Jak Jung četl z mandal

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen jednou z nejvýznamnějších osobností soudobé psychologie, vedle řady průlomových teorií přišel i se zcela novým pohledem na lidskou psychiku a na vše, co se v ní odehrává a promítá. Svědčí o tom i jeho kniha Mandaly, jež nedávno vyšla v českém překladu.

C. G. Jung (1875–1961) byl skutečně mimořádným psychologem. Po počátečním období, kdy spolupracoval s otcem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, se vydal vlastní cestou.

„Šarlatánské“ zájmy

Jung se vedle klasických vyšetřovacích metod, s jejichž pomocí se terapeuti snažili dosáhnout zlepšení, či přímo vyléčení svých pacientů, obracel i k „nepsychologickým“ prostředkům, ke znalostem, k nimž se psychologie, i ta experimentálnější, stavěla zády.

Terapeuty a výzkumníky to vůbec nenapadlo, a pokud ano, raději si to nechali pro sebe, nejspíš z obavy, aby nebyli považováni za jakési šarlatány, zabývající se „nevědeckými“ cestami. Neměli buďto dostatek odvahy, anebo jasnozřivosti, otevřenosti a také pokory. Nic z toho nechybělo právě Jungovi, násobené ještě silnou touho po poznání všeho nového, neznámého.

Z psychologova profesního vývoje a následně z jeho textů je jasně vidět, jak se postupně jeho obzor stále více rozšiřoval. Zároveň jsme svědky Jungovy neuvěřitelné sečtělosti, a to v takových oblastech, kde bychom to možná vůbec nečekali. Přitom právě tyto zájmy pro něj byly mimořádně důležité, podnětné a formující.

Zmiňme jen na okraj Jungův dlouhodobý zájem o alchymii a všemožné, silně kryptické texty, které po bádáních alchymistů zůstaly – výsledky Jungova bádání najdeme v jeho knize Alchymie a psychologie. Jung se též zajímal o východní nauky a filozofie, o taoistické texty i o buddhismus.

Obrazy z nevědomí

I takto pojaté práce máme v češtině, viz Tajemství zlatého květu, knize věnované rozboru taoistického traktátu. Ostatně jako motto svých Mandal si zvolil citát z Lao-c'. Doplnil je ještě důležitým podnázvem Obrazy z nevědomí.

Jung tím dává hned jasně najevo, že se nebude jednat o „pouhý“ výklad mandal, ale také o jejich praktické využití v terapeutické praxi. Krásně barevné a propracované obrazy mohou být tvořené jak na papíře či jiných podkladech, ale také vysypávané barevnými písky. Vždy jde ale o symbolické zobrazení universa, tak, jak jej vnímá nejen dané náboženství či směr, ale také, a to je pro Junga důležité, její konkrétní tvůrce.

Však také Jung své úvodní stručné vysvětlení, že „mandala v sanskrtu znamená kruh, tento indický termín označuje kultovní kruhové kresby“, v knize, jež je vlastně souborem tří původně separátně vydaných studií na dané téma, dále rozvádí.

Carl Gustav Jung: Mandaly
Zdroj: Portál

Důležité je, že Jung, jak tomu ale bylo v podstatě vždy, mandaly samotné i možnosti jejich využití k poznávání skrytých procesů lidské mysli zkoumal jak teoreticky, tak prakticky. Přibližně již od roku 1917 sám mandaly tvořil, vyzbrojen touto zkušeností pak mohl lépe interpretovat výtvarné projevy svých pacientů, tedy ty nesoucí podobu s mandalami.

Samozřejmě si je vědom toho, že „patří k povinnostem psychoterapeuta, aby si osvojil onu znalost, která ho učiní schopným pomoci svému pacientovi k adekvátnímu pochopení. Takové zkušenosti nejsou bez nebezpečí, představují mimo jiné matrici psychóz. Tvrdošíjným a násilným výkladům je třeba se bezpodmínečně vyhnout; pacient by nikdy neměl být nucen do takového vývoje, který nenastoupí přirozeně, spontánně.“

Nebránit se instinktům

Ne snad, že by své klienty do čehokoliv nutil, vědomí pravidel i rizik je přesto důležité. Stejně jako poznání, že „během malování se obraz vyvíjí takříkajíc sám ze sebe, často dokonce v rozporu s vědomým záměrem.“

A přesně o tom nás Jung na řadě kasuistik přesvědčuje, přičemž všechny jsou dokumentovány mandalami, které klienti vytvářeli – z jejich vývoje pak vyvozuje důležité poznatky pro terapii. Pochopitelně se jednotlivá vyobrazení liší, jedno však mají společné: kořenění v hlubinách vědomí.

Jung tak může napsat: „Nejstarší ze všeho je instinktivní základna. Kdo přehlíží instinkty, bude jimi přemožen ze zálohy, a kdo se sám neumí ponížit, přitom zároveň ztratí i svobodu, své nejcennější dobro.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
23. 7. 2026

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
23. 7. 2026

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.