Do Česka míří Mirrenová i nejdražší film v historii Netflixu. Hollywood však štáby tvoří až tady

V Česku navzdory koronaviru vzniká řada zahraničních či hollywoodských filmů a seriálů. Jedním z nich je třeba válečná podívaná White Bird. Česko ale dost možná letos přivábí i další hvězdy – během roku by se zde měl částečně točit akční thriller The Gray Man s Ryanem Goslingem a Chrisem Evansem za 200 milionů dolarů, jenž je nejdražším původním filmem v historii Netflixu. Před pár dny čeští filmaři dokonce s hollywoodskými hvězdami z Prahy přebírali ceny.

Agent CIA se snaží dostihnout svého bývalého kolegu, který se stal nájemným vrahem. Ten se ale zase snaží zachránit své dcery. Zběsilá honička dvou mužů plná explozí po atraktivních světových lokacích povede v novém filmu The Gray Man pravděpodobně i přes Prahu. Dosud nejdražší původní film Netflixu, který by měl svým rozmachem i dvousetmilionovým rozpočtem připomínat bondovky či sérii Mission: Impossible, by totiž měl na jaře vznikat i v Česku. Natáčení snímku s Ryanem Goslingem a Chrisem Evansem v hlavních rolích začalo už 1. března v Los Angeles.

Zda a kdy se v Česku hvězdy objeví, je obtížné zjistit, produkce totiž kvůli bezpečnosti i paparazziům detaily ohledně příjezdů hvězd jen nerady sdělují. V Česku však jedna velká hollywoodská hvězda točí právě teď. Gillian Andersonová, známá jako Scullyová ze seriálu Akta X, má stěžejní roli ve válečném dramatu White Bird: A Wonder Story. To je adaptací úspěšného komiksu, v němž se židovská dívka skrývá v nacisty okupované Francii. Andersonová hraje její matku.

„Jde o příběh z II. světové války a české lokace představují právě druhoválečnou Francii,“ uvádí pro ČT24 vedoucí oddělení Czech Film Commission Státního fondu kinematografie Pavlína Žipková. Do obsazení se nedávno přidala i držitelka Oscara Helen Mirrenová, která by měla na jaře také natáčet v Česku. Podle dostupných informací představuje zmíněnou dívku v současnosti, s figurou Andersonové tak společné scény mít nebude. Projekt ale připomíná jiný válečný snímek, jenž se v Česku nedávno točil – oscarovou satiru Králíček Jojo se Scarlett Johanssonovou, která hrála matku, jejíž syn má za imaginárního kamaráda Hitlera.

Seriál Carnival Row v Česku utratil přes tři miliardy korun

Ve čtvrtek zase na pražské Letné pokračovalo natáčení třetí řady akčního seriálu Hanna od společnosti Amazon, v němž jde CIA po krku speciálně vytrénované dívce se zabijáckými instinkty. Adaptace stejnojmenného, deset let starého filmu obsadila prostor před kinem Oko, stejně jako roh ulic Heřmanova a Veverkova u Veletržního paláce, kde vyrostla falešná telefonní budka a na domech se objevily nápisy s německými názvy ulic.

Mezi dalšími projekty, které by se v Česku měly letos natáčet, je třeba seriál Nebezpečné známosti, třetí řada seriálu Ponorka nebo nová adaptace knihy Na západní frontě klid. Tuzemské lokace by obecně měly letos přilákat více zahraničních filmařů než loni, kdy u nás podle údajů Czech Film Commission vznikalo přes dvacet zahraničních filmů či seriálů, nejvíce německých, amerických a severských. Výrobu některých však zastavila pandemie. 

To se týkalo třeba druhé řady velkolepého fantasy seriálu Carnival Row, dalšího projektu společnost Amazon, v němž se Orlando Bloom pohybuje ve viktoriánském světě plném víl a mytických stvoření. V polovině loňského května se ale seriál, jenž vznikal v Liberci, na zámku Sychrov i v barrandovských studiích, do Česka díky zpřísněným bezpečnostním opatřením vrátil.

