Turbulentní vztah Hollywoodu a Číny vstupuje do dalšího dějství. V Číně se podle listu The Washington Post nebude vysílat dubnové předávání Oscarů, protože na filmové sošky jsou nominovaní umělci, které Čína vnímá jako kontroverzní. Hollywoodští filmaři jsou však mnohdy pro vstup do země odhodlaní udělat velké ústupky. Obsáhlá analýza organizace PEN America uvádí, že ty největší snímky produkce v Americe upravují tak, aby nepopudily čínské úřady a ty je tak pustily do tamních kin.
Oscaři budou mít v Číně nejspíš smůlu. Podle studie přitom filmy pro tamní trh Hollywood sám cenzuruje
Vinou pandemie a uváděním filmů takřka pouze na streamovacích platformách je letos většina filmů nominovaných na Oscara divákům často neznámá. V řadě zemí dosud většina z osmi menších snímků usilujících o titul nejlepší film ani neměla premiéru, v Česku například mohli vidět jen tři z nominovaných předplatitelé Netflixu a videotéky Amazonu. Lidé v Číně letošní oscarový ceremoniál přesto mohli sledovat s napětím.
Mezi oscarové favority totiž v režisérské kategorii letos patří Chloé Zhaová, která se v Číně narodila, v cizojazyčné kategorii je pak nominované romantické drama Better Days, které přihlásil Hongkong. Místo toho ale ceremoniál, který se bude konat na konci dubna, v přímém přenosu Číňané neuvidí, a dostane se k nim patrně později jen cenzurovaná verze.
Již v březnu čínští regulátoři oznámili, že ceremoniál se nebude přenášet živě na streamovacích platformách, které spadají pod státní televizi CCTV, nyní se k nim podle listu The Washington Post přidala i hongkongská telekomunikační firma TVB, která tak slavnostní večer nebude přenášet poprvé za padesát let. Agentura Bloomberg uvádí, že čínská média dostala instrukce, aby se při informování o cenách nevěnovala hlavně dvěma kategoriím.
Číně podle The Washington Post vadí pětatřicetiminutový snímek Do Not Split, jenž je nominovaný v kategorii nejlepší krátký dokument a vrací se k hongkongským protestům v roce 2019, přičemž portrétuje aktivisty, kteří se jich účastnili. „Čínští regulátoři se bojí, že snímek opět obrátí pozornost na protesty. Komunistická strana je velmi citlivá na zmínky o tom, jak krizi zvládala, a nechce vyprovokovat jakékoliv další nepokoje,“ popisuje list možné důvody embarga.
Politický projev může ohrozit komiksový velkofilm
Potenciálně výbušná je ale pro Čínu i zmíněná nominace Zhaové za drama Země nomádů, v němž se zchudlá postarší Američanka vydává na cestu po USA v karavanu. Devětatřicetiletá režisérka sice žije a tvoří ve Spojených státech, narodila se však v Číně do rodiny významného podnikatele a herečky. Když nedávno Zhaová vyhrála Zlatý glóbus, média i lidé na sociálních sítích to oslavovali jako úspěch s tím, že by se její snímek měl v dubnu promítat i v čínských kinech.
Pak se ale na sociálních sítích začaly objevovat útržky z rozhovoru z roku 2013 pro periodikum Filmmaker Magazine, v němž Zhaová mluví o Číně jako o „místě, kde jsou všude lži“. Zmínky o režisérce i reklamy na Zemi nomádů ze sítí poté začaly rychle mizet, což podle pozorovatelů znamená, že premiéra filmu se v zemi konat nebude. V Hollywoodu ale podle všeho vládne nervozita hlavně ohledně jiného projektu, který je s režisérkou spojen.
Herečka Frances McDormandová ve filmu Země nomádů
Podle amerických médií jako Variety či IndieWire je situace se Zhaovou potenciálně nebezpečná pro studio Disney. Pokud by Zhaová při přebírání ceny za Zemi nomádů zmínila například otázku dodržování lidských práv v Číně, mohlo by to ohrozit premiéru komiksového blockbusteru Eternals, který rovněž režírovala a který kvůli svému dvousetmilionovému rozpočtu potřebuje mít během letošního roku zajištěné globální uvedení včetně premiéry v Číně.
Zda si Zhaová dovolí během potenciálního projevu kritizovat Čínu, není jasné, podle indicií se tomu však vyhne. List The Hollywood Reporter například uvedl, že režisérčina PR agentka obesílá média s tím, aby byla Zhaová označována jako „čínská“ filmařka, nikoliv jako „asijsko-americká“, což může být vnímáno jako snaha o uklidnění situace.
Pohádka Mulan v potížích
Čínský trh je totiž pro Hollywood zásadní. V roce 2019, tedy v posledním roce před pandemií, nechali čínští diváci v kinech 9,2 miliardy dolarů, zatímco v Americe to bylo 11,4 miliardy dolarů. Pandemie pořadí obrátila a Čína se i kvůli zavřeným kinům jinde na světě loni stala nejsilnějším kinotrhem na světě. Hollywood z toho ale těží jen s čím dál většími potížemi.
