BBC: Zprvu projekt plný pochyb baví diváky už 80 let

Před obrazovkami se usadili zvědaví diváci a představení mohlo začít. Psal se 2. listopad 1936 a v Londýně zahájila společnost BBC Television pravidelné televizní vysílání pro asi 300 osobních televizorů a 20 přijímačů na veřejných místech. Byla to první televizní stanice na světě.

Pro společnost BBC, která vznikla již v roce 1922 a během pár let se stala významnou rozhlasovou stanicí, byl experiment s televizí prestižní záležitostí, ale i podnikem, jenž v mnohých vzbuzoval pochyby.

Svědčí o tom i zápis v diáři prvního generálního ředitele BBC Johna Reithe: „Do Ally Pally (Alexandra Palace) na zahájení televize. Odmítl jsem být snímán a také se zúčastnit vysílání…“ Nebylo se ostatně čemu divit, vždyť televizi si mohl tehdy pořídit pouze movitý občan za 120 až 140 liber (pivo přišlo na 3,5 pence) a signál se chytal jen v Londýně a blízkém okolí.

Ke každodenní televizní porci pořadů se schylovalo dlouho a v celém procesu dominuje jméno vynálezce Johna Logieho Bairda. Tento neúnavný propagátor mechanického-optického systému vysílání už v roce 1924 sestrojil v Hastingsu svůj první primitivní televizní aparát. Jeho přítel Ronald Tilman „aparaturu“ popsal jako „chaotickou změť, kterou prostupovaly dráty různé síly a barvy“, přesto fungovala. Baird časem přesídlil do Londýna, sehnal finance a začal televizi propagovat na veřejnosti.

V únoru 1937 BBC odvysílala inscenaci Čapkovy hry R.U.R.

Ministerstvo pošt udělilo v srpnu 1926 Bairdově společnosti licenci povolující zkušební vysílání. BBC mu nakonec po dlouhém přesvědčování poskytla požadované kapacity a „místo v éteru“. Experimentální vysílání mechanické televize (30 řádků) na vlnách BBC začalo 30. září 1929, ve všední dny od 23:00 do 23:30.

Konkurence ovšem nespala a zastánci elektronického systému vysílání také vykazovali slušné výsledky. Počátkem roku 1935 ministerstvo pošt rozhodlo, že dá oběma systémům stejnou šanci.

BBC Television začala s přenosem obrazu o „vysoké rozlišovací schopnosti“ z Alexandra Palace v severním Londýně ve tři hodiny odpoledne v pondělí 2. listopadu 1936. Vysílalo se denně od 15 do 16 hodin a večer od 21:30 do 23 hodin.

Nahrávám video
Televize BBC vysílá 80 let
Zdroj: ČT24

Díky korunovaci Alžběty II. pronikla televize do britských domácností

Televize se prosazovala postupně. V roce 1938 se vysílalo přes 16 hodin týdně včetně neděle, o rok později už 30 hodin. Slibný rozjezd přerušila 1. září 1939 válka a britská televize se znovu ozvala až 7. června 1946. Vlastní televizní zpravodajství začala BBC vysílat v roce 1948, kdy už například kreslený Mickey Mouse pro děti na obrazovce zdomácněl.

Korunovaci vůbec poprvé přenášela živě televize
Zdroj: Ronald Startup/Picture Post/Getty Images/ISIFA

Ten pravý „televizní věk“ však odstartovala až korunovace královny Alžběty II. v červenci 1953. Podle odhadů tehdy přenos sledovalo asi 20 milionů diváků. Z televize, která do té doby platila jako luxusní zboží, jež si mohly dovolit nejvyšší vrstvy, se stala lidová zábava.

Britský kolos hospodaří s rozpočtem 2,4 miliard liber ročně

Již v roce 1936 doporučil televizní výbor BBC, aby náklady spojené s vysíláním, které se předpokládaly ve výši 180 tisíc liber, byly pokryty z koncesionářských poplatků. Ty byly stanoveny na 50 pencí ročně. V roce 1946 se za kombinovanou koncesi pro rádio a televizi platily dvě libry, zhruba ekvivalent průměrné týdenní mzdy. V současné době britské domácnosti platí ročně 145 liber a 50 pencí (asi  4400 korun), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Z ročního koncesionářského poplatku má BBC zaručený příjem 3,9 miliardy liber (asi 118 miliard korun).

Po 80 letech existence televizi BBC celosvětově sledují stovky milionů lidí a v Británii má asi 25 milionů předplatitelů. V posledních letech se musela potýkat s rozpočtovými škrty a propouštěním. Na přelomu let 2014 a 2015 BBC zaměstnávala po celém světě necelých 21 tisíc lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber.

Nahrávám video
Publicista Brod k 80. výročí BBC
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 3 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 4 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...