Nikdo z filmařů zatím za služby v Česku neutratil tolik jako producenti Carnival Row – za dvě řady by to mělo být podle Czech Film Commission 3,1 miliardy korun. Bloom a další by se do Česka měli vrátit ještě jednou, Amazon totiž odklepl třetí řadu.

Do Česka se však vrátil i Marvel, úspěšná značka komiksových superhrdinů. Zatímco před třemi lety bylo liberecké náměstí Dr. Edvarda Beneše dějištěm „festivalu světel“, kde na Spider-Mana v jeho filmu s podtitulem Daleko od domova zaútočil padouch Mysterio, loni do Česka dorazili jiní členové týmu Avengers. Točil se tu očekávaný seriál The Falcon and the Winter Soldier, který bude mít premiéru na platformě Disney+ v polovině března.

I toto natáčení muselo být přerušeno kvůli pandemii, štáb si však například na pražské Letenské pláni vybudoval základnu s karavany i testovacím centrem na covid-19, samotné scény vznikaly třeba na pražském Jungmannově náměstí, na Malostranském náměstí, na Olšanských hřbitovech či v pasáži Lucerna. „Některé české lokace představovaly Lotyšsko,“ doplňuje Žipková s tím, že seriál měl v Česku devatenáct natáčecích dnů – čtyři v březnu a zbývající v říjnu.

Před koronavirem byl problémem požár kulis

Filmové produkce ostatně nyní nejen v Česku musí počítat s vyššími náklady kvůli koronaviru. „U náročných produkcí není výjimkou takzvaný covidový department čítající i patnáct lidí. Ti mají na starosti management testování, zásobování ochrannými pomůckami, dezinfekci ,placu', měření teploty či komunikaci s příslušnou hygienickou stanicí v okrese, ve kterém se točí,“ konstatuje Žipková.

Nebyl to ale jen koronavirus, s čím se museli zahraniční filmaři v poslední době potýkat. Řada českých komparsistů pracovala před čtyřmi lety na dobovém seriálu Soumrak templářů. Velkou část rozpočtu spolkla rozměrná dekorace dobového města na Barrandově. Stavěla se deset týdnů, obsáhla prostor 30 tisíc metrů čtverečních, ale zachvátil ji požár. Škody se vyšplhaly na 100 milionů korun, kulisy se musely stavět znovu.

Čeští filmaři mají podle Žipkové obecně v zahraničí dobrý zvuk. V tuzemsku si totiž většinou zahraniční producent najímá přes českou produkční společnost maximum českých členů štábu a dodavatelů. Ze zahraničí tak často přijede jen producent, režisér a několik vedoucích pozic jako architekt či kameraman. I to se ale začíná měnit. „Češi jsou prostě dobří, v Hollywoodu máme pověst jako ,creative heads'. Ve vedoucích pozicích se tak objevují i naši architekti, kameramani, kostýmní výtvarníci, umělečtí maskéři a další,“ připomíná Žipková.

Andersonová a Pikeová přebíraly Glóby z jednoho pražského hotelu

Někdy je před českými filmovými profesionály i specifický úkol. Jako na začátku března, když pro dvě hollywoodské herečky zajišťovali živý telemost z Prahy do Los Angeles na předávání Zlatých glóbů, které se konalo on-line. Jednou z nominovaných byla již zmíněná Andersonová, druhou potom Rosamund Pikeová (Dnes neumírej, Zmizelá či Johnny English 2), která v Česku natáčí fantasy seriál The Wheel of Time a už více než půl roku tady s rodinou žije.

„Přenos pro televizi NBC jsme připravovali dva týdny,“ říká exkluzivně pro ČT24 producent Otto Beck, jenž se svou firmou HayotFilms celou akci zařizoval. Herečky se ceremoniálu zúčastnily v jednom luxusním pražském hotelu, každá v jiném pokoji v různých podlažích. „Štáb jsme tak měli rozdělený. Při instalaci nás bylo víc a pak večer pro každou herečku zůstal jeden kameraman a technik,“ vysvětluje Beck.