Právě společnost Disney, jež stojí za Eternals, už navíc nedávno v Číně s velkým filmem neuspěla. Loňský hraný remake pohádky Mulan byl zacílen na tamní trh, jenže se na něj začaly nabalovat kontroverze. Hlavní hvězda filmu Yifei Liu na sociálních sítích podpořila policii při potírání hongkongských protestů v roce 2019, diváci si zase všimli, že Disney v závěrečných titulcích poděkoval za spolupráci vládním organizacím v Sin-ťiangu, kde se mají nacházet ujgurské internační tábory.
Podle listu The New York Times v Sin-ťiangu mělo vzniknout jen několik sekund doplňujících záběrů přírodních scenérií, protože scény s herci vznikaly na Novém Zélandu, přesto se na sociálních sítích začal objevovat hashtag #BoycottMulan. Nechtěná publicita měla podle agentury Reuters za výsledek i to, že čínská média dostala od strany zákaz o snímku referovat. Co tak mělo stvrdit nadstandardní vztahy mezi Pekingem a firmou Disney, která v Šanghaji společně s čínskou vládou provozuje obří zábavní park, skončilo fiaskem.
Hollywood podle analýzy začleňuje čínské poradce do výroby
Takové přešlapy jsou už ale mezi hollywoodskými producenty většinou výjimkou. Podle loňské analýzy organizace PEN America, která čerpala z rozhovorů se zástupci filmového průmyslu, činí velká studia u zápletek, dialogů i lokací svých produktů taková rozhodnutí, kterými si neznepřátelí čínské úřady. Dobré vztahy totiž mohou znamenat vstup na tamní trh, lukrativní data premiér či rozšířené možnosti propagace.
„Naší největší obavou je, že Hollywood stále častěji normalizuje preventivní autocenzuru v očekávání toho, co pekingští cenzoři vyhledávají,“ sdělil autor reportu James Tager, jenž se spolupracovníky zpovídal respondenty v letech 2019 a 2020. Podle něj tak mají studia konzultanty přímo z Číny, s nimiž probírají dějové body, motivy i reálie snímků, aby se vyhnuli případné cenzuře.
Analýza uvádí několik případů, které se často dostaly i do médií. Studio Disney si prý pozvalo čínské zástupce na plac komiksového snímku Iron Man 3, přímo pro uvedení v Asii pak do finálního střihu přidalo scénu, v níž čínští doktoři ošetřují zraněného superhrdinu. Jindy zase scény ubývají – z třetí Mission: Impossible se třeba vystříhávalo prádlo pověšené u mrakodrapu v Šanghaji, v případě jiného snímku Toma Cruise – připravovaného Top Gun: Maverick – zase studio Paramount z bundy protagonisty odstranilo nášivku tchajwanské vlajky, i když v původním snímku z roku 1986 na bundě vidět byla.
Zombie virus neměl vzniknout v Číně
Z bondovky Skyfall zase musela zmizet scéna, v níž zabiják zastřelí čínskou ochranku, ze scénáře komedie Pixely se potom vyškrtla destrukce Velké čínské zdi (a zůstalo zničení Tádž Mahalu či Manhattanu), neprovokovat se rozhodli i tvůrci thrilleru Rudý úsvit, kteří z invazivních Číňanů nakonec udělali Severokorejce.
Z akčního hororu Světová válka Z musela podle reportu ještě před natáčením zmizet scéna, v níž postavy spekulují o tom, že zombie virus vznikl v Číně. Úspěšný snímek s Bradem Pittem vydělal přes půl miliardy dolarů, do čínských kin se ale stejně nedostal. Čínští regulátoři totiž zapovídají uvedení snímků, v nichž se objevují „duchové“ či „nemrtví“. „Můžete to obejít tím, že dáte na konci filmu vědět, že pasáže s duchy byly jen snové,“ cituje PEN jednoho z filmařů, kteří v materiálu mluví anonymně.
PEN America připomíná, že z filmů musely mizet i scény, v nichž si homosexuální postavy projevují náklonost, což byl případ filmů Atlas mraků, Star Trek: Do neznáma nebo Bohemian Rhapsody. Někdy se však nová verze navzdory požadavkům nevytvoří, a film se tak do Číny nedostane, jako byl třeba příklad posledního filmu Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu, u nějž byly nežádoucí pasáže údajně zesměšňující herce Bruce Leeho. Režisér ale film patrně díky své specifické pozici v Hollywoodu neupravil.
Analýza připomíná, že Čína není jedinou zemí, která cenzuruje filmy, jako jediná ale k úpravám dokáže přinutit přímo Hollywood. „Místo amatérských škrtů provedených byrokraty často bez souhlasu či vědomí režisérů či producentů může čínská vláda trvat na tom, aby hollywoodská studia provedla špinavou práci místo ní a upravila dílo tak, aby bylo zakryto, že šlo o cenzuru,“ píše se v reportu.
Peking obecně zajímá, jak jsou v cizích filmech zobrazovány postavy Číňanů. Problém s uvedením tak podle analýzy neměly například snímky Marťan, 2012, Příchozí či Gravitace, v nichž se na záchraně hrdinů nějakým způsobem podílí právě Čína. „Čínský trh je příliš důležitý, proto je nyní obecně přijímáno, že v žádném hollywoodském filmu nebudou čínští padouši,“ píše se v analýze.
List The Hollywood Reporter si ale všímá, že v posledních měsících přichází bojkot některých hollywoodských filmů alespoň na první pohled „zespoda“. Na problematické elementy v Číně nejprve upozorní „internetoví nacionalisté“, kteří díla lustrují, jako se to stalo během prosincové premiéry videoherní adaptace Monster Hunter, která se nakonec do čínských kin nepodívala, protože byla označena jako rasistická. Oficiální orgány se k ní ale otočily zády až po negativním internetovém šumu.
Jsou některé hvězdy nežádoucí?
Turbulentní vztah mezi Hollywoodem a Čínou však není záležitostí posledních měsíců či let. V roce 1997 Hollywood uvedl drama Sedm let v Tibetu, v němž se postava Brada Pitta spřátelí s mladým dalajlámou a které v Číně nikdy nebylo k vidění. Hned o rok později se studio Disney omlouvalo čínským úřadům za film Kundun Martina Scorseseho, v němž čínská armáda tvrdě zasahuje proti Tibetu. Studio snímek nazvalo „urážkou našich přátel“, a dokonce si najalo bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera, aby situaci uklidnil.
Ve stejném roce mělo premiéru i krimi Rudý labyrint, v němž právník v podání Richarda Gerea čelí vykonstruovaným justičním machinacím v Číně. Gere se loni k filmům vyjádřil na senátním slyšení v USA, které se týkalo právě vztahu amerických společností s Čínou. „Představte si, že by se Kundun nebo Rudý labyrint natočily dnes. Nebylo by to možné,“ uvedl. Právě Gere má být na neoficiálním „blacklistu“ čínských úřadů, kde podle PEN America kvůli údajné podpoře Tibetu figurují i herečka Sharon Stoneová či zpěvačka Selena Gomezová. Blacklist, který by měl zmíněným bránit ve vstupu do země, však není potvrzený.
„Pitt, jenž měl být podle mnohých na onom blacklistu kvůli roli ve filmu Sedm let v Tibetu, však v roce 2014 doprovázel svoji bývalou manželku Angelinu Jolieovou během čínského propagačního turné pohádky Zloba,“ připomíná PEN. Podobně se „otřepal“ i režisér Sedmi let v Tibetu Jean-Jacques Annaud, který před šesti lety natočil francouzsko-čínský snímek Totem vlka. Na blogové platformě Sina Weibo podle PEN America předtím mimo jiné uvedl, že „nikdy nepodporoval nezávislost Tibetu a neudržoval soukromé styky s dalajlámou“.
Americkou produkci vytlačuje domácí patos
Pandemický rok ale podle pozorovatelů možná urychlil změny ve vztahu Hollywoodu a Číny, který dost možná nebude tak těsný. Kvůli systému kvót může v čínských kinech počítat každý rok s premiérou jen kolem 34 snímků z Ameriky, přičemž z ceny jedné vstupenky se producentům vrací jen 25 procent oproti 50 procentům z kin ve Státech. Blockbustery z Ameriky ale z čínských kin vytlačuje i obrovská síla domácí produkce.
Letos v únoru měla například v tamních kinech premiéru komedie Hi, Mom, v níž se dcera nemocné matky vrací v čase do 80. let, aby jí připravila lepší život. Film již přepočítává více než 820 milionů dolarů na tržbách, i když kina v Číně fungují jen ze tří čtvrtin kapacity. Podobně populární jsou i válečné eposy jako The Eight Hundred či My People, My Homeland.
Podle analytiků táhnou jednoduché morality s pohlednými herci, kteří hrají na vlasteneckou notu a vítězí v nich dobro nad zlem. Za vůbec nejúspěšnější čínský titul pak platí akční thriller Wolf Warrior II, jenž v roce 2017 v Číně vydělal 874 milionů dolarů. Populární herec Jacky Wu v něm hraje čínského vojáka, jenž plynně hovořící anglicky a v africké zemi chrání jak své spoluobčany, tak místní.
Plakáty na film Wolf Warrior II
Výsledky čínských kin v roce 2021 nicméně aspoň dávají naději kinařům i v jiných státech, že se do nich diváci vrátí. V Číně se ostatně v březnu díky znovuuvedení stal Avatar Jamese Camerona opět globálně nejvýdělečnějším snímkem historie, impozantní výsledky tam také v posledních dnech předvedl snímek Godzilla vs. Kong. Podle některých názorů už ale vztah Hollywoodu a Číny nebude stejný i kvůli obchodní válce mezi USA a Čínou, v níž sílí nacionalismus.
„Díky tomu, jak vláda zvládla pandemii covidu-19 oproti chaotické mezinárodní scéně, sílí v Číně národní sebevědomí, které snižuje zájem o cizí obsah,“ cituje list The Hollywood Reporter nejmenovaného zástupce řetězce čínských multiplexů. „Lidé chtějí vidět velké vzrušující filmy, díky nimž mohou být pyšní na to, že jsou Číňané,“ doplňuje.