovnává k pocitu olympijského vítězství, zároveň si ale uvědomuje i zodpovědnost spojenou s fungováním více než stočlenného orchestru. Uvedl to v rozhovoru v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
18. 7. 2025

Colours už zažily Iggyho, Shaggyho, Stinga i zásah hasičů

V industriálních kulisách Dolní oblasti Vítkovice pokračují i v pátek Colours of Ostrava. Na multižánrovém festivalu už stihli z očekávaných hvězdy vystoupit punkrockový showman Iggy Pop či britský hudebník Sting a reggae zpěvák Shaggy, poslední dva jmenovaní dokonce neplánovaně spolu. Pořadatelé ale také museli řešit nenadálou situaci – požár v jednom ze stánků.
18. 7. 2025

Útok na Kapitol inspiroval deskovou hru i Zeď hanby

V newyorském Brooklynu přibyla velkoformátová malba s názvem Zeď hanby. Má lidem připomínat zločiny spáchané v lednu 2021 příznivci Donalda Trumpa při útoku na Kapitol. Tehdejší bezprecedentní události a Trumpovu reakci na ně satirizuje i třeba bronzové lejno ve Washingtonu nebo rozměrná desková hra, kde o osudu americké demokracie rozhoduje kostka a hráči.
17. 7. 2025

Bach a příbuzní. Letní slavnosti staré hudby pozvaly hudební rody

Hudební festival Slavnosti staré hudby začíná 17. července koncertem, který připomene Johana Sebastiana Bacha a jeho široké příbuzenstvo. Festivalová dramaturgie má letos v hledáčku právě významné hudební rody. Jejich skladby budou znít opět v různých pražských historických prostorech.
17. 7. 2025

Konec odmlky kvůli invazi na Ukrajinu. Nětrebková koncertuje v USA, Gergijev v Itálii

Dirigent Valerij Gergijev vedl Mnichovskou filharmonii, sopranistka Anna Nětrebková zpívala v Metropolitní opeře v New Yorku. Oba přední ruští umělci klasické hudby o prestižní spolupráce přišli po únoru 2022 kvůli nedostatečnému odsouzení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Nětrebková ale nedávno opět vystoupila v USA, Gergijev chystá návrat na Západ na hudebním festivalu v Itálii, což Julija Navalná, vdova po kritikovi Putinova režimu, považuje za „dárek diktátorovi“.
17. 7. 2025

Požár těžce poničil hlavní pódium hudebního festivalu Tomorrowland

Požár těžce poničil hlavní pódium hudebního festivalu Tomorrowland v Belgii pouhé dva dny před zahájením jedné z největších akcí elektronické hudby na světě. V noci na čtvrtek to uvedly stanice BBC News a agentura AFP s odvoláním na organizátory. Příčina požáru je nejasná, nikdo nebyl zraněn.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Začínají Colours of Ostrava, čekají Stinga či Iggyho Popa

Multižánrový festival Colours of Ostrava přivítá mezi 16. a 19. červencem v areálu Dolní oblast Vítkovice více než sto vystupujících. Hlavními hvězdami dvaadvacátého ročníku budou Sting, The Chainsmokers, Iggy Pop nebo kapely Justice a Snow Patrol.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025
Načítání...