BBC: Zprvu projekt plný pochyb baví diváky už 80 let

Před obrazovkami se usadili zvědaví diváci a představení mohlo začít. Psal se 2. listopad 1936 a v Londýně zahájila společnost BBC Television pravidelné televizní vysílání pro asi 300 osobních televizorů a 20 přijímačů na veřejných místech. Byla to první televizní stanice na světě.

Pro společnost BBC, která vznikla již v roce 1922 a během pár let se stala významnou rozhlasovou stanicí, byl experiment s televizí prestižní záležitostí, ale i podnikem, jenž v mnohých vzbuzoval pochyby.

Svědčí o tom i zápis v diáři prvního generálního ředitele BBC Johna Reithe: „Do Ally Pally (Alexandra Palace) na zahájení televize. Odmítl jsem být snímán a také se zúčastnit vysílání…“ Nebylo se ostatně čemu divit, vždyť televizi si mohl tehdy pořídit pouze movitý občan za 120 až 140 liber (pivo přišlo na 3,5 pence) a signál se chytal jen v Londýně a blízkém okolí.

Ke každodenní televizní porci pořadů se schylovalo dlouho a v celém procesu dominuje jméno vynálezce Johna Logieho Bairda. Tento neúnavný propagátor mechanického-optického systému vysílání už v roce 1924 sestrojil v Hastingsu svůj první primitivní televizní aparát. Jeho přítel Ronald Tilman „aparaturu“ popsal jako „chaotickou změť, kterou prostupovaly dráty různé síly a barvy“, přesto fungovala. Baird časem přesídlil do Londýna, sehnal finance a začal televizi propagovat na veřejnosti.

V únoru 1937 BBC odvysílala inscenaci Čapkovy hry R.U.R.

Ministerstvo pošt udělilo v srpnu 1926 Bairdově společnosti licenci povolující zkušební vysílání. BBC mu nakonec po dlouhém přesvědčování poskytla požadované kapacity a „místo v éteru“. Experimentální vysílání mechanické televize (30 řádků) na vlnách BBC začalo 30. září 1929, ve všední dny od 23:00 do 23:30.

Konkurence ovšem nespala a zastánci elektronického systému vysílání také vykazovali slušné výsledky. Počátkem roku 1935 ministerstvo pošt rozhodlo, že dá oběma systémům stejnou šanci.

BBC Television začala s přenosem obrazu o „vysoké rozlišovací schopnosti“ z Alexandra Palace v severním Londýně ve tři hodiny odpoledne v pondělí 2. listopadu 1936. Vysílalo se denně od 15 do 16 hodin a večer od 21:30 do 23 hodin.

9 minut
Televize BBC vysílá 80 let
Zdroj: ČT24

Díky korunovaci Alžběty II. pronikla televize do britských domácností

Televize se prosazovala postupně. V roce 1938 se vysílalo přes 16 hodin týdně včetně neděle, o rok později už 30 hodin. Slibný rozjezd přerušila 1. září 1939 válka a britská televize se znovu ozvala až 7. června 1946. Vlastní televizní zpravodajství začala BBC vysílat v roce 1948, kdy už například kreslený Mickey Mouse pro děti na obrazovce zdomácněl.

Korunovaci vůbec poprvé přenášela živě televize
Zdroj: Ronald Startup/Picture Post/Getty Images/ISIFA

Ten pravý „televizní věk“ však odstartovala až korunovace královny Alžběty II. v červenci 1953. Podle odhadů tehdy přenos sledovalo asi 20 milionů diváků. Z televize, která do té doby platila jako luxusní zboží, jež si mohly dovolit nejvyšší vrstvy, se stala lidová zábava.

Britský kolos hospodaří s rozpočtem 2,4 miliard liber ročně

Již v roce 1936 doporučil televizní výbor BBC, aby náklady spojené s vysíláním, které se předpokládaly ve výši 180 tisíc liber, byly pokryty z koncesionářských poplatků. Ty byly stanoveny na 50 pencí ročně. V roce 1946 se za kombinovanou koncesi pro rádio a televizi platily dvě libry, zhruba ekvivalent průměrné týdenní mzdy. V současné době britské domácnosti platí ročně 145 liber a 50 pencí (asi  4400 korun), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Z ročního koncesionářského poplatku má BBC zaručený příjem 3,9 miliardy liber (asi 118 miliard korun).

Po 80 letech existence televizi BBC celosvětově sledují stovky milionů lidí a v Británii má asi 25 milionů předplatitelů. V posledních letech se musela potýkat s rozpočtovými škrty a propouštěním. Na přelomu let 2014 a 2015 BBC zaměstnávala po celém světě necelých 21 tisíc lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber.

7 minut
Publicista Brod k 80. výročí BBC
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17AktualizovánoPrávě teď

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 25 mminutami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 28 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 30 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 4 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...