Volá Londýn. Pavel Tigrid vzpomíná na první exil, kde přišel ke svému jménu

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války pro Pavla Tigrida znamenal období tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života výjimečné osobnosti československých dějin. Kniha, doplněná řadou ukázek, vyšla dodatečně ke stému výročí Tigridova narození.

Video Události v kultuře
video

Volá Londýn. Pavel Tigrid vzpomíná na první exil

Pražský rodák Pavel Tigrid (1917–2003), vlastním jménem Pavel Schönfeld, pocházel z asimilované židovské rodiny, rodově byl spřízněn se spisovateli Antalem Staškem a Ivanem Olbrachtem.

Sednout na mašinu

Studium na právnické fakultě přerušila nacistická okupace a v březnu 1939 emigroval do Anglie. „Patnáctého března 1939, když německý Wehrmacht jel po Václavském náměstí, Pepík Schwarz řekl tu nesmrtelnou větu ‚Pavle, tohle pro nás není‘. My jsme si pak podvodem získali na gestapu výjezdní doložku,“ vzpomínal v dokumentu Heleny Třeštíkové.

Vydané propustky byly sice určené pro cestu na Slovensko, jenže Tigrid s kamarádem Josefem Schwarzem-Červinkou vyrazili opačným směrem. Na motorce projeli Německem a na hranicích s Nizozemskem dostali britská víza. „Sednout na mašinu, trošku benzinu, nějakou tu marku, všechno náhoda,“ glosoval útěk později v knize Mně se nestýskalo.

V Londýně se začal živit jako skladník a číšník. V roce 1940 nastoupil do rozhlasového vysílání československé exilové vlády, kde také získal své nové jméno. Redaktoři totiž museli mít pseudonymy a Schönfeld si vzpomněl, jak na gymnáziu zkomolil název řeky Tigris na Tigrid.

Tigride, jak to děláte s fousama?

V BBC byl jeho vedoucím Josef Korbel, v roce 1940 otec tehdy tříleté Madeleine Albrightové. Ve studiu se Pavel Tigrid potkal třeba i s Janem Masarykem, na jehož pořadu Hovory k domovu se podílel. „Dělal si z nás srandu: Prosím vás, Tigride, jak vy to děláte s fousama, s tatínkem jsme měli potíže, vždycky v nich měl špagety,“ vyprávěl později.

„Vzpomíná i na projevy Edvarda Beneše, které byly třeba 28. října nebo o Vánocích. Byla to určitá pocta pro každého hlasatele, když mu vyšla služba a byl přítomen návštěvě Edvarda Beneše ve vysílání,“ upozorňuje historik a editor knihy Volá Londýn Prokop Tomek.

„Během té války dospěl, dozrál v člověka, který se zabýval politickou publicistikou, v Londýně se naučil třeba vydávat časopisy,“ říká editor Prokop Tomek. Právě zkušenosti z BBC se Pavlu Tigridovi později hodily i ve druhém exilu po nástupu komunistů k moci. Stal se vedoucím redaktorem Rádia Svobodná Evropa a ve Francii vydával časopis Svědectví.

Knihu „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ připravil Ústav pro studium totalitních režimů. Původní text je doplněn ukázkami z Tigridovy tvorby pro rozhlasové vysílání z Londýna a řadou informací o jeho rozsáhlé kulturní činnosti v tehdejším československém exilu.