Pražská Invalidovna zatím zůstává majetkem státu. Do tendru na její koupi za více než 600 milionů korun se nikdo nepřihlásil. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který prodej památkově chráněného objektu vyhlásil, vyčká, zda o budovu projeví oficiální zájem Národní památkový ústav, který v pátek uvedl, že je připraven objekt převzít. Pokud by památkáři Invalidovnu nepřevzali, bylo by možné vyhlásit druhé kolo tendru.
Veřejná aukce by se musela uskutečnit v případě, že by se přihlásilo více zájemců. Všechny státní instituce včetně památkářů si podle úřadu mohly budovu zdarma za poslední rok převzít již třikrát, žádná ale prý neprojevila zájem. Památkový ústav v pátek uvedl, že nabídku nedostal letos ani loni. To ÚZSVM popřel.
Památkáři budou o převzetí Invalidovny jednat s ministerstvem kultury příští týden. Chtějí ji částečně zpřístupnit veřejnosti. Oficiální zájem vůči ÚZSVM mohou projevit až po dohodě s ministerstvem.
Kanceláře pro územní památkovou správu
„Invalidovna je pro své mimořádné hodnoty na indikativním seznamu národních kulturních památek, a proto se domnívám, že by měla zůstat v rukou státu. Pokud bude zájem, NPÚ je připraven předložit koncepci využití včetně zpřístupnění veřejnosti a podílet se na její správě,“ řekla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Indikativní seznam je soupis kulturních památek, které by mohly být navrženy vládě k prohlášení za národní kulturní památky.
Historickou budovu chce ústav částečně zpřístupnit veřejnosti a uvažuje, že by zde mohl umístit Územní památkovou správu, pro níž hledá prostory. Ta měla podle původních plánů sídlit na Klárově, ale záměr se zkomplikoval.
„Ale to je všechno předčasné,“ poznamenala Goryczková „Rozhodně bychom v tuto chvíli s tím pracovali tak, jak umíme, to znamená zpřístupnili částečně objekt veřejnosti,“ řekla. Ústav chce ministerstvu předložit koncept možného využití objektu.
„Pokud budou možnosti, jak tento unikátní objekt oživit, ministerstvo kultury se rádo do věci ve spolupráci s ostatními zúčastněnými zapojí. Situaci tedy budeme konzultovat s ministerstvem financí,“ řekla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Rekonstrukci by mohla podpořit i Praha
Podpořit rekonstrukci objektu z grantu na obnovu památek by mohla i Praha. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) řekla, že metropole je schopna podporovat jeho rekonstrukci a využití ze strany neziskového sektoru. Město ale Invalidovnu kupovat nehodlá.
„Nicméně stát nemůže suplovat roli soukromého investora. To si všichni zájemci o objekt musí uvědomit,“ dodala. Za nejlepší variantu považuje spolupráci města, občanské společnosti a soukromého investora. „Kdyby na Invalidovně participovaly všechny tři strany, tak je objekt zachránitelný,“ myslí si.
Karlínská Invalidovna byla od svého založení v rukou státu. Významem, architektonickou hodnotou i mimořádnou mírou dochování se podle odborníků řadí k nejcennějším barokním památkám v Čechách.
„Její kvality jsou natolik nesporné, že by měla podle našeho názoru být neprodleně zařazena do seznamu národních kulturních památek,“ uvádějí teoretici výtvarného umění a architektury z univerzit v Praze, Olomouci a Brně, z Akademie věd a Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kteří požadují zachování Invalidovny v rukou státu.
Lukeš: S rekonstrukcí Invalidovny je třeba začít co nejdříve
„Invalidovna je velmi významná památka a dá se očekávat, že by památkáři ostře sledovali, jak by s ní investor naložil. To je těžké skloubit s komerčním využitím,“ uvedl teoretik architektury Zdeněk Lukeš s tím, že rekonstrukce by stála možná i víc než miliardu korun. „S rekonstrukcí je třeba začít ihned,“ upozornil na to, že budova je desítky let zanedbaná a navíc poškozená povodní.
Památkáři mohou podle Lukeše budovu využít, když ne celou, tak alespoň její část, mohla by sloužit zároveň pro kanceláře či depozitáře a zároveň by část budovy mohla být využita k prezentaci samotné budovy.
Plány Invalidovny jsou od slavného stavitele Dientzenhofera
Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století až do roku 1935.
Areál zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních. Dalších 10 tisíc metrů čtverečních zabírají zahrady. Místo si oblíbili filmaři, natáčely se tam například některé scény z oscarového snímku Amadeus režiséra Miloše Formana.
V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Ministerstvo obrany dříve odhadovalo cenu nemovitosti na přibližně miliardu korun, další stamiliony si podle památkářů vyžádá rekonstrukce.