Herečka Rosamund Pikeová přebírala z pražského hotelu Zlatý glóbus
Zdroj: HayotFilms

Jiní herci se během ceremoniálu potýkali s technickými potížemi, připojení z Prahy ale bylo bezproblémové. Andersonová nakonec získala sošku za ztvárnění britské premiérky Margaret Thatcherové v seriálu Koruna, Pikeová pak za roli podvodnice v černé komedii Jako v bavlnce. Obě herečky o sobě věděly. „Věděly, že jsou v jednom hotelu. Běhali jsme na začátku mezi pokoji a řešili technické věci. Po ukončení přenosu jsem potkal Rosamund a gratuloval jí. Říkala, že je moc ráda, že vyhrály obě,“ doplňuje producent.

Beck byl během přenosu s Andersonovou, která byla v hotelu sama. Takový přenos měl prý i výhody – herečky si mohly odskočit, nemusely být celou dobu před kamerou. „Byly moc fajn. Po vítězství jsme museli přepnout živý přenos na rozhovory s různými novináři. To trvalo asi hodinu a půl. Skončili jsme v šest ráno,“ uvádí Beck.

Gillian Andersonová prý při vyhlašování cen pozorovala východ slunce nad Prahou
Zdroj: HayotFilms

Netflix u nás natáčí ve velkém

Právě snímek Jako v bavlnce, za nějž dostala Pikeová cenu, je k vidění na Netflixu, který v Česku v posledních letech natáčí ve velkém. Na platformě má teď premiéru například seriál Kmeny Evropy, jenž vznikal na Rolavě, v mladoboleslavské věznici či ve Vraném nad Vltavou. Na premiéru se chystá i upírský akční horor Transatlantic 473, jenž se odehrává v letadle, jehož dekorace byla postavena v ateliéru na pražském Zličíně. Kromě upírů však Česko hostilo i zombies – v Česku se loni pro Netflix točil prequel hororu Armáda mrtvých.

„Netflix navyšuje objem výroby každý rok v souvislosti s hladem po konzumaci audiovizuálních obsahů. Tento ,hlad' akceleroval v loňském roce lockdown, kdy prakticky po celém světě zůstali lidé doma bez možnosti jiného kulturního vyžití než takového, které nabízí televize a internet,“ vysvětluje Žipková.

Pobídky se zavedly po dlouhých diskusích

Česko má s Hollywoodem poměrně komplikovanou historii. Do roku 2004 patřila Česká republika mezi nejžádanější filmové destinace světa a s výjimkou Velké Británie neměla v Evropě konkurenci. Do období kolem roku 2004 se řadí největší filmové snímky točené v Česku, například Hartova válka, Liga výjimečných, Rytíři ze Šanghaje, Mission: Impossible, Agent bez minulosti či Blade 2.

Počínaje rokem 2005 začali ale zahraniční filmaři z Česka mizet dál na východ. Přestože se zde točily Letopisy Narnie nebo bondovka Casino Royale, v sousedních zemích jako Maďarsko nebo Rumunsko získaly štáby nazpátek část peněz, které v zemi utratily. Česko tyto pobídky pro filmaře zavedlo až po dlouhých diskusích v roce 2010, mnoho hollywoodských stamilionů mezitím uteklo jinam. Od roku 2010 tak filmaři mohou žádat o vratku ve výši 20 procent utracených peněz v Česku.

Kromě zmíněného seriálu Carnival Row zůstává nejdražším filmem natočeným v Česku akční horor Underworld: Krvavé války z roku 2015 s Kate Beckinsaleovou v hlavní roli, za nějž producenti v Česku utratili 862 milionů korun. Rozpočet průměrného českého snímku je pro srovnání 25 milionů korun, nejdražším tuzemským projektem je Jakubiskův film Bathory, jenž v roce 2008 vyšel na 300 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...