Jaká je a jaká byla? Havlovi chtějí mít z Lucerny národní kulturní památku

Přibyde pražský palác Lucerna mezi národní kulturní památky? Majitelé Ivan M. Havel a jeho žena Dagmar Havlová usilují o zapsání celého komplexu na ministerstvu kultury. Příslušný návrh už byl podán a po případném doporučení ministra kultury Daniela Hermana bude předložen ke schválení vládě.

Stavba už statusem kulturní památky disponuje, ráda by ale zvýšila památkovou ochranu na stupeň národní kulturní památka. Status by jí mimo jiné zajistil vyšší stupeň ochrany a zvýšil by šance získat některé dotace. „Věříme, že předložený návrh není samoúčelnou administrativní pomůckou, nýbrž přispěje k důslednějšímu chápání Lucerny jako připomínky našich společných dějinných osudů,“ řekl historik umění Michael Zachař. 

„Na provozu Lucerny by se prakticky nic nezměnilo, nadále by zůstala kulturním a společenským centrem,“ upřesnila Havlová. Podle Ivana M. Havla zachová Lucerna mnohotvárnou kulturní tvář od plesů a koncertů až po provoz kina, restaurace a kaváren.

Čajovna, bydlení i první jídelní automat

Palác Lucerna je mohutný komplex zdí, skla a kovu založený v letech 1907 až 1921 v centru pražské metropole. Vystavěl ho dědeček bývalého českého prezidenta Václav Havel. Secesní palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, do té doby v Čechách nevídanou. Stavba probíhala ve třech fázích. 

Již v době otevření Paláce Lucerna si mnozí uvědomovali, o jak významný počin v kontextu širší lokality jde. Místo působilo jako magnet a přitahovalo podnikavé kreativní lidi, jejichž aktivity inspirovaly zase další příchozí.
Michael Zachař
Historik umění

Unikátní železobetonová konstrukce komplexu, do té doby používaná jen na průmyslové stavby, umožnila českému statikovi Stanislavu Bechyněmu umístit největší sál Lucerny tři patra pod zem. Havel tam chtěl vybudovat obrovské podzemní kluziště po vzoru Berlína. Místo toho nakonec vznikl společenský sál.

Lucerna vlastnila první pražský jídelní automat

Současné kino Lucerna původně sloužilo jako divadelní sál, kde byla dokonce uvedena opera Dalibor. Dodnes patří ke světovým unikátům, nedávno bylo např. zařazeno mezi šest nejpodivuhodnějších biografů na světě. Kromě zákoutí určených společenskému a kulturnímu životu sídlila na místě japonská čajovna Jokohoama, palác navíc nabízel i možnost bydlení. Zájemci mohli navštívit malířský a fotografický ateliér či celou řadu obchodů s uměleckými předměty nebo módou.  

  • V pasáži u kina visí provokativní socha Davida Černého zvaná Kůň z roku 1999. Představuje svatého Václava sedícího na břiše mrtvého oře. Manželka Ivana Havla Dagmar se s umělcem dohodla, že plastika bude v pasáži viset tak dlouho, dokud země Koruny české neobnoví konstituční monarchii.