Pražská Invalidovna, Lucerna a dalších 13 staveb se stane národními kulturními památkami. Rozhodla o tom vláda. Z původního návrhu naopak vypadlo nádraží v Pardubicích a také soubor kapliček a křížků na jihu Čech a Moravy, jejichž výběr se krajům nezdál dostatečně zdůvodněný.
Lucerna, Invalidovna a dalších 13 staveb bude národní kulturní památkou
Palác Lucerna v Praze spojený s rodinou Havlových nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu, je jednou z prvních železobetonových staveb v Praze a známým kulturním centrem. Komplex vystavěl v letech 1907 až 1921 Václav Havel, dědeček bývalého prezidenta.
Unikátní železobetonová konstrukce komplexu, do té doby používaná jen na průmyslové stavby, umožnila statikovi Stanislavu Bechyněmu umístit největší sál Lucerny tři patra pod zem. Havel tam chtěl vybudovat obrovské podzemní kluziště po vzoru Berlína. Místo toho nakonec vznikl společenský sál.
Barokní Invalidovna v pražském Karlíně byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné invalidy. Vzorem byla podobná budova v Paříži. Z původního návrhu barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera byla pro nedostatek peněz postavena pouhá jedna devítina, i tak jde o impozantní stavbu.
I přes částečné stavební úpravy na počátku 20. století je obdivuhodně dochovaná ve své autenticitě. V minulém století byla Invalidovna využívána hlavně jako archiv, v roce 2002 ji značně poškodila povodeň a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Stát se budovu loni neúspěšně pokusil prodat, vyvolávací cena byla 638 milionů korun, jenže do dražby se nikdo nepřihlásil. Zájem o objekt poté projevil Národní památkový ústav.
Podle vedení ústavu i některých akademických pracovníků či občanských iniciativ by rozsáhlý objekt v Karlíně měl zůstat v rukou státu a mělo by se pro něj hledat nové využití. Památkáři po dražbě uváděli, že chtějí barokní areál otevřít veřejnosti i využít jako sídlo ústavu, případně jako sídlo některých dalších příspěvkových organizací ministerstva kultury i dalších resortů. Rekonstrukce Invalidovny by mohla podle některých odborníků v případě generální opravy stát až 2,5 miliardy korun.
Dalšími zařazenými památkami je například Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, který je dílem Josefa Gočára, divadlo v Ústí nad Orlicí od Kamila Roškota ve stylu organického funkcionalismu či Společenský dům v Opavě postavený podle návrhu Leopolda Bauera.
Národní kulturní památkou bude i Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi postavená podle projektu architekta Jiřího Krohy. Jde teprve o druhou školní budovou, která se na seznam dostala. Památkáři na ní oceňují spojení konstruktivismu, expresionismu a art deca. V ředitelně je dochovaný původní nábytek, za 90 let se nezměnily ani dřevěné schránky pro vzkazy učitelům.
Druhou skupinou jsou památky, které jsou buď navrhovány opakovaně, nebo vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době. Sem patří třeba zbytky románského hradu v Chebu, Blatenský vodní kanál, ďáblický hřbitov v Praze s pohřebištěm politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje nebo klášter v Louce u Znojma, jeden z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě.
Kapličky a kříže ze seznamu vypadly
Seznam ministerstva kultury původně tvořilo 18 položek, některé v připomínkovém řízení vypadly. Na seznamu byl třeba soubor vybraných drobných staveb v krajině – kapliček, božích muk, smírčích křížů v krajích Jihočeském, Jihomoravském a Vysočina.
Kraje ale se zařazením těchto památek nesouhlasily. Jihomoravský kraj označil výběr staveb za nekoncepční, Kraj Vysočina zase považuje dosavadní ochranu za dostatečnou a poukázal na to, že některé objekty dosud nemají ani statut kulturní památky.
„Chybí zejména zdůvodnění, proč byly do souboru zařazeny právě navržené konkrétní stavby, které na území kraje rozhodně nepatří k nejcennějším ani z pohledu stáří, uměleckého zpracování, autorství či jiného specifického kritéria; dokonce ani jako součást navrženého reprezentativního souboru většího vybraného území (tří sousedních krajů) nevykazují neobvyklou hodnotu, která by byla odůvodnitelná a zejména v očích veřejnosti nezpochybnitelná a srozumitelná,“ uvedl v připomínkách Kraj Vysočina.
V návrhu nezůstal ani poutní kostel s pašijovou cestou v Římově z druhé poloviny 17. století, který je podle odborníků mimořádnou ukázkou barokní architektury spjaté s poutní tradicí a současně spoluvytvářející i obraz jihočeské barokní krajiny. Jihočeskému kraji vadilo nepřesné vymezení parcel a také nezařazení mobiliáře jednotlivých kaplí – bez něho nejsou podle kraje stavby natolik významné, aby se staly národní kulturní památkou.
- Tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více.
- Podobně jako u kulturních památek je i u národních kulturních památek zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej.
- Národní kulturní památky vyhlašuje vláda, kulturní památky ministerstvo kultury.
- Celkem je v Česku přes 300 národních kulturních památek. Naposledy vláda vyhlásila národními kulturními památkami v roce 2015 kolekci devíti předmětů, například Vyšebrodský cyklus, Madonu z Veveří, staroboleslavské palladium či gotické malby.