„Sami nevíme, jestli je to mystifikace.“ Seriál Most! na obrazovkách ČT vystřídá Zkáza Dejvického divadla

Nahrávám video

Populární seriál Most! vystřídá od pondělí na ČT1 jiná série – Zkáza Dejvického divadla. Děj se točí kolem toho, jak herci poté, co nedostali od magistrátu grant, musí sehnat peníze na další fungování divadla sami. Protagonisté nového seriálu – a zároveň herci Dejvického divadla – Lenka Krobotová, Martha Issová, Martin Myšička a Pavel Šimčík v něm hrají sami sebe. Okolnosti vzniku seriálu i to, zda jde o mystifikaci, či realitu, popsali v pátečních Událostech, komentářích v rozhovoru s Danielou Písařovicovou.

V seriálu Zkáza Dejvického divadla hrajete sami sebe. Odráží tedy seriál realitu vašich životů, anebo je mystifikací?
Issová: My sami nevíme.
Krobotová: Ať si to divák sám přebere, bude to hezké, když se tím bude zaobírat divák sám, co je mystifikací a co není.

Vy se toho nebojíte, že by mohl být divák třeba zmaten?
Myšička: Já se toho nebojím, asi zmaten bude, ale není hlavní řešit, co je pravda a co ne.
Issová: To si taky myslím, že to vůbec není důležité.

Co prozradila vaše kolegyně Klára Melíšková, je, že jste pro vykreslení vašich postav vzali vaše nejhorší vlastnosti. Je to pravda a můžete tedy říct, jak jste konkrétně v seriálu vyobrazeni?
Myšička: Já jsem tak zaujatý tou záchranou divadla, že dělám v seriálu věci, které bych nedělal. V tom seriálu se pouštím do příšerných podniků.
Issová: V seriálu jsem velice labilní, náchylná podléhat všem možným ezoterickým vědám i pavědám, myslím, že mám problémy s pitím, a celkově to se mnou není úplně růžový (smích).
Krobotová: Je pravda, že naše vlastnosti jsou vypíchnutý, to bylo jasný, že si s tím pan Krobot pohraje. Tam je zneužito to, že si ráda povídám s lidmi, takže je ze mě drbna.
Šimčík: Já teda občas někdy mluvím sprostě, a je to tam vidět. Ale myslím si, že třeba někdy něco říct sprostě ještě neznamená někoho urazit anebo něco myslet zle. Je to akorát způsob, jakým se snažím, aby se informace dostala k tomu člověka co nejrychleji a v té nejšedivější kůře, kterou má v mozku.

Váš další kolega Václav Neužil připustil, že si někdo může myslet, že jste – cituji – „samožeři, když hrajete sami sebe“. Měli jste takové reakce poté, co se seriál vysílal premiérově ve vybraných kinech?
Krobotová: Já myslím, že naopak. Měla jsem takové reakce, že právě naopak spousta lidí oceňuje, že jsme si takzvaně hrábli do vlastních řad a že jsme schopní k sobě být sebekritičtí, sebeironičtí a že začínáme u sebe.
Myšička: Já bych k tomu dodal, že si spíš ze sebe děláme srandu. A taky je důležité, že tam nehrajeme jenom my, jako soubor, ale i ostatní, dámy z kanclu, technika, kostymérky…

A dokonce prý i vaši rodinní příslušníci? Marto vy jste prý dokonce zapojila i vaši dceru?
Issová: Já ne, Krobot.
Krobotová: Hrají tam třeba i rodiče Jardy Plesla a další.

Každopádně, když se připravoval seriál Čtvrtá hvězda, tak jste tuším půl roku pečlivě zkoušeli a jednotlivé scény seriálu nacvičovali. Probíhalo natáčení tímto způsobem i tentokrát?
Myšička: Myslím, že to, jak jsme zkoušeli díly nebo konkrétní situace z toho seriálu, se blížilo úplně stejně profesionálnímu přístupu, jaký jsme volili u Čtvrté hvězdy. A to, že některé scény vyjdou komicky, to je jenom čirý důsledek profesionální, zodpovědné a vážné práce.
Issová: Přesně. Tady ještě byla taky jedna důležitá věc, kdy jsme spoustu situací potřebovali zažít hodněkrát, protože jsme se jimi potřebovali prosmát. Bylo tam pár chvil, přes které jsme nebyli schopni se dostat jinak než tím, že se stokrát zopakují.

A tentokrát se vám to nedělo?
Issová: Tentokrát se nám to dělo právě že mnohem víc než kdy jindy. Protože tam byla spousta situací, které známe z reálného života. Konkrétně třeba tam je několik scén ze schůzí v divadle a tam jsem třeba já osobně nebyla vůbec schopná to vstřebat.
Krobotová: Ale hlavně proto, že se na těch schůzích, které vypadají tak, jak vypadají, řeší pro nás často třeba úplně absurdní problémy.

Soubor Dejvického divadla spolu víceméně v této formě funguje už 22 let, byť samotné Dejvické divadlo je jen o něco málo starší. Jak je to vůbec možné, mezi vámi nejsou vůbec žádné lidově řečeno ponorky?
Myšička: Já myslím, že se to přirozeně vyvíjí. Zaprvé není úplně pravda, že ten soubor je neměnný, za tu dobu se postupně různě proměňoval. Spíš je to jako v dlouhodobém vztahu. Spíš se problémy řeší, ale to neznamená, že by žádné nebyly. Není to, že bychom se jenom smáli na obláčku, ale pracujeme spolu a baví nás to.
Šimčík: Snažíme se v divadle i v našem životě se vyhýbat různým klišé, tím se nám daří nezestárnout a být pořád mladí.
Issová: Jako třeba my s Lenkou (smích).
Šimčík: A také se řídíme tím, že co je v domě, to není pro mě. A to je takové to klišé, které se často v divadelních souborech opakuje, ale myslím si, že až na výjimky tady u nás neplatí.

Každopádně hry Dejvického divadla vzbuzují zájem, jsou okamžitě vyprodané, mluví se o vás v superlativech. Prozraďte nám prosím jednu podstatnou věc, jak koupit lístek do Dejvického divadla.
Issová: Lidé si třeba staví stany před divadlem, to je jedna taková možnost (smích).
Krobotová: Ne, my víme, že 150 míst není moc, ale zároveň je to jedna z okolností, díky které má divadlo specifickou atmosféru, takže je to daň za to.
Myšička: Jsou to, jak se říká, krásné starosti, mě to trápí, že nemůžeme uspokojit více diváků, vlastně i z toho důvodu občas hrajeme i ve větších sálech, buď mimo Prahu, nebo třeba minulý týden jsme hráli na Jatkách, aby se tam vešlo více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 59 mminutami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled