Zemřela Jana Synková známá z Ypsilonky a Saturnina

Nahrávám video
Zemřela herečka Jana Synková
Zdroj: ČT24

V osmdesáti letech zemřela herečka Jana Synková. Synková patřila k oporám divadla Studio Ypsilon, které zakládal její manžel Jan Schmid. Nezapomenutelná ale zůstává i její role tety Kateřiny, kterou ztvárnila ve filmu Saturnin a stejnojmenném televizním seriálu.

Jana Synková pocházela z rodiny pražského advokáta, po prarodičích z matčiny strany v sobě ale nese umělecké geny – dědeček Richard Josef Menšík a babička Emílie Herrmannová-Menšíková byli významnými osobnostmi Vinohradského divadla ještě před vznikem republiky.

Celoživotní členka Ypsilonky

Synková se od dětství věnovala recitaci a navštěvovala dramatický kroužek, po maturitě se na jeden rok stala elévkou mladoboleslavského divadla. Následně začala studovat hereckou výuku na DAMU, studium dokončila v roce 1967.

Ještě v průběhu studií prošla experimentálním divadlem Maringotka, po absolutoriu získala angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Tady si odehrála vedlejší role v moderním i klasickém repertoáru, za zmínku stojí jeji role Evy v Kunderově hře Ptákovina, která měla v Liberci světovou premiéru.

V roce 1969 přešla Synková do souboru Naivního divadla Liberec. To se později přeměnilo v Ypsilonku a od konce sedmdesátých let působí v Praze. Na této originální scéně Synková po léta uplatňovala své komediální vlohy, temperamentní projev a smysl pro grotesku. Z jejích divadelních rolí stojí za zmínku ty ve hrách Král Ubu, Třináct vůní, Dvanáct křesel nebo Rusalka.

Jejím manželem byl zakladatel Studia Ypsilon Jan Schmid, významný divadelník zemřel letos v červnu.

Hrála u Chytilové i v Saturninovi

Před filmovou kamerou stála Synková poprvé již za studií, kdy hrála v roce 1965 ve studentském filmu FAMU s názvem Motýl. Stejně jako jiné výrazné osobnosti Ypsilonky, tak i Synková začala pracovat pro film a televizi častěji až s příchodem divadla do Prahy. Uplatnila se ve vedlejších postavách četných filmů sedmdesátých a osmdesátých let, příležitosti dostala například od Věry Chytilové (Hra o jablko, Kalamita).

Devadesátá léta jí přinesla větší, zejména komediální role. Pro mnoho diváků se stala především tetou Kateřinou z filmové i seriálové adaptace humoristického románu Saturnin. „Ve své roli v Saturninovi se nejvíce přiblížila slavným českým komediím z třicátých a čtyřicátých let,“ míní Ondřej Havelka, který si s Janou Synkovou v této adaptaci zahrál. S herečkou se potkal také na prknech Ypsilonky. „Vždycky vynikala velice specifickým, expresivním hereckým projevem, který dokonale zúročila právě v roli tety Kateřiny,“ dodal.

Hrála také v komediích Byl jednou jeden polda, v Babovřeskách a pokračováních těchto filmů. K jejím posledním rolím patřila ta ve filmu Chata na prodej, za což byla nominována na Českého lva. Jednu nominaci na prestižní české filmové ocenění má také za Saturnina.

Synková napsala rovněž divadelní hru Začarovaný vůl a byla autorkou písňových textů a esejů.

Nahrávám video
Připomeňte si Janu Synkovou v pořadu 13. komnata
Zdroj: ČT
  • Saturnin (1. ledna ve 13:40 na ČT1)
  • 13. komnata Jany Synková (2. ledna v 17:00 na ČT1)
  • Úsměvy Jany Synkové (3. ledna v 9:50 na ČT1)
  • Neobyčejné životy: Jana Synková (3. ledna v 17:00 na ČT2)
  • Rytmus v patách – pořad z programu Studia Ypsilon (3. ledna ve 22:45 na ČT art)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 22 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...