Brněnský primátor Petr Vokřál lobboval u pražské primátorky Adriany Krnáčové (oba ANO) o to, aby se Slovanská epopej Alfonse Muchy vrátila na zámek v Moravském Krumlově. Praha ale jasné slovo ohledně cyklu velkorozměrných pláten dát nechce; místo toho zadala svému Institutu plánování a rozvoje analýzu míst, kam by se dal Muchův cyklus trvale umístit.
Cyklus pláten zachycujících slovanskou mytologii je zařazen na seznam kulturních památek a zájemci ho mohou až do konce roku vidět ve Veletržním paláci. Národní galerie ho ovšem vystavuje jen provizorně. Secesní malíř totiž své obrazy věnoval Praze pod podmínkou, že pro ně vybuduje důstojnou výstavní síň, což se dosud nestalo.
O stálé expozici Muchovy slovanské apoteózy ovšem není jasno ani nyní, kdy se výstava v Národní galerii chýlí ke konci – a změna nepřišla ani po schůzce pražské primátorky Adriany Krnáčové s jejím brněnským protějškem Petrem Vokřálem, který lobboval za návrat epopeje na zámek v Moravském Krumlově. Zde Muchovo dílo vystavovali až do roku 2012, kdy ho Praha za velké mediální pozornosti nechala přestěhovat.
„Moravský Krumlov byl dlouhou dobu hostícím zámkem pro Slovanskou epopej, a pro celý region to má velký význam,“ řekl primátor Vokřál s tím, že město má k dílům až rodičovský vztah. Podle něj nejde o zpochybnění vlastnictví města Prahy, ale o to, aby se epopej vrátila tam, kde byla svým způsobem historicky zachráněna.
Krnáčová: Nechceme rozhodovat od stolu
Pražská primátorka dočasný návrat děl na Moravu nevyloučila, město by ale pro ně muselo vytvořit vhodné podmínky. Definitivní slovo ale Krnáčová dát nechtěla. „Nechceme to rozhodovat od stolu, ale potřebujeme studii i s finančními náklady jednotlivých variant,“ řekla po večerní schůzce s Vokřálem.
Pražští radní proto dali Institut plánování a rozvoje (IPR) za úkol do konce roku připravit analýzu míst, kam by mohla Praha svou epopej trvale umístit. Mezi posuzovanými lokalitami, kde by mohla nová galerie sídlit, budou i vrch Vítkov a místo po někdejší budově takzvaných Eliščiných lázní na konci Revoluční ulice.
Další schůzka by se měla konat i se starostou Moravského Krumlova Tomášem Třetinou. Jeho město zatím uvádí, že je na Muchův návrat – byť by byl provizorní – v zásadě připravené. Zámek nedávno koupilo v dražbě a starosta už podepsal s bankou smlouvu o čtrnáctimilionovém úvěru. Zbývá převést peníze a zapsat památku na městský list vlastnictví.
Epopeji by Krumlov vytvořil to nejlepší prostředí. „Chceme nabídnout k vystavení epopeje rozšířené a krásné prostory, které splňují podmínky Národního památkového ústavu,“ říká Třetina. Potvrdila to i památkářka Marta Procházková: „Interiéry jsou připraveny na expozici. Bude-li třeba, doplní se vlhkoměry.“
Zámořská výprava
Ještě před stěhováním po Česku ale čeká epopej zámořská výprava. V příštím roce by měla putovat po Japonsku a Číně. I to má své odpůrce. Restaurátoři uměleckých děl přitom s tím, aby se Slovanská epopej Alfonse Muchy zapůjčila na výstavy do asijských zemí, nesouhlasí a obávají se toho, že se plátna poškodí. Odvolávají se na historickou zkušenost a řadu negativních vlivů.
Praha ale své plány měnit nechce. „Epopej byla vytvořena pro výstavní účely, aby reprezentovala Prahu a Českou republiku, takže plátna jsou dobře připravena k cestování,“ řekl zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf (KDU-ČSL). Muchovo dílo by podle něj mohlo do metropole přitáhnout víc turistů z Asie.
Cestování epopeje po světě může zabránit i soud. Vnuk malíře John Mucha chce s pomocí určovací žaloby zpochybnit Prahu jako vlastníka pláten a zabránit tak jejich vycestování do Asie. Soud by měl začít na podzim.
- Cyklus Slovanská epopej maloval Alfons Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří ji 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa.
- Prvních 11 pláten Slovanské epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízelo úspěchy na expozicích v New Yorku a Chicagu.
- Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. V roce 1933 byla plátna srolována a uložena do depozitáře.
- Až v roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově.
- O Slovanskou Epopej se Praha s Moravským Krumlovem dohadovala řadu let.
- Spory vyvrcholily v roce 2010, kdy radnice v Moravském Krulově nechala zapečetit dveře do výstavních prostor. Soudy i úřad v Moravském Krumlově se předháněly v rozhodnutích, která měla osud Slovanské epopeje určit.
- Do sporu se zamíchala i společnost Incheba Bratislava, která od roku 2004 zámek v Moravském Krumlově vlastnila a v letech 2012–2014 investovala do oprav sálů 8 milionů korun.
- V roce 2011 odvezla stěhovací služba z Moravského Krumlova první plátna. Od května 2012 dílo vystavuje Národní galerie v budově Veletržního paláce.
- Expozice ve Veletržním paláci by měla skončit tento rok a minimálně další dva roky by měla Slovanská epopej putovat po Japonsku a Číně.
- Cyklus pláten zachycujících slovanskou mytologii je zařazen na seznam kulturních památek.